Vlastná tvorba -
Dracena
neznámy | 16.5.2013 09:15
Pekne rano vsem, chtela bych poprosit o radu s Dracenou. Dostala jsem ji jako darek a moc se o ni neumim starat. Ani jsem ji nenasla jeste to spravne misto. Casto jsem ji stehovala, i ven, snazim se zalivat, vlhcit, sprchovat, ale nekdy ma uplne povadle listy. Nasla jsem taky 3 spicky listu, ktere zhnedly. Je opravdu krasna a nerada bych o ni prisla. Ma skoro 2 metry. Taky to byl drahy dar. Neodpustila bych si kdyby mi uvadla. -NOOO-
neznámy | 16.5.2013 09:21
I Tobě! Dracena nesnáší stěhování! Někde se píše, že potřebuje světlo, ale ne přímé slunce. Co ji opravdu vadí je průvan, jinak se adaptuje na jákekoli podmínky, i na polostín. Půda by měla být stále vlhká, ale kořeny nesmí stát ve vodě - hnijou, potom hnědnou listy, stejně jako když je půda zase moc suchá. Nejlíp, když ji vezmeš do vany proliješ květináč odstátou vodou, necháš okapat a vrátíš do misky na své místo.
A hezky s ní mluv, dracéna úžasně reaguje na emoce.
A hezky s ní mluv, dracéna úžasně reaguje na emoce.
neznámy | 16.5.2013 10:47
Jako kvůli tomu promlouvání? říká se tomu Backsterův efekt a tak nějak nejcitlivější jsou v tom právě Dracaeny http://kvetiny.tobudetecubr.net/clanek.php?clanek=4-backsteruv-efekt />
Jednu Dračenu jsem měla doma, krásně se mnou soucítila, když mi bylo ouvej i ona byla skleslá, povídala jsem si s ní a nakonec jsem ji stejně zahubila :-( to bylo v době kdy mezi mnou a partnerem bylo největší peklo...
Jednu Dračenu jsem měla doma, krásně se mnou soucítila, když mi bylo ouvej i ona byla skleslá, povídala jsem si s ní a nakonec jsem ji stejně zahubila :-( to bylo v době kdy mezi mnou a partnerem bylo největší peklo...
neznámy | 16.5.2013 10:51
Sakryš co se to tam vložilo za odkaz... Tak jinak
Backsterův efekt
sepsala Linda dne 10. 02. 2008
Nedávno se mi do ruky dostala zajímavá kniha Bioenergie pokojových rostlin od Eva-Kathariny Hoffmannové. Autorka zde u mnoha druhů pokojových květin popisuje jejich energetické působení na člověka, jak ovlivňují jeho náladu, psychiku. Nejvíce mě však zaujala její poznámka o Backsterově efektu.
Bakcksterovým efektem byla nazvána reakce rostliny (nebo obecně živého organismu) na určitý podnět, myšlenku, emoci či úmysl člověka. Mohli bychom říci, že je to základní způsob vnímání na buněčné úrovni či na úrovni mikroorganismů. Můžeme ho také definovat jako schopnost rostlin „číst“ myšlenky pomocí bionenergetických polí.
Tuto reakci objevil Američan Cleve Backster začátkem roku 1966. Výsledky svých experimentů publikoval (např. v International Journal of Parapsychology, roku 1968) a obsah těchto článků vyvolal nejen na vědecké půdě bouřlivé reakce.
V červenci 1997 publikoval „The Sun“ rozhovor Derricka Jensena s Clevem Backsterem (je zdrojem pro tento článek). Zde Backster vysvětluje, jak k objevu došlo, uvádí svůj názor na to, co vlastně objevil, vypočítává různé druhy experimentů, které provedl, popisuje reakce vědecké obce.
Stalo se to v New Yorku na Manhattnu v laboratoři, která ještě vlastně ani laboratoří nebyla. Byla to místnost, kde se rozhodl provádět školení v používání polygrafu. Do této místnosti pořídila sekretářka dračinec a fíkus. Měl za úkol tyto rostliny občas zalít. Jednou dračinec strčil pod kohoutek a pořádně ho prolil vodou. Zajímalo ho, za jak dlouho se vláha dostane skrz dlouhý kmínek až do konečků listů. Princip pokusu spočíval v měření odporu na konci listů – změna v odporu by ukazovala, že vláha dorazila mezi elektrody. Připevnil tedy k listům příslušnou část polygrafu.
Backster očekával určitý průběh čáry zaznamenané na polygrafu. Místo toho dostal odpověď jakoby od člověka testovaného na detektoru lži, situaci kdy subjekt lže a bojí se, že tato lež bude objevena (to se projeví fyziologickou reakcí na jeho kůži, což zaznamená polygraf). Stroj tedy vlastně zaznamenává strach, proto Backster chtěl rostlinu nějak ohrozit.
Nejprve zkusil ponořit jeden list do horké kávy. Rostlina měla reakci, která by se u člověka dala vyložit jako nuda. Ale pak ve 13. minutě a 55. sekundě měření Backstera napadlo list, který byl připojen k polygrafu, zapálit. Pouhá tato myšlenka vyvolala v rostlině silnou reakci. Zapálil tedy sirku a přiblížil se k jejím listům. Uvědomil si ale, že silnější reakce už nedosáhne, tak učinil pravý opak: sirku zhasl a zápalky odnesl do vedlejší místnosti. Rostlina se ihned uklidnila.
