Láska a vzťahy -
"Žena"
Nemyslím po vizuální stránce x) (i když...)
Jak si vlastně každý představujete (ideální) ženství?
Existuje vůbec něco takového?
A pro ženy...existuje něco takového konkrétního co vnímá uvnitř jako žensky ryzí?
Děkuji za případné zamyšlení se-FLOWER-
A naopak. Keď sa obaja podporujú vo svojich polaritách.
Keď vďaka sebe navzájom sú si viac a viac vedomí svojej jedinečnosti ako žena a ako muž. Vyladenie sa. Nájdenie sa.
Neviem, čo by som nazvala v sebe ako žensky rýdze. Vždy je to tam len v súvislosti s polaritou a doplnením.
Myslím, že ženu dělá ženou její ženská přirozenost, tj. že se ve své ženskosti cítí dobře a nesnaží se s muži bojovat (tzv. být větším mužem než muž). Každá žena je jiná a každá má svého obdivovatele právě proto, že je to ona, nikoliv proto, že je něčí kopií :)
A takisto sa mi vtedy jeho tvrdenie o vedení vôbec nepriečilo.
Veď ako môže fungovať srdce zvlášť a rozum zvlášť? Buď vedie jeden druhého, alebo sú v súhre a vedú sa ladne a v zhode navzájom. Mirdove prirovnanie k tancu...to bol výstižný obraz, krásne prirovnanie.
Vlastne ani moc neviem, na čo sa pýtaš :) Nepýtaš sa na ideálnu ženu, pýtaš sa, čo robí ženu ženou...a to je možno skôr otázka pre mužov...? A potom sa pýtaš na ideálne ženstvo.
Ak existuje ideálne ženstvo, musí existovať aj ideálne mužstvo :) Ktoré nie je asi ani v športe :)
Ak by existovali tieto dve polarity ako ideálne, dokonalé...nebolo by treba tie milióny ľudí a hľadanie dvoch princípov vzájomne v nich.
No ako žene mi ako predstava rýdzo ženského nabehne obraz nehy, jemnosti, láskavosti, trpezlivosti, príjemné vyžarovanie, v ktorom je ukrytý jemný sexuálny nádych a príťažlivosť a k tomu upravený a udržiavaný vzhľad, jemný úsmev na tvári a ladná chôdza :)
A niekedy si myslim, ze ani tie planety nemaju zenske a muzske sily. Len sme si to tak doplnili. A ze i mars, slnko, saturn a uran, ci ktore by boli muske planety, maju rovnocennu zensku i muzsku verziu.
By som k tomu dodala, že žena je tvorca a muž realizátor. A ak sa toto spája tak život je progres.
Na úrovni partnerskej lásky o Bohu:
Boh nestvoril ženu z jeho rúk aby mu bola kedykoľvek poruke, nestvoril ju z jeho hlavy aby mu vládla, ani z jeho päty aby mu otročila, ale stvoril ju z jeho rebra aby bola jeho srdcu najbližšie.
-HEART-
PS: tvoja ikona!zmenila si ju a je krásna .. to svetlo vieš
:)
A práve si myslím, že žena (nech už ju v živote postretlo čokoľvek) má v sebe tie anjelské vlastnosti minimálne znovuobjavovať a maximálne zušľachťovať, zjemnieť, zženštieť a to všetko a pokiaľ ide o fyzický vzhľad - tak tam sa to prejavuje! Žena tým že je ženská nie je slabá, naopak ;)
Je toľko krásnych žien, ktoré tú krásu v sebe stále ešte nevidia, achjo ....
Ja nie som za tú jednostranne ženskú glorifikáciu. Aj muži môžu byť anjelskí. A zase nemyslím tých pri ktorých ženy vzdychajú, nejaké hviezdy filmu alebo popu s rozviatou košeľou na hrudi, pod ktorou sú brušné tehličky a na tváričke majú zvodný kukuč. :D
Nějak to nemůžu uchopit, ale přichází mi pořád do hlavy EMOCIONALITA!
Podle mě je to pro ženy jedno z nejdůležitějších témat, které vůbec existuje, z toho pak vychází všechno ostatní. Uznaná emocionalita. Svobodný a autentický projev. Meditace zaměřené na vnitřní prožitek a prožitek těla...
Vím, že těch věcí, které tvoří ženu ŽENU je hodně, ale ta specifická emocionalita je to, co nás odlišuje nejvíce od mužů a co potřebujeme dostat do rovnováhy úplně jiným způsobem než muži, pro kterého je zas důležité aby vyvinul stabilitu, soustředěnost, sílu vůle. Já cítím, že jako ženě mi dělá dobře PLYNUTÍ, nesoustředit se na jednu věc (což beztak nedokážu :D), ale vnímat všechno celou sebou.
Je to docela paradoxní číst po sobě zrovna tohle, když jsem ještě před takovým rokem dvěma, byla dost opačného názoru-FLOWER-
Zatím tak, třeba mě ještě k tomu napadne dovysvětlení, nebo jako obvykle tady napíše nějaká dobrá duše, která to umí slovy uchopit líp než já-FLOWER-
Proto se ptám...
A ženskost jsem asi cítila nejvíc když jsem byla těhotná a pak nosila své mimi v šátku... Možná to souvisí s mou venuší v raku...
Jinak je mé ženství moc moc závislé na světě kolem... Je to určitá křehkost kterou nerada dávám najevo...
Vnímám ji při tanci
A tak ve dlouhých vlasech který dorůstají....
Drobnostech detailech
Ve starosti o blízké...
Cítím tam zvláštní ambivalenci mezi tím kdo jsem celistvá a kým jsem v očích "muže"...
Cítím v ženskosti velkou zranitelnost a příchuť síly jako ukrytého tajemství které mnohdy nelze sdílet slovy tím spíš přítomností...
Možná je to tím že jsem z rodu "silných žen" které "unesly" všechno a trochu té své ženskosti poztrácely. Moje babička měla za muže muzikanta a sama je beran...možná i tam se trochu změnily polarity... Ale vždycky je to oboustranné, to je jasné..