Láska a vzťahy -
Zpověď rozvedeného svobodného muže na prahu 50 sátky.
niektoré pasáže sa podobajú môjmu bratovi, ktorý každé prázdniny zlomil alebo ruku alebo nohu, alebo rozťal hlavu...na chirurgii vo dverách bolo počuť: "už si tu zasa, janíčku"... prezývali ho kanadský brankár, keďže má 7 dier na čele..
.. tvoj životopisný román by som si to vedel predstaviť vo filmovej podobe ako bakalársky príbeh -THUMBSUP- ... chýba však epilóg, na ktorý si ešte počkáme -SHINY-
p.s. z astrologického hľadiska môžeš byť atraktívny model na skúmanie hyperaktívnych časov minulých vzhľadom na tvoje hviezdy .... myslím si, že tvoj anjel strážny ešte tak skoro do dôchodku nepôjde -ROFL-
To mi bylo 5 let. Dřív mě máma do školky nedostala.Vzdala to po tom,co jsem při jejim pokusu o mé udání do školky rozbil plechovým letadlem učitelce hlavu.
Školka na naší vesnici fungovala ještě tři roky potom co jsem nastoupil do základní školy.
Pak byla školka zrušená a bývalá učitelka si vzala na starosti hospodu.
Tak že jsme se tam zase po letech téměř všichni opět sešli.Zase nás vlastně měla na starosti.
Rozdíl byl jen v tom že už nás nevyzvedávali rodiče.Občas si jen někoho odvedla jeho manželka.
Myslím že to mohlo být tím, že už potom holky měly zadky a prsa a nepoznal jsem je jen podle vlasů.
I když má první favoritka byla cikánka s copem ,tak ostatní už byly blondýny.
Myslím že jsem byl ovlivněn princeznami s pohádek.Rád jsem si i hral na prince.
Stačilo k tomu jen opasek košile a punčocháče.
Jednou jsme našli ve stodole se slámou hnízdo s kachníma vajíčkama.Vajíčka neznatelně poskakovala.Zaujalo nás to.Schodli jsme se na závěru,že kachňata se nemohou dostat ven a udusí se.Rozhodli jsme se že kachňata zachráníme.V té době jsme chodili do první třídy.
Opatrně jsme rozbíjeli skořápky a vyndavala upatlaná kachňata ven.
Taaak jsme je postupně vysvobodili všechny.
Hned potom jsme hrdě šli oznámit úspěšnou akci jeho otci zootechnikovi.
Měl na náš šlechetný čin jiný názor než my.Múj kamarád dostal vyprask a nesměl týden ven.
Záchranou akci přežil jen poloviční počet kachňat.Ostatní se zmatožila pod obrovskou žárovkou.
Dali jsme mu s bratrem název Punťa.Nikdo nám nezdúraznil pohlaví , tak to pro nás byl ten pes.
Na jméno Punťa si zvykl.Časem jsme zjistili že je to čuba.
Taaak to byla ta Punťa.
Když už byla dospělá tak jsem se učil jezdit na ulici na kole.
No a najednou vidím Punťu s nějakým psem jak jsou na sobě.Byl jsem docela vyďěšený.Detailně jsem situaci prošetřil a z hrůzou jsem zjistil že jsou k sobě srostlý.
Běžel jsem honem domů a na dvorku byla moje babka.Rychle jsem ji vysvětlil hroznou situaci.
Babka neváhala a vzala koště.Vysvětlila mne že všechno dobře dopadne a Punťa to přežije.
Bleskurychle vyběhla s koštetem na ulici a vklínila koště švihem mezi srostlé psy.
Jen jsem uslyšel zavití a psy se rozutekli.
Situace nebyla skutečně tak vážná jak vypadala.
Pokial to majú tak aj iné ženy, ktoré si napríklad k sebe pozveš, tak chápem isté súvislosti ktoré sa ti v živote vyskytli..
Máloktorá by toto ustála.. si myslím -LOL--LOL--KISS-
Není to tim že bych se bál jít do vztahu.Ale někdy je lepší se s tím druhým rozejít ještě dřív ,než s ním začnu chodit.
Spostu párů si asi ani neuvědomuje,že od prvního dne svého seznámení se vlastně roschází.
Docela dlouhou část pak stráví oddalováním konečného rozchodu a to není pro oba moc příjemné.
Jde tam asi o strach ze samoty a o zvyk.
Samotu by jsme si asi neměli plést s osamocením.To že je někdo sám není nemoc.Někdy to tak prostě je.
Osobně v současné době nemám pocit že by mi chyběl partner.Jsem jen delší dobu nesouložící.
Vzhledem k tomu že jsem nikdy nesouložil 8 hodin denně,tak se to dá zvládnout.
Svět je totiž hodně rozmanitý a stále je co nacházet a těšit se z toho.
pod názvom Požehnanie samoty. "Nech objavíš svoju dušu, jej silu a svetlo. Nech
si uvedomíš,že nikdy nie si sám, že duša, ktorá vie o svojej spolupatričnosti
s vesmírom, ťa dôverne spája s jeho rytmom. Nech si vážiš svoju výnimočnosť a
odlišnosť. Nech si uvedomíš, že tvoja duša je jedinešná, že je ti určený zvláštny údel
a že pod povrchom tvojho života sa deje niečo krásne, dobré a večné. Nech sa
naučíš dívať na seba s rovnakou radosťou, hrdosťou a nádejou, s akou na teba
v každej chvíli pozerá Boh."
Pokial niekto skutočne dospeje k momentu, ked mu to čo píšeš príde NAD tým po čom túži telo, má už vyhraté
A Ivan, hoci sa to veľmi nezdá, lebo akože sranduje - je v mnohom popredu, než by človek na prvý pohľad povedal -FLOWER-
