spravodlivosť vo vzťahu?

K tej relativnosti a spravodlivosti vo vzťahu... Ak sú si partneri súdení, tak aj to pekné a aj to zlé v ich živote má zmysel. A aj určitá nespravodlivosť k tomu patrí. Nemyslím takú, že si úmyselne ubližujú a podvádzajú sa. Ale takú tú úplne nečakanú a neplánovanú. Majú si byť jeden druhému oporou a nič za to nečakať.
Mala som jednu kolegyňu, ktorá svojho manžela každý pondelok ráno v práci neskutočne "okydávala", že čo jej zase spravil počas víkendu. Samé sprostosti a malichernosti, a keď potom po rokoch jej "buzerácie" a trápenia jej manžel ochorel - má nádor v hlave, tak sa teraz ona tvári ako ju to veľmi trápi. Toto je podľa mňa nespravodlivosť, lebo ona ho tou "abnormálnou" atmosférou trvajúcou u nich doma roky rokúce dostala až do takejto situácie.... Možno by bol chudák lepšie spravil, keby od nej pred rokmi odišiel. Ale nemohol, lebo tam išlo o majetky !!! Dnes si určite hovorí, že radšej byť zdravý a chudobný, ako bohatý a smrteľne chorý...

"Ak sú si partneri súdení, tak aj to pekné a aj to zlé v ich živote má zmysel. A aj určitá nespravodlivosť k tomu patri."

tu vidim tri zakladne problemy - prvy je ten, ze sa mozeme len domnievat, ze si je nejaky par sudeny, ani zainteresovani to nevedia posudit v takom meritku

druhym je otazka, ze ak si sudeni nie su, tak to zle zmysel nema? podla mna ma

a tretim samotna otazka toho co este je a co uz nie je spravodlive...aj co sa tyka toho prikladu, ktory uvadzas, tiez nevies posudit ako to u nich bolo a co viedlo k comu a uz vobec by som to nevztahovala automaticky na jeho ochorenie, to skutocne nevieme co bolo v zakulisi a ci to malo zmysel alebo nemalo zmysel a v otazke spravodlivost to vieme posudit zas len cez svoje vlastne kriteria

sme len pozorovatelia a to co je viditelne nic neznamena, lebo to nikdy nie je vsetko a na vztahy to casto plati dvojnasobne, to ako par posobi navonok a to co zazivaju v sukromi sa casto lisi

uz len ked si zoberiem napr. manzelstvo mojich starych rodicov, su spolu uz 55 rokov, kydaju a stekaju po sebe nonstop, niekto by si myslel, ze je to starecka ufrflanost ale boli k sebe taki aj ked mali 20, udajne este horsi ale nedovolila by som si posudit ci to ma alebo nema u nich zmysel a ci je to spravodlive z jednej alebo druhej strany, to vedia oni.....nie vzdy je dobre nechat sa zmiast tym co je prvotne viditelne, kolko je naopak parov, ktore posobia prikladne harmonicky, su k sebe uctivi, niekto by povedal spravodlivi a zrazu je koniec a pozorovatel nevie preco, nevie ako to bolo....toto su veci, ktore zostanu vzdy pod povrchom a nie je mozne ich urcit nikym inym ako zainteresovanymi

a spravodlivost ako taka sa vzdy odvija od hodnot jednotlivca, takze mozeme len riesit co povazujem ja, ty za spravodlive....preto ta relativnost....a vo vztahoch sa zas len stretavaju rozne pohlady jedneho, druheho, atd na to co je a co nie je spravodlive a to je nieco na com sa neda zhodnut ako na celku

.....spravodlivost je velmi relativny pojem

Z hlediska porovnávání s Tebou souhlasím

Tak taková spravedlnost je dost na nic, když s to zlé, co se děje se stejně bude dít dál. Nějak ji tam nemůžu najít.

Myslím, že je rozhodující, jak se na pojem "spravedlnost" díváme. Třeba tak, že vše, co se v našem životě děje, má své opodstatnění a když tím trpíme, můžeme změnit své chování, postoj k určité záležitosti atd. Nemůžeme změnit chování nebo názor někoho druhého ( např. aby se k nám choval hezky, když ví, že omluvíme jakékoli chování z jeho strany, budeme vždy trpící, chápající).
Budeme-li porovnávat např. dva podobné činy, jeden budeme odsuzovat a druhý nějakým způsobem omlouvat, můžeme mluvit o tom, že spravedlnost je relativní.

Každá "spravedlnost" je posuzována z jiného úhlu pohledu, záleží na tom, co je pozorovatel schopen jako spravedlnost přijmout. Obraz spravedlnosti vychází z něj, proto nikdo jiný jej nemůže změnit nežli on (změnou sebe), nikdo jiný se nebude chovat podle jeho přání (pokud se nechce stát diktátorem:) ).

