Zázračný úklid - Marie Kondo

Sdílím tip na vysoce kvalitní četbu, kniha vyšla v češtině nedávno a obsahuje velmi hluboké pasáže vedoucí až k transformaci vnitřního života skrze tak banální záležitost jako je úklid.
Zcela mimořádná kniha a současně způsob japonského myšlení který dokáže velmi účinně obohatit právě náš západní způsob života o osvobozující prvky nejen na materiální ale hlavně na duševní úrovni.

http://zijememinimalismem.cz/marie-kondo-japonska-kouzelnice-uklidu/

https://www.youtube.com/watch?v=lHMKikjq__M&feature=youtu.be&t=45

Z anotace: "Co mně zaujalo"
Možná je to zvláštní, ale v knížce byla pro mě nejpřínosnější až její poslední pátá část s názvem „Kouzlo uklízení dramaticky změní váš život“.
V této části totiž Marie postupuje od praktikálií úklidu k vlastním hlubším úvahám o tom, jak na nás působí věci, co nás činí šťastnými nebo kdy začít hledat smysl našeho života.
Ač slovo minimalismus nepadne v knize ani jednou, je to z mého pohledu určitě kniha o minimalismu. O minimalistickém pohledu na věci, které vlastníme a které nás silně ovlivňují.
Nečekejte ale jen „suchou“ filosofii, v knížce najdete i spoustu vtipných konstatování z Mariiny praxe. Třeba: „Lidé, kteří nedokáží udržet pořádek, se dělí jen do třech kategorií. Ti, co nedokáží vyhazovat. Ti, co nedokáží dávat věci zpátky. A pak ti, co nedokáží ani vyhazovat, ani dávat věci zpátky. Z mé zkušenosti vyplývá, že do třetí kategorie spadá 90% mých klientů“.

„Úklid je jen nástroj, není to konečný cíl“.

.. nakolik přitahujeme ve svém životě věci které nám dělají radost a ty druhé.
Být obklopeni jen tím co máme rádi a co nás nabíjí energií když na to pohlédneme, když věci bereme do rukou, když nosíme jen to co se nám líbí a v čem se cítíme dobře. Podle toho náš život pak vypadá. Tento úklid je cesta k sobě samému, ke své vlastní čistotě prostoru, nitra, vztahů..

Vďaka, takéto témy ma veľmi oslovujú, minimalizmus je pre mňa ideál. Minimalizmus v hlave aj v prostredí, čo je v konečnom dôsledku jedno.
Minimalizmus umožňuje poznávať naozaj, pretože minimálne množstvo podnetov dáva možnosť sústredeného vnímania a zahĺbenia sa. Takže vďaka minimalizmu sa dá poznávať skutočne.
Odkazy si pozriem určite. -FLOWER-

Mám tu knihu doma a je v ní spousta takových pohledů na věci okolo nás nad kterými se nikdy nezamýšlíme a lpíme často na vzpomínkách.
To nás brzdí od skutečného žití takže si ze vzpomínek tkáme kokony ve kterých pak žijeme jako v kleci.
Co já mám na půdě už uložených krámů a v různých krabičkách poschovávané vzpomínky na minulost. Prakticky nikdy jsem se do nich nedíval.
A věcí co..Škoda vyhodit..že. Může se později hodit.
Ona je ta japonka trošku extrémistka, tokio, tam moc místa není kde by se dalo co schovávat a lidé trpí klaustrofóbií.
Páchají z toho přetlaku sebevraždy.
Ale fiilosofie je to skvělá. Zenová.
Ono to už u nás běží v různých formách..
https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=567554493402456&id=335542103270364&comment_id=567623986728840&comment_tracking=%7B%22tn%22%3A%22R0%22%7D

V brně jsou skupiny co dělají setkání jsou to kurzy sejdou se poklábosí a věnují se minimalismu coby životnímu stylu.
Skusím najít na ně link.

trošku som sa zaoberala " feng shuei", tak ma tiež veľa zbytočných vecí rozčuľuje a dráždi ... no to neznamená, že máš vyhodiť starostlivo roztriedenú a zoradenú zbierku rodinných fotografií ... ale zbavovať sa nepotrebných vecí (resp.nezhromažďovať ich) je podľa mňa veľmi dobrý zvyk ... takisto ako to, že všetky veci v domácnosti by mali byť funkčné ;)-LOL-

pekná téma, linky a ideu pozriem ........

právě i nad těmi fotografiemi jsme přemýšleli doma.
několik alb na půdě. nikdy jsme je neprohlíželi a není k tomu ani chuť se v tom hrabat. co člověk prožil prožil jak bylo. bylo to hezké krásné a zůstalo to tak v nás.
nedávno jsem si ověřil že člověk se nemá ani vracet na místa kde něco hezkého
prožil. prostě nemá. je to zkušenost.

