Cesty tela i ducha -
CO VAS DOVIEDLO KU KATOLICKEJ VIERE/ALEBO VIERE INEJ/
neznámy | 15.2.2013 00:41
caute prave pozreta relacia p.Hriba ma doviedla k tejto otazke tí co ste katolici tak ako ste sa k viere dostali to by ma velmi zaujimalo ako neveriacu- coz zas slovo neveriaci ma az tak nevystihuje lebo predsa len v ,,nieco,, verim.
a taktiez ma zaujimaju ludia inych nabozenstiev aku cestu presli a co ich oslovilo a ako sa z nich stali veriaci. dakujem. parvaroma.-FLOWER-
a taktiez ma zaujimaju ludia inych nabozenstiev aku cestu presli a co ich oslovilo a ako sa z nich stali veriaci. dakujem. parvaroma.-FLOWER-
Žabkažabulienka | 15.2.2013 01:48
Výchova, možno nejaké historické dôkazy a svedectvá, a hlavne to, čo dokážu ľudia, ktorí veria v Boha. Nie iba v tej negativnej oblasti. Je to síce náročné spojiť moju vieru s vedeckou časťou môjho ja a pragmatickou povahou, ale neviem si predstaviť život ani bez jedného ani bez druhého. A moje rozšírené obzory a vzdelanie sa zase bijú s týmto všetkým :) Myslím, že katolícka viera má čosi do seba, pretože v podstate pravidlá 10 božích prikázaní sú morálnymi pravidlami, ktoré keby dodržiaval na svete každý, bol by mier na svete. A to prvé neznamená iba viera v Boha ako takého, ale vo všetko, čo nás ovláda, a čomu prikladáme väčší význam ako viere samotnej. Naše závislosti, ktorí nás riadia a ovplyvňujú nás k zlému. Tiež ma zaujímajú aj iné náboženstvá, ale keďže najviac poznám to, ku ktorému sa hlásim, nesťažujem sa. Len prináša úskalia, pretože mnohí nezvládnu také možno obmedzovanie sa. Pôsty, odpúšťanie, ľútosť, pomsty, sexuálnu zdržanlivosť....a vysvetľujú si tiež vieru po svojom.
neznámy » Žabkažabulienka | 15.2.2013 02:04
dakujem velmi dakujem ze si sa podelila so mnou o svoju skusenost.
lebo ja sa povazujem za neveriacu ,ale v konecnom dosledku neviem ci nahodou nie som veriaca iba si to neuvedomujem,totizto v najtazsich chvilach mojho zivota a bolo ich velmi vela som pocitila pokoj v dusi a zmierenie, vyrovnanost, prijatie reality no a neviem kde sa to vo mne vzalo pretoze vzdy som trpela uzkostami a abnormalnym strachom.ale zas neverim v to co sa hovori o jezisovi a v boha ako takeho tiez neverim.verim v silu cloveka,vesmiru,vo vedu,fyziku,matematiku,parapsychologiu atd. parvaroma.
lebo ja sa povazujem za neveriacu ,ale v konecnom dosledku neviem ci nahodou nie som veriaca iba si to neuvedomujem,totizto v najtazsich chvilach mojho zivota a bolo ich velmi vela som pocitila pokoj v dusi a zmierenie, vyrovnanost, prijatie reality no a neviem kde sa to vo mne vzalo pretoze vzdy som trpela uzkostami a abnormalnym strachom.ale zas neverim v to co sa hovori o jezisovi a v boha ako takeho tiez neverim.verim v silu cloveka,vesmiru,vo vedu,fyziku,matematiku,parapsychologiu atd. parvaroma.
Putes | 15.2.2013 08:04
Ahoj, přivedla jsi mě svým dotazem zpátky do dětství. Byla jsem vychovávaná k víře, ač byl otec nevěřící, ale maminka nás naučila se modlit. Sama do kostela nechodila, ani jsem ji nikdy neviděla se modlit. Nebyl u nás žádný fanatismus. To jen my, děti jsme vždycky před spaním daly modlitbičku. Ráda jsem chodívala v neděli do kostela a ve škole do náboženství. Líbilo se mi to, zejména ty obrázky s andílky. Věřila jsem všemu. Jenže přišly padesátá léta a s tím honba na faráře a tak našeho pana faráře zavřeli, coby špiona. Jak šel čas, na všechno jsem zapomněla, ale ten základ mi zůstal. Přišla jsem o víru a přiznám se, že mi to nikdy nechybělo. Dnes věřím ve vesmír nekonečný a úplně mi to stačí ke štěstí.-FLOWER-
Žabkažabulienka | 15.2.2013 08:59
Rada, ja som práve v štádiu, ktoré bude zrejme trvať ešte roky, ale študujem svoju vieru neustále a zaujímam sa aj o tie iné. Aké sú fakty, aké sú svedectvá, čo je na zjaveniach pravdivé, lebo ťažko sa verí v niečo, čo človek nezažil alebo nevidel. Ja som rada, že som ovplyvnená práve touto vierou už len z dôvodov, že ide o dobremyslenú vieru, ktorá nikomu neubližuje. Áno, sú medzi nami fanatici, ktorí kľačia v kostoloch a doma ohovárajú a majú na všetko názor. Moja babka je podobný typ. Nestotožňujem sa s názormi, ak TI je ťažko, tak sa pomodli, alebo choď do kostola, choď na spoveď. Alebo, že sa Ti nedarí, lebo si nebola dlho v kostole. Ako mladšia som bola dosť otrávená chodením na omše, ale v súčasnej dobe sa vraciam k viere. Možno práve preto, lebo mi záleží na najbližšej budúcnosti. Jednoducho sa k Bohu vždy vraciam, ak mi na niečom záleží, alebo som vďačná. :) Ale tiež verím v silu človeka, vedu, prírodu, a či verím aj v tie paraveci...poviem to takto, pútajú moju pozornosť, fascinujú ma, ale neviem k tomu zaujať postoj - veriť/neveriť. Verím však v dušu a v to, že duše nevyrovnané môžu zanechávať stopy.
neznámy | 3.4.2013 21:23
Samozřejmě každý máme nějakou svou víru a nějak si Boha představujeme, ale jen ten kdo je pravý katolík (křesťan) ho vnímá tak jak je popsán v Bibli, jak všechno stvořil, jakým způsobem, jak rychle atd...Jinak to není katolická víra, ale prostě tvá vlastní.
neznámy » Žabkažabulienka | 4.4.2013 11:44
Já potřebu patřit do nějakýho náboženkýho proudu neměl nikdy, ale je pro mě paradox a zároveň milý překvapení, že čím víc věřím v tu živou, tvůrčí Sílu,Zdroj, tím víc cejtím potřebu objevit evropskou náboženskou tradici a porozumět jí.
Ne očima katolíka, ale očima Věřícího.
protože občas narazím na nějaký výroky z Písma, a ta inspirující Pravda tam prostě je.
Jde jen o úroveň pochopení.
Ne očima katolíka, ale očima Věřícího.
protože občas narazím na nějaký výroky z Písma, a ta inspirující Pravda tam prostě je.
Jde jen o úroveň pochopení.
neznámy | 6.4.2013 18:06
Ano,je to má vlastní víra, dopracovala jsem se k ní od základu katolickej víry a postupně jak jsem pokračovala ve svém duchovním rozvoji, měnilo se i mé vnímaní boha. Vždyt je jedno zda muslim, katolík, žid atd. Bůh je pouze jeden. Bůh nechce války náboženské, to pouze lidé se za víru a fanatizmus schovávají aby mohli válčit a tím vlastně jdou proti vůli boží.
Počítam horoskop...