Ľudská duša -
Ztracené duše
k pocitu vykořeněnosti
a už má dostatečný důvod cítit se jako ztracená duše.
vždy musíme sami sebe neustále nalézat chceme li žit svoji duši.
máme pocit že se známe, že někam patříme, že jdeme nějakou cestou, máme přatele rodinu děti a všechny ty pěkné opory kterými si dokazujeme že jsme ve svém středu, že máme svoji jistotu. sebevědomí, vystavěné na vnějších oporách a pocitech jistoty.
a přitom jsme nahony vzdáleni svojí duši.
Tato tvoja jedna veta mi stacila... A k tomu ten smajlik...
Takze som si ista, ze aj ty vies o com je rec... :)
Za ten samansky sposob... Moj nazor je, ze ten skuseny saman ti moze pomoct sa stotoznit a prijat tu "novu cast" (preto byva ta ulava a clovek si mysli, ze to co stratil ma spat...) ale nikdy ti nevrati tu cast, ktoru si niekto, (ci nieco) so sebou "zobral"... "Dajme tomu, ze do hrobu"...
"Můj dvorní šaman" mi řekl, že to zvládnu sama. A mně je trapný mu po roce říct, že asi ne, i když on to ví. Ale nedokážu už vůbec rozpoznat jestli jde o stejnou událost nebo o něco jiného, co se táhne dýl. Každopádně letošní rok byl šílený.
Jak se to projevuje u dětí?
A znáš nějakého šamana?
Ale to je iba jeden zo 100 prikladov...
A to u detí som v podstate už pred týmto príspevkom napísala. No nie každé dieťa si pamätá čo sa udialo keď bolo malé. Ale tie deti, ktoré si to pamätajú, tak vedia a časom na to prídu. :)
A či poznám dákeho šamana? Jasné.... teda okrem mňa samej :D Ale v Čechách a na Morave nepoznám nikoho. Len na Slovensku ich poznám niekoľko :)
ako ju opat najst..kto mi ju vrati????
vies o niekom???
