Vlastná tvorba -
Sněhobílá
a:
Kde bydlí víla?
asi v mechu,
celou noc tančí bez oddechu,
pak věneček si odstrojí
a ustele si pod chvojí.
A co má k jídlu?
místo kávy
do hrníčku si sbírá s trávy
třpytivé rosné krůpěje
a ráno si je ohřeje.
A to jí stačí?
stačí asi
je živa jenom z vůně, z krásy
a na svůj usměvavý ret
dá lupen růže, který slét.
A viděl jsi ji?
jenom v šeru
větřík hrál jako na citeru.
Myslil jsem, někdo neznámý a lampa ve tmě zhasla mi.
A byla hezká?
jistě byla.
Je hezká každá, když je víla.
A druhého dne jsem tam zdvih
pár kvítečků už povadlích.
(anonym)
:)
Dokud údivem trneš jsi A spatříš cos nikdy neviděl
Modrobílí koně plují ti nad hlavou Světélkující ryby rozsvěcují stínadla ulic
Uslyšíš cos nikdy neslyšel
bude-li podzim, mneš suchý list v prstech ti zní tenounký praskot zmírání v zádušním úpění
snáší se k zemi do trav A hle! Křidélkem už tam šelestí Fénixe mládě
A když si přivstaneš po čtvrté z rána
uslyšíš ptáky zpívat latinsky
cui cui .. felicitas
Cihají pod brevnem cela zarlivi pavouci oci. Pavucina neposkoci? Vrasek sit se nezachvela.
Prece docka se, kdo prosi. V dlani pavouci jsou vosy zive, s zahadly a zhave. V jedne Pater. V druhe Ave.
V dlanich hori vrasek slama. Z ohne aspon popel zbyva. Lehounka a tenka skyva.
V jedné sam. A v druhe sama.
(marný a lichý sen)
zpod drnů trav Zatímco vůkol
země tichá a netečná
Buď pochváleno
zkřivení a jizva
kdy puklý hrozen roní krev
slzu po tváři pořezaného
V dlani střep svírám
Je křtící Ostrolistý Čistý
Pod mými prsty
verš řízlý do krve