Príroda a zmysly -
Miluji vůni šeříku,...
Šeříku bílý květ
Onehdy jsem měla sen,
jak bloudím temným pralesem.
Bloudila jsem spoustu let,
běhala jen tam a zpět,
doufajíc, že najdu svět,
doufajíc, že spatřím květ,
rozkvetlý kvítek naděje,
snad porozumím tomu, co se děje.
Dál a dál po černé řece běžela jsem,
Na zkrvavených vrcholcích hor čekala jsem.
Dívala se vzhůru k nebi,
V horkých slzách řekla: "Babi..."
Byla jsem sama, chtěla křičet,
místo křiku slyším štěně kvičet.
Ohlédnu se, zřím tu otce,
štěně roní slzy krotce.
Místo abych kopla stvůru,
koukala se stále vzhůru.
Z nebe onen muž se snesl,
na srdce mi sáhl,
netvora v peklo vtáhl,
se mnou se do Ráje vznesl.
Podal mi šeříku bílý květ,
odhalil mi v něm celý svět.
autor: khali:)
A teď chodím a nasávám z plných plic a je to úžasně osvěžující-HEART-
-COOL-
Tady mame ted zase krasny podzim, slunicko sviti porad...takze se tesim taky, ja jsem rada, ze vubec JSEM...:)