Astrológia a horoskopy -
Jedinečnosť
simetra | 16.1.2023 05:23
Jedinenčný MUDr. Pavel Špatenka:
"VYJÍMEČNOST - HRANÁ INDIVIDUACE JEŠITNÉHO
Na zásadní rozdíl mezi tím žít CELISTVOST spolu s autentičností vlastní JEDINEČNOSTI na jedné straně
-
a tím připadat si TUCTOVĚ a kompenzovat to zdánlivou individualitou a VYJÍMEČNOSTÍ, na straně druhé, nás upozornil už K. G. Jung tím, že popsal proces, který nazval
INDIVIDUACE.
Lidé, kteří žijí slepě směrem ke svému nitru, žijí pro trvalým vlivem kolektivních instinktivních sil. Jejich chování je jimi předurčováno, aniž by bylo s to si to uvědomit.
Je naprogramováno se stejnou důsledností, jako pudové chování zvířat. I oni slepě reagují na podněty podle identických vzorců předem daným způsobem.
Avšak člověk, který dosáhne určitého stupně sebeuvědomění, je schopen činit rozhodnutí, jež jsou odlišné od kolektivních archetypálních a instiktivních vzorců chování. POkud je ve skutečnosti v kontaktu se svým já, nebude mít na jeho život to, co říkají a dělají druzí, takový vliv.
A to i přesto, že tu je nemálo arogantních a pyšných jedinců, kteří si myslí, že pravdu mají v kapse, ale přesto následují kolektivní vzorce tím, že se chovají jako guruové a ti druzí jim sedí u nohou. On i oni splňují instiktivní předlohu archetypu gurua a jsou tedy ztotožněni s nevědomím víc, než by si byli schopni připustit.
Člověk, který prochází cestou individuace a je v kontaktu se svým já, neodmítá apriori současné společenské hodnoty a zvyklosti, ale dokáže s nimi uvnitř hovořit a odmítnout je či přijmout podle vlastního rozhodnutí. Jestliže má takovou míru svobody a nezávislosti, není puzen přizpůsobovat se zvyklostem, ale ani se jim vzpírat.
Sebevědomý člověk se nesnaží odlišovat, protože už ze samé podstaty sám sebe zevnitř zakouší jako jedinečný projev jednoty.
Takového člověka nepoznáte podle názorů nebo vnějších atributů, ale bude z něj vyzařovat určitá kvalita, která vás bude pudit směrem k pravdě a tak si v jeho společnosti můžete připadat neurotičtí, nepravdiví a méně skuteční, než když jste jen mezi svými.
Je to tak, že všechno, co reprezentuje, bytostně patří k němu samotnému. Vše co dělá, vychází z jeho nejhlubšího já. Je sám sebou a nemusí se o to snažit, nemusí to dokazovat ani předvádět.
Neoslňuje duchovními pravdami a ani se neobklopuje naslouchači a zřídka ho najdete tam, kde se lidé kolektivně opájejí pozitivistickými duchovními pravdami, které nestojí zhola nic, jen účast na hereckém představení, ať už jste hercem nebo divákem.
Vnitřní účast individualizovaného člověka ve hře života je skutečná. Stejně tak jako Buddhova, který podle mýtů vyjadřoval takový stupeň lidství, až se jevil jako nadlidská bytost.
Bytí už takové zkrátka je."
"VYJÍMEČNOST - HRANÁ INDIVIDUACE JEŠITNÉHO
Na zásadní rozdíl mezi tím žít CELISTVOST spolu s autentičností vlastní JEDINEČNOSTI na jedné straně
-
a tím připadat si TUCTOVĚ a kompenzovat to zdánlivou individualitou a VYJÍMEČNOSTÍ, na straně druhé, nás upozornil už K. G. Jung tím, že popsal proces, který nazval
INDIVIDUACE.
Lidé, kteří žijí slepě směrem ke svému nitru, žijí pro trvalým vlivem kolektivních instinktivních sil. Jejich chování je jimi předurčováno, aniž by bylo s to si to uvědomit.
Je naprogramováno se stejnou důsledností, jako pudové chování zvířat. I oni slepě reagují na podněty podle identických vzorců předem daným způsobem.
Avšak člověk, který dosáhne určitého stupně sebeuvědomění, je schopen činit rozhodnutí, jež jsou odlišné od kolektivních archetypálních a instiktivních vzorců chování. POkud je ve skutečnosti v kontaktu se svým já, nebude mít na jeho život to, co říkají a dělají druzí, takový vliv.
A to i přesto, že tu je nemálo arogantních a pyšných jedinců, kteří si myslí, že pravdu mají v kapse, ale přesto následují kolektivní vzorce tím, že se chovají jako guruové a ti druzí jim sedí u nohou. On i oni splňují instiktivní předlohu archetypu gurua a jsou tedy ztotožněni s nevědomím víc, než by si byli schopni připustit.
Člověk, který prochází cestou individuace a je v kontaktu se svým já, neodmítá apriori současné společenské hodnoty a zvyklosti, ale dokáže s nimi uvnitř hovořit a odmítnout je či přijmout podle vlastního rozhodnutí. Jestliže má takovou míru svobody a nezávislosti, není puzen přizpůsobovat se zvyklostem, ale ani se jim vzpírat.
Sebevědomý člověk se nesnaží odlišovat, protože už ze samé podstaty sám sebe zevnitř zakouší jako jedinečný projev jednoty.
Takového člověka nepoznáte podle názorů nebo vnějších atributů, ale bude z něj vyzařovat určitá kvalita, která vás bude pudit směrem k pravdě a tak si v jeho společnosti můžete připadat neurotičtí, nepravdiví a méně skuteční, než když jste jen mezi svými.
Je to tak, že všechno, co reprezentuje, bytostně patří k němu samotnému. Vše co dělá, vychází z jeho nejhlubšího já. Je sám sebou a nemusí se o to snažit, nemusí to dokazovat ani předvádět.
Neoslňuje duchovními pravdami a ani se neobklopuje naslouchači a zřídka ho najdete tam, kde se lidé kolektivně opájejí pozitivistickými duchovními pravdami, které nestojí zhola nic, jen účast na hereckém představení, ať už jste hercem nebo divákem.
Vnitřní účast individualizovaného člověka ve hře života je skutečná. Stejně tak jako Buddhova, který podle mýtů vyjadřoval takový stupeň lidství, až se jevil jako nadlidská bytost.
Bytí už takové zkrátka je."
Počítam horoskop...