Voľný pokec -
čo vám robí v živote najväčšiu radosť
damara | 14.4.2016 09:42
ja sa často pristihnem pri tom, že v skutočnosti nemám radosť z ničoho. Predtým keď boli deti menšie tak tie mi spôsobovali radosť a prinášali potešenie do života a takisto ma bavila moja práca. Teraz však cítim, že ani to mi nestačí. V čom je problém? Poradí niekto?
neznámy » damara | 14.4.2016 09:51
Mne najvacsiu radost v mojom zivote robia ludia, ktori maju miesto v mojom -HEART- jednoznačne...
A dalej mam radost z mojich koníčkov - vsehovaka ezoterika, aj sport...
Myslim si, ze ak by si mala nieco aj ty, co by ta velmi bavilo, tak taktiez by ti to prinasalo aj radost... -FLOWER-
A dalej mam radost z mojich koníčkov - vsehovaka ezoterika, aj sport...
Myslim si, ze ak by si mala nieco aj ty, co by ta velmi bavilo, tak taktiez by ti to prinasalo aj radost... -FLOWER-
neznámy » damara | 14.4.2016 10:08
Je to preto, lebo si šťastie hľadala vonku.
Šťastie musíš nájsť v sebe, ten tichý pocit vyrovnanosti. Vtedy cítiš dokonalú radosť z kvetov, slnka, hudby... a hlavne zo seba samej.
Ja napríklad som veľmi rada len tak sama so sebou, neustále samu seba prekvapujem a nikdy sa nenudím. :D -FLOWER-
Šťastie musíš nájsť v sebe, ten tichý pocit vyrovnanosti. Vtedy cítiš dokonalú radosť z kvetov, slnka, hudby... a hlavne zo seba samej.
Ja napríklad som veľmi rada len tak sama so sebou, neustále samu seba prekvapujem a nikdy sa nenudím. :D -FLOWER-
neznámy » damara | 14.4.2016 10:21
Ja si občas pripadám ako malé dieťa, lebo mám radosť z vecí, ktoré si iný ani nevšimnú a viem sa z toho tešiť dlho. Také pre iných úplné banality sú to. :-)
A niekedy mám radosť len tak, proste že som, že vidím svet a táák.
Vôbec nepotrebujem na radosť žiadne veľké dôvody. Ale to je naladenie, to nie je nič racionálne.
A niekedy mám radosť len tak, proste že som, že vidím svet a táák.
Vôbec nepotrebujem na radosť žiadne veľké dôvody. Ale to je naladenie, to nie je nič racionálne.
Takovou nespokojenost s životem jsem pociťovala, když jsem dostala výpověď z práce a pořád jsem si nevěděla rady co se životem. Pomohla mi kamarádka, která mi navrhla, abych se přihlásila do jazykové školy na angličtinu. Jo, to bylo v té době to pravé ořechové. Následující tři roky jsem pilně studovala a potom už jsem věděla, co mám dělat a jak si zaplnit život. Dnes nemám na nic čas.-FLOWER-
neznámy » damara | 14.4.2016 11:00
Cítím to jako josefine. Ten tichý, stálý malý plamínek štěstí je ve mně a tam je zdroj radosti, kterou pak i přijímáš zvenku...:)
Ale nevím, jak jsem "k němu přišla". Nemyslím, že jsem se k němu "dopracovala". Spíš to vnímám jako dar. Mnohokrát jsme o tom doma debatovaly. Sestra vůbec neví, o čem mluvím, radost hledá "zvenku" a často pak má depky, když se "nedaří"...
Ale nevím, jak jsem "k němu přišla". Nemyslím, že jsem se k němu "dopracovala". Spíš to vnímám jako dar. Mnohokrát jsme o tom doma debatovaly. Sestra vůbec neví, o čem mluvím, radost hledá "zvenku" a často pak má depky, když se "nedaří"...
Stránka:
Počítam horoskop...