Ľudská duša -
" Potkala jsem -věšticu- "
No, nebudu napínat, slíbila jsem jí, že pětikilo rozměním a dám jí stovku (představení se mi líbilo, však se snažila ..), tak kývla a na poslední chvíli, když jsem jí peníze podávala, se snažila usmlouvat dvoustovku nebo ještě nějaké drobné .. ale moje sociální cítění došlo k vrcholu a sluníčko už taky ztrácelo svou sílu.
Prostě - den se vydařil .. :)
A co vy? Stalo se vám někdy něco podobně humorného, co jste prokoukli, ale bavilo vás sledovat až do konce, co se z toho vyklube? Nebo přímo nějakou příhodu o kartářce, vědmě, cikánce .. -FLOWER-
Cikáni byli moje téma, nejde o nenávist. Stává se, že je člověk přesvědčen, že má něco zpracované, ale když se tomu postaví tváří v tvář, reakce bývá strach nebo útočnost. Ve vnějším světě se zobrazí, jak jsi na tom se svým přesvědčením, jestli jsi to "jen" pochopil nebo to i žiješ. Jsem ráda, že jsem to mohla pozorovat bez obav .. a představ si - bankovku měla složenou takřka do kostičky, že by ji schovala ve dlani a mohla odejít, ale ona potřebovala můj souhlas, že ji ty peníze daruji. To mne přesvědčilo o tom, že si cikáni taky nedělají, co je napadne. Takové poznání za stovku stojí, to mi věř ;)
"že Tvoje charitativní svědomí Ti nedovolí pokračovat v cestě, aniž bys něco málo nevyklopil .."
Tyhlety věty stylu nastav si zrcadlo mě fakt dostávají do kolen.
Proto jsem svůj příspěvek narafičil tak aby jsi mi tuto cennou radu mohla zaslat. A nezklamala jsi.
Za takové poznání že si ani cikáni nedělají co je napadne bych stovku teda nedal. -ROLL-