Zdravie a výživa -
Sport je mord
V principu ale vůbec trend sportovat je nezdravý, vyrábí se tím v těle velká spousta volných radikálů, zplodin a s těmi si musí umět tělo poradit. Docela ho tím šokujeme a zatěžujeme.
Celá řada sportovců když skončí kariéru dostane se do zdravotních problémů, pokud neskončí závodní dráhu právě kvůli zdraví. Vlastně kvůli nemoci.
Zcela normální přirozený pohyb pro člověka je chůze.
Pravidelná chůze denně je takový optimální způsob jak udržet lymfu v oběhu a nevyrábět přitom stres.
Běh (joging) je už stres. Není pro tělo přirozený a je spojený s divokou produkcí hormonů. Útěk, boj. A my se snažíme stres eliminovat ne jej vyvolávat.
Pro tělo i psychiku je tedy lepší když je pohyb mírný, maximálně rychlejší chůze, a výkyvy dané geneticky zakódovanou potřebou stresorů (endorfínů) mírnit cvičeními typu taiči anebo jógou. Případně nordic walking.
Je výhodnější držet se hormonálně v rovnováze a nevyvolávat tyto "vlny". A to ani pohybem ani stravou tedy nezvedat vysoko ani inzulín přemírou jednoduchých sacharidů.
Vyspělé kultury jako védská anebo taoistická vedly tímto směrem.
Naše výkonnostní západní kultura stále ještě neumí přejít milník od dinosaura ještěra (plazí mozek/reptilian brain) a zakotvit v méně vypjaté oblasti vnitřního žití, tedy ve stavech trvalé blaženosti o které východní nauky píší. O této oblasti nebes tedy blaženého žití hovořil už jistý ježíš. Ale jeho slovy byla interpetována že se jedná až o posmrtné stavy které údajně mají nastat po smrti. To je myslím si omyl ale to je na jindy, zpět k tématu. Vraťme se k teď a tady.
Jakožto potomci lovců sběračů máme za přirozené že běháme, za kořistí kterou jsme kdysi pronásledovali až tři dny než to vzdala. Jsme vlastně uvnitř štváči zvěře. Dokážeme se štvát navzájem když už zde není ta zvěř případně tuto činnost přenecháváme myslivcům. Pak hledáme psychologa aby nám pomohl od jha deprese. Ta deprese vzniká vlastně z toho že nemáme koho zardousit uhnat a zabít aniž bychom si to byli schopni analyzovat a přiznat. Jako kultura jsme se my bílí stali na zemi nejagresivnějšími. Máme nejničivější zbrojní potenciál a ambice ovládat i pokořit ostatní.
Asi je lepší začít něco prakticky dělat s tím vnitřním napětím tedy puzením k vybíjení stresu. Taková aštangajóga anebo taiči jsou i pro západního člověka ideálním řešením vnitřních krizí.
V současné době nikdo netrpí vnitřními krizemi tolik jako obyvatelé bohatého ekonomicky vyspělého západu. Chudé země obyčejně svoji chudobu snášejí vyrovnaně, pokud jsme jim my bílí neznemožnili obživu abychom je dostali do závislostí našich koncernů. Ten blud výkonové společnosti pocítili na východě už i japonci když se stali průmyslovou velmocí, rapidně vzrostl počet sebevražd.
Konec nedělního slova. -NOSMILE-
zřejmě ty bazény nejsou dost teplé a adaptace organismu neprobíhá u každého stejně, většinou se u plavců objevuje silnější podkožní tuk nemívají prorýsované svaly a to je chrání.
jinak taky může neblaze působit že se dlouhodobě nezatěžují kosti na tlak ale jen svalstvo. kosterní soustava je prakticky netknutá co se zátěže týká kromě paží. to je z dlouhodobého hlediska nerovnovážné. rekreační plavání je dobré ale sport je mord.
Uvolni se.
Sport dělá lidi agresivními. :)
Vezměme si už jenom samotný vznik olympijských sportů. Byl to tah jak propagovat kulturu těla v rámci budování vojska. Sparta, maratón, boje gladiátorů, šlo vždy o to připravit armádu. S duchem to nemá nic, a to ani dneska ne.
Sport nepropojuje psychiku s tělem naopak, vůlí k výkonu se potlačuje cítění.
Silovost je trend propagovaný maskulinním dravým západem ala švarcik.
Ale ti lidi co takto sportují totálně oddělují psychiku od těla.
Pravidelné dávky vyplavující adrenalin dělají necitlivost nervů na podněty jako bolest a únava. Systém se přepíná a roste dopován doplňky jako aminokyseliny v kýblech co jedí svaloví posilovači (jsou toho plné obchody) případně hormony.
Ve kterém sportu se dneska nedopuje?
Vrcholové plavání má velice náročnou přípravu "na suchu"
Jednu z nejtvrdších.
Pamatuji si, když jsem v 80 letech "dělal" krátký olympijský triatlon - (1500 m plavání, 50 km kolo, 10 km běh) tak v tom vynikali bývalý vrcholový plavci těsně po skončení kariery.
U vrcholových plavců je i docela závadná voda, kde působí hodně času - chlor, savo, chlorové výpary.
Další minus u vrcholového sportu, jsou zakázané prostředky - doping..
Sport je droga. Nervosita je zvládnuta vyplavením hormonů. Stejný princip jako drogy. Dodáš serotonin což je produkt který se současně uvolňuje i při sportu.
Akorát že při sportu posiluješ neustále ten systém adrenalin(noradrenalin) dopamin.
Když dodáš například jen dopamin z byliny nebo prášku jako je bala, cítíš se dobře taky. Než vyprchá. U sportu vybudíš akci spustíš hormony agrese a následují ty další co ji tlumí jako tlumiče bolesti a nervových vzruchů aby to při útoku nebolelo.
Když při boxu dostane boxér ránu roztrhne si čelo krev stříká tak nic necítí. Díky vyplaveným hormonům. Bolest přijde až hormony po "sportu" vyprchají.
A tak si tuto dávku zklidňováků musí dávat sportovci stejné jako feťáci.
Když bych to měl zviditelnit tak asi takto:
http://sport.tn.nova.cz/bin/mobile/index.php?article_id=470134
Ano pes je typický příklad adrenalinového zvířete.
Teče mu krev ale jemu to nevadí hlavně když lapil klacek.
Mám zato že u vyššího savce homo sapiens je vhodné už energii vést více do klidu.
Pokud nechceme pořád válčit a budovat armády.
Jednou ze zajímavých metod je například učení Fa-lun-kung.
Ale i staří toltékové měli podobné cvičení. Kultivovali s tělem současně i ducha.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fa-lun-kung