Jsou lidé, kteří se narodí do sociálně nevyhovujících podmínek a vzhledem k tomu, že se setkávají i s jinými dětmi např. z finančně zajištěných rodin nebo citově stabilních, přemýšlejí po čase o nespravedlnosti ze svého místa (proč jsem se narodil zrovna sem). Spravedlnost v tom celistvém významu může pochopit až v dospělosti, když ve svém životě pochopí záměrnost startu v takové rodině a jak ho to ovlivnilo dál. Může a nemusí. Většinou však tito lidé jdou za odpověďmi o smyslu svého života, o spravedlnosti mnohem hlouběji než lidé, kteří si tyto otázky pokládat nemusí. Ale osudy každého z nás jsou tak různorodé a barvité, že vše může být mnohem jednodušší, než si ve své mysli umíme vymodelovat :D

jo, v podstate beriem spravodlivost ako nieco cisto intuitivne, v kazdom sa pri urcitych situaciach ozve hlas - toto je a toto nie je spravodlive, vnutorny kompas, podla ktoreho sa clovek sprava a ktory koresponduje s jeho systemom hodnot, moralkou, nazvime to ako chceme

a ten pocit spravodlivosti je u kazdeho iny

spomenula som si na jedneho muza, ktory dobil ineho muza skoro na smrt za nieco co je v ociach vacsiny banalnostou, pre toho muza bola ale tato banalnost v rebricku hodnot na vysokom mieste a svoju reakciu povazoval za nastroj spravodlivosti a to su situacie kedy urcity clovek aj vie zhodnotit, ze spravil nieco zle, pretoze pozna vseobecne hodnoty spolocnosti, tie su zrejme, ale jeho "kompas spravodlivosti" ho viedol inym smerom

Aj o tom sú vzťahy... :) Taktiež o karme a rôznych lekciách. Ak chceš vedieť či existuje spravodlivosť vo vzťahu - z hľadiska či sa jemu vráti to čo robil - tak rozhodne áno. Skôr či neskôr vráti. Ale to už ťa nemusí trápiť. Vnímam to tak že ti ukázal čo si "nevidela". Môže to pôsobiť ako zrada a ty cítiš bolesť, no toto ti pomôže. Pomôže ti to viac si vážiť samú seba, aby si to nemusela už viac znášať a aby to nemusel znášať nikto. To je môj názor. :)-HEART-

Takže věříš ve spravedlnost pro každého? I když ti lidé v sociálně nevyhovujících podmínkách umřou v 5 letech hlady a nedostanou se ani k tomu, aby hloubaly o záměrnosti svého startu v takovém prostředí? Nebo ta kuřata ve velkochovech asi taky nemají moc šancí přemýšlet nad svým osudem. Takže si kladu otázku, kde je v tomto světě spravědlnost pro ně. Jestli nějaká je, tak přede mnou je dokonale ukrytá.

Treba je spravedlive ze se nebudou dlouho trapit.-NOSMILE-

Vnímáme-li ve svém okolí krutost a naše pozornost je tímto směrem neustále přitahována, máme krutost jako svoje téma, ať směřuje dovnitř nebo ven (trápím sebe nebo někoho jiného). Někdy je otázkou odvahy přiznat si, že jsem podobný jako ten, na koho ukazuji prstem (jedno jestli týraný nebo týrající). Vždy je to o mně.
Už bych se opakovala .. spravedlnost se nám někdy nemusí líbit ;)

Uff, uff. Ty si to teda riadne rozpitvala, to je až rozbor do úplneho "počiatku" sveta :-)

Hm. Škoda, že odpovídáš na něco jiného, nepsala jsem nic o tom, že je něčí pozornost někam neustále přitahována. Normálně jsem se ptala, jestli ty věci vnímáš jako spravedlivé. Asi mi chybí pořádná dávka sebestřednosti, nebo tomu vůbec nerozumim. Nějak nemám pocit, že všechno je o mě, dokonce bych řekla, že většině bytostí na tomhle světě jsem absolutně ukradená a mám na jejich spravedlnost nulový vliv. Ale neberu ti tvůj pocit ze života, ono je to vlastně zajímavé.

mozno, neviem, no je to podla mna prva vec, ktora napadne, taky zakladny kamen:)

Promiň, myslela jsem, že jsem Ti odpověděla ..
Přímá odpověď : " Ano, vnímám ty věci, o kterých jsi psala, jako spravedlivé " :)

Ďakujem za túto vetu - Pomôže ti to viac si vážiť samú seba, aby si to nemusela už viac znášať a aby to nemusel znášať nikto. - stáva sa realitou a mňa teší, že sa môj život a život mojich detí upokojil - akoby u nás doma zavládol nejaký zvláštny mier -FLOWER- -HEART- -BYE-

Mne zvykli vravievat... spravodlivost sa nachadza jedine vo vykladovom slovniku pod pismenom "S", inak neexistuje.