-FLOWER-

Na jednu takú skúsenosť som si spomenula.
Ako dieťa som občas trávila prázdniny u príbuzných v meste, kde bol veľmi pekný starobylý cintorín. So sesternicou sme sa tam zvykli túlať. Bolo tam čo pozerať. Hroby, väčšinou židovské z rokov 1700, 1800. Rodinné hrobky so sochami anjelov v životnej veľkosti, staré mohutné stromy.
Po mnohých rokoch som sa do toho mesta dostala a veľmi ma ťahalo pozrieť na tento cintorín. Keď som tam prišla, ostalo mi smutno. Cintorín vypadá dnes úplne inak. Staré hroby boli nahradené novými, pomníky a náhrobné kamene zo starých hrobov len poopierali o zadný múr cintorína akoby nevedeli, čo s tým spraviť.
Dnes je to obyčajný cintorín pokrytý nevkusnými plastovými kyticami.
Tak si myslím, že to bol veľmi zlý nápad ísť sa tam pozrieť po rokoch.
Tie fotky a pamiatky na minulosť ja držím minimálne, veľa spomienkových vecí som vyhodila a ten malý zvyšok, čo ostal, ma vôbec nezaujíma.

mám stejnou zkušenost.:)

ono je to zase len prostriedok... ale treba ho, nepopieram...
v konecnom dosledku, ked uz mame upratane v sebe, tak uz mozeme zit hoci aj na smetisku :)

-THUMBSUP-

vím, že na jednom webu je i skupinka lidí, kteří čas od času propadnou uklízecí mánii a popisují co vše uklidily, vyhodily, odstranily (všude tvrdé y jelikož jsou to samé ženské-LOL-), ale nic pro mne - já jsem kramářka, ne že bych věci až tak shromažďovala, ale zas až takový minimalismus úplně nemusím...., prostě se jenom ráda obklopuju pěknými věcmi.
No a s těmi fotkami - albumy to je pravda, člověk při jejich prohlížení spíše propadne melancholii a depresi, jak ten čas letí......

dakujem, hodnotny pripsevok, vyborny -THUMBSUP- -THUMBSUP- -THUMBSUP-

-THUMBSUP-

prave som dopozerala sk bordelarov.. mozno poznas - pride telka, vyprace "pujd" alebo inu "zide - sa - miestnost", a spravia z nej oddychovu izbu, pripadne izbu s inym - praktickym - ucelom..

https://bordelari.joj.sk/archiv/2011-05-28-bordelari

zabíjali televizory. -LOL-

Kdesi som čítala, že rozdiel medzi západným a východným prístupom k tvorbe záhrad je v tom, že západný pohľad hľadá, čím by ešte zaplnil prázdne miesta.
Východný pohľad hľadá, kde sa čo ešte dá odstrániť, aby to bolo pekné. Tento prístup vidno aj v architektúre. Pre mňa osobne je najväčší des také baroko.
K téme úklid myslím že patrí aj téma ekológia a recyklácia, aj tam sa dá s trochou snahy dosiahnuť minimalizmus. Keď sa vytriedi odpad na správne miesta, v klasickom komunálnom odpade skoro nič nie je.
Teraz keď bývam v dome a máme vývoz komunálneho odpadu raz za dva týždne, tak to veľmi jasne vidím. Pri niektorých domoch stoja napratané nádoby na odpad a sáčky ešte okolo. Naša nádoba je naplnená sotva do polovice.
Minimalizmus je možno jediný spôsob ako túto planétu udržiavať v dobrom stave.
Bohužiaľ je doba spotrebná a to je úplne iná filozofia. -NOSMILE-

máme presne takú istú skúsenosť ... bola som veľmi prekvapená, keď sme začali kompostovať, koľko bio odpadu vyprodukujeme - a skompostujeme ... a keď vytriedim odpad (plasty,sklo,kovy), tak mi zostane v koši troška odpadu ... napr. sáčky z pečiva používame opakovane ... no i tak by som chcela prejsť na čo najviac bezobalových potravín :)

Já mám tu stejnou zkušenost s tím odpadem, u nás v obci se třídí vše a pořád, ale neběhám s každou slupkou od brambor do bio popelnice, i tak v komunálním odpadu (jak píšeš) téměř nic nemám...

nojo, ale baroko mám z hostorie asi nejradši.
doba šťastných vibrací v přírodě a asi i ve společnosti.
barokní hudba, né všechna, je pro mně poslouchatelná. uklidňuje.
a například na barokních křeslech se fakt dobře sedí.
to se nedá o funkcionalistických už říct.
trochu přeplácaná ale celkově asi byla příjemná.