Láska a vzťahy -
MUZI BEZ SLUSNEHO SPRAVANIA
Dve mladé dievčiny sa rozprávali medzi sebou dosť oplzlo a tak hlučne, až ich staršia pani sediaca pred nimi vykárala - reku "Tak pekné a mladé, len Vám už chýba sa naučiť krajšie rozprávať. Nie tak sprosto a škaredo."
Deti a mládež len kopírujú to, čo okolo seba vidia. Samozrejme, prv to nebolo bežné.
Napríklad v TV vysielaní nadávky neboli (za socíku si pamätám seriál Bocianie hniezdo - tam nejaké boli - ale bolo to s Hviezdičkou, teda skôr hviezda ako päsť, teda pre decká nevhodné).
Mal som menší šok, keď som videl TV vysielanie - hrané filmy (samozrejme americké ...) počas pobytu v USA v 1997 roku. Tam sa nadávalo v takej miere, že vtedy mi to prišlo ako scestné... a postupom doby sa tá "tvorba" dostala aj k nám a tie silné výroky boli náležite predabované aj do slovenčiny. Stala sa z toho v podstate norma. Myslím filmy, ktoré idú na "TV Narkóza", resp. "Hnoj TV" v nočných hodinách. To všetko, žiaľ, ovlyvňuje chovanie.
Nie že by som si neponadával, keď je zle a podobne, ale najradšej tak robím, keď som osamote.
Za ďalšie - sprosté slová z úst ženy znejú 2 x horšie, než z úst muža.
TV ma svoju moc, a tie programy pre deti (napr. scenky so Selenou Gomez na Disney channel) - taky svetacky, suverenny, niekedy arogantny pristup ku vsetkym, niekedy aj k rodicom ako k "blbeckom", to je styl a la Amerika.
Hm, sproste slova zneju vzdy zle, ked su adresovane cloveku, ci zene alebo muzovi (ked len tak do luftu v pripade napatej situacie, tak to sa este da nevsimat).
Asi pred týždňom som upozornila 17 ročného chlapca, že je medzi ľuďmi, tak aby hovoril slušne. Na to mi odpovedal, že s ním sa doma tiež takto rozprávajú ... Podotýkam, že jeho rodičia sú stredoškolsky vzdelaní. I moja dcéra pozerá televíziu a aj Markízu a vyjadruje sa slušne ... a to nielen vtedy, keď je so mnou ... Tak kde je chyba?
Pred pár dňami ma zaujalo toto (odkaz od známeho):
http://pazmanyova.blog.sme.sk/c/298014/Dovolme-muzom-aby-boli-muzi.html
:D
ˇ
Koupit ženský kytku nebo jí pomoct s kočárkem nebo do kabátu je řek bych to nejmenší a mě to vlastně těší, že to tý ženě můžu nabídnout.
Dokonce bejvám v rozpacích, když zralou ženskou pouštím sednout, takže jí říkám, doufám, že jsem Vás tím neurazil. A ona se často mile začervená.
Na druhou stranu, pokud se ženská chová jako kráva, tak přes to nejede vlak a klidně jí do těch dvěří narvu. Ale takovejch je strašně málo a praštit ji dveřma je až to poslední řešení-THUMBSUP-
a chlapa, co se zamejšlí a vnitřně vyhodnocuje jestli pomůže např. ženský s kočárkem, jsem teda přiznám se ještě neviděl..to bychom tu museli mít hoodně rozvolněnej jízdní řád:D
myslím, že ale dobře víš, o čem jsem psal. o tom, že často člověk dělá věci ze zvyku, proto, že k tomu byl vychovanej doma, ve škole, apod. dělá to, aniž by si to vždycky uvědomoval, aniž by tím v ten moment opravdu žil. Něco jako když si třeba ráno čistíš zuby. Tak to já radši nebudu džentlas na povel, ale když budu, tak si to fakt vychutnám..;)
