mesiac
Štvrtok, 25.4.2024
Meniny má Marek

Cesty tela i ducha - 

Jak trestám? Jak odměňuji?

neznámy
neznámy | 23.8.2012 12:06
Dobrá otázka s dobré knihy Démant ve vaší kapse od Gangaji s předmluvou E. Tolleho, což naznačuje obsah.

Tato otázka směřuje k prozkoumání toho, jak se v nás uplatňuje Superego.
Je tím míněno nejen druhé, ale i sebe..
Jak sebe i druhé pochválíme? odměníme?
Jak trestáme? (vnitřní zloba, nenávist, explicitní pokárání, mlčení, potlačování zlosti-somatizace)..

Další skvělou formulací je: Z hledání pozitivních zkušeností a vyhýbání se negativním se stává pro většinu lidí životní strategie. Rozpoznejte svoje únikové mechanismy.

Je to přirozené, ale autorka jen upozorňuje, abychom se neupínali k příjemnému a soustavně se vyhýbali nepříjemnému různým způsobem.

Stojí za přečtení. Je to kniha o radikálním "zastavení se". To, co jsem v jedné debatě s Lostris nazvala "na chvíli umřít".
neznámy
neznámy | 23.8.2012 12:24
Ještě je tu úvaha o emocích..
je logické, že se prý na ně lidi ptají nejvíce. Jak s nimi naložit.
Ona radí, abychom si emoci sice prožili ( i když podle mne energeticky silní lidé se už nemohou s emocemi ztotožňovat), ale nevytvářeli si k nim tzv. "legendu" (příběh), který ji udržuje. Že bez legendy emoce i negativní pomine.
A to je pravda. Např. pocit křivdy si udržujeme příběhem (zradil mne, lhal mi, neuznávají mne).. a náhradně může vzniknout určité chování, ve kterém se oháníme Superegem (jsem čestný) nebo za neuznání reagujeme samolibostí, posedlostí sebezdokonalováním apod...
Obecně prý platí, že pokud prožijeme nějakou emoci bez její manipulace a analyzování, tak se např. za podrážděností objeví hlubší motiv PROČ jsme podráždění - třeba strach, vztek Když jej prožijeme, můžeme objevit hlouběji smutek, bolest..
Radí odkrýt tyto vrstvy, ale zaznamenat, neanalyzovat, nelebedit si v nich, neopatřovat je příběhy, nebránit se, nepotlačovat, neprotahovat...

Na druhé straně se "nemáme vymezovat emocionálními stavy"..
nemáme emoce ani "dramatizovat, ani oslavovat", jen objevit, co se pdo nimi skrývá a neztotožňovat se s nimi.
neznámy
neznámy | 23.8.2012 12:43
Další pěkná myšlenka:

Utrpení je duševní, emocionální a fyzické napětí nakumulované okolo bolesti.. Ochota utrpení ukončit, která znamená přestat si vykládat legendu o bolesti, přináší možnost bolest prožít tak, jak je.

(podotýkám, že rozlišuje mezi reálným utrpením a utrpením psychicky konstruovaným).
Viz: protože ztratí-li legenda spředená kolem vaší bolesti najednou hlavní slovo, můžete zažít bolest, o jejíž existenci jste neměli ani tušení - bolest vašeho souseda, vašich rodičů, dětí, celého vesmíru - a tehdy se přestanete bránit tomu, co bolí, přestanete se vyhýbat bolesti. Budete žít v otevřenosti a vstřícnosti vůči všemu, co přichází.-BOW-
neznámy
neznámy | 23.8.2012 14:34
Zaujímavá téma, rád si tú knihu pozriem..
Môžem tej poslednej vete rozumieť aj tak, že vystúpiť zo seba, opustiť svoje ego a pozorovať svoje emócie, pocity a aj činy, reakcie na podnety a nálady očami niekoho iného, nezaujatého?
neznámy
neznámy | 23.8.2012 14:36
Zaujímavá téma, rád si tú knihu pozriem..
Môžem tej poslednej vete rozumieť aj tak, že vystúpiť zo seba, opustiť svoje ego a pozorovať svoje emócie, pocity a aj činy, reakcie na podnety a nálady očami niekoho iného, nezaujatého?
.....
toto sa mi odoslalo znova omylom, ale keď som to chcel ešte v ďalšom príspevku doplniť, napísalo mi ( a ešte aj červenou ceruzkou-WINKIE- ), že už musím byť dnes ticho. Dosť drsné pravidlá pre DISKÚSIU, myslím. Ale asi som si neprečítal dobre stanovy..
neznámy
neznámy | 23.8.2012 21:34
-THUMBSUP-
Něco podobného jsem si prožila se vstekem.. teprv až jsem se na svůj vstek podívala, aniž bych ním byla pohlcena (rozhodla jsem se pro klid), mohla jsem uvidět i to, co můj vstek nastartovalo a následně i to, co ve mně podněcuje "nastartovanost" atd. To zastavení se je možné, až když si člověk uvědomí, že emoce patří k němu, ale on jimi není. Potom se vše odkrývá, jako by loupal slupky cibule -FLOWER-
neznámy
neznámy | 24.8.2012 13:40
Spíš se trefila Ofka:
ani ne tak "někoho jiného", ale skrze ně, do hloubky, do stále většího klidu (patří ke mne, ale nejsou mou trvalou součástí, jsou součástí nějaké situace, která se mění)

prakticky:
nenavázat hned argumentaci, racionalizaci, příběh (zalhal, co tím myslí, zklamal mě, už mu nebudu věřit), tj. projekci navenek, ale všimnout si emoce, jejího charakteru a obrátit pozornost k sobě, dovnitř.
Vztek, co je za tím (např. podobné situace v minulosti), co je pod tím (moje touha mít věci pod kontrolou) a dál např. k pochopení, že nemohu mít "věci pod kontrolou" zcela, zejména ne lidi.. atd.
jako ty slupky cibule. Myslím, že Ofka vystihla i, že si může člověk uvědomit, že díky zkušenosti pak projektuje podobná očekávání i na jiné, a tím je zase programuje..tj. že mu např. lžou i lidi, které by to jinak ani nenapadlo.

Poèítam horoskop... Počítam horoskop...