Voľný pokec -
Omyly pozitivních lidiček
Nějaký ten pátek se pohybuju v oblasti nazývané sebepoznání. Právě procházím velmi obtížnou vnitřní krizí a čím dál víc si uvědomuji, kolik jsem na této cestě nasekal chyb, co všechno jsem opomenul a zanedbal.
Přecenil jsem vlastní vůli a schopnosti. Nechal jsem se ukolébat dosaženou úrovní, pocitem, jak už jsem daleko. Nevěnoval jsem se dostatečně tělu a hmotě obecně. A docházejí mi ještě další věci, které snad raději ani nechci říkat.
Vše se vrátilo v čase, kdy se otevřely hlubiny, zaplavily vědomí a já se v těch vodách někdy víc topím než plavu. Možná i proto píšu tento článek.
Poznala jsem dost psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů. (Což bylo dáno profesí mého přítele). Když jsem s nimi začala "probírat sebe" , velice brzy to skončilo u lahve vína a jejich problémů. Nikdo z nich nebyl ani náhodou pan či paní Dokonalý, á, a myslím, že člověk, který si na Dokonalého hraje, moc lidí neosloví...
Z toho hlediska si mi ten p. Ž. zdá zcela v pořádku, v normě...
byl jsem u řady kartářek a různých čarodějek i čarodějnic.
ty byly vesměs laděny všechny podobně.
věřily na různé nesmysly.
takže jsem po čase zjistil že s nimi nebude kloudná řeč.
jednoho psychiatra jsem poznal a málem jsem měl v plánu zajít za ním do ordinace ze zvědavosti že bude prča. ale všiml jsem si že na mně zkouše jakési techtle mechtle tak jsem ten záměr opustil.
měl certifikát na provádění hypnózy. pracoval i mimo pracovní dobu a snažil se lidem na kurzu vaření nakukat co si mají myslet když se tam v přestávce žvanilo o kdečem. myslel si že to nevidím. nedal jsem nic najevo.
Potom jsem ještě navštěvoval ortopeda, který mi přikázal nosit jen lehkou obuv.
Neměl jsem zbraň a chodil v pantoflích.......-ROLL-