Dracaena marginata
Backster pro tuto reakci zavedl pojem základní vnímání (primary perception), vědecká obec ho však začala označovat jako Backsterův efekt. Název základní vnímání zvolil proto, že soudil, že tyto reakce vycházejí z mnohem nižší, nejzákladnější úrovně organismu. Pro bližší zkoumání tohoto jevu Backster navrhl následující experiment. V jedné části laboratoře jsou do vařící vody házeny v náhodných intervalech krevety, v druhé části jsou měřeny reakce rostlin. Avšak vzniká zde problém, jak zajistit, aby rostliny reagovaly skutečně na smrt krevet a ne na experimentátora. Protože rostliny se již při několikahodinovém kontaktu s člověkem na něj naladí a „doprovází“ ho i na velké vzdálenosti. Nepomohlo, když s kolegou odcházeli do jeden blok vzdáleného baru. Uvědomili si, že rostliny vůbec nereagují na průběh experimentu, ale na emoce v jejich rozhovoru. Nakonec to vyřešili tak, že rostliny pořídil a aparaturu nainstaloval někdo zcela cizí v cizím prostředí, kde se nezdržovali. Tak mohly rostliny reagovat jedině na krevety.
Backster poté pozoroval reakce různých živých organismů při mnoha různých situacích, uvádím některé z nich:
- měl dva vzorky jogurtu, do jednoho dál elektrody pro měření reakce, do druhého vzorku dal antibiotika, první vzorek vykázal silnou reakci na smrt „kolegy“
- měl vzorek jogurtu a kousek pečeného kuřete, které již bylo delší dobu v ledničce, takže se v něm začaly bujně množit bakterie, když kuře ohříval, jogurt vykázal silnou reakci
- rostlina vykázala silnou reakci při rozbití vajíčka
- vzorek spermatu vykázal silnou reakci, když dárce vzdálený několik pokojů rozmělňoval amylnitrit (používá se k rozšíření cév, zamezuje mrtvici), a když jej dárce inhaloval, sperma zcela zdivočelo
Z jeho výzkumů tedy vyplývá, že živé organismy – rostliny, bakterie, buněčné organismy apod. – jsou navzájem na sebe napojeny, naladěny. Když to tak vezmeme, na určité úrovni jsou si blíže než my, lidé. Lidské buňky tuto schopnost sice také mají, ale na úrovni vědomí se již vytrácí. Je však otázka, jestli tuto vědomou schopnost lidé ztratili, zda ji vůbec někdy měli nebo zda ji někdy (opět) mít budou.
A jak výsledky a závěry z těchto experimentů přijímá vědecká obec?
Západní věda je založena na tom, že lze každý pokus opakovat. Pouze potom přijme nějaký výzkum za věruhodný. Avšak experimenty zkoumající základní vnímání musejí být spontánní, jinak testované subjekty nereagují. Tato nutná spontánnost je ale v rozporu s opakovatelností experimentu. Backster říká, že je také nutný skutečný úmysl (provést ohrožení). Když bychom úmysl pouze předstírali (např. řekli, že spálíme list, ale ve skutečnosti to provést nechtěli), rostlina reagovat nebude. Z tohoto přístupu vyplývá, že západní vědecká obec jeho výsledky přijímá velmi skepticky, ignoruje je nebo se je snaží různými teoriemi vyvrátit (Někteří vědci tvrdili, že detektor měl uvolněné drátky. Někteří parapsychologové věřili, že Backster ovládá psychokinezi a ovládá tak pero detektoru. Jako další vysvětlení byla uvedena statická elektřina, pohyb v pokoji nebo změny ve vlhkosti.). Nejsou ochotni přijmout existenci biokomunikace, protože to by znamenalo úplné přepracování mnoha teorií, změnu názoru na mnoho věcí. Jak řekli někteří biologové „Jestli má Backster pravdu, jsme v maléru.“
V Backsterově vyprávění je jistě několik zajímavých či zvláštních momentů. Proč by například reakce rostliny zaznamenaná na polygrafu měla být stejného typu jako reakce lhajícího člověka? Nebo, proč by divoká reakce ve 13. minutě nemohla znamenat, že voda zrovna dorazila do listu? Spousta vědců, biologů, neurobiologů, zahradníků, parapsychologů a dalších prováděla experimenty, kterými by potvrdila Backstrovo tvrzení. Někteří jej na základě svých výsledků zcela odmítají, druzí s ním naopak souhlasí, protože byli svědky stejné reakce. Podrobně jsou názory a argumenty zastánců i odpůrců shrnuty např. na www.skepdic.com.
Zajímavé je, že vědci z východních států se k jeho výzkumu stavěli zcela jinak. Dokonce byl roku 1973 požádán, aby se stal předsedou sekce pro komunikaci mezi člověkem, zvířetem a rostlinou prvního setkání Mezinárodní psychotronické společnosti, které se konalo v Praze. Zejména ruští vědci byli otevření jeho myšlenkám.
A indičtí vědci byli úplným protipólem západních. Ti mu položili otázku „Co Vám trvalo tak dlouho?“. Jeho výzkum přesně zapadá do mnoha myšlenek hinduismu a buddhismu.
Backsterův efekt
sepsala Linda dne 10. 02. 2008
Nedávno se mi do ruky dostala zajímavá kniha Bioenergie pokojových rostlin od Eva-Kathariny Hoffmannové. Autorka zde u mnoha druhů pokojových květin popisuje jejich energetické působení na člověka, jak ovlivňují jeho náladu, psychiku. Nejvíce mě však zaujala její poznámka o Backsterově efektu.
Bakcksterovým efektem byla nazvána reakce rostliny (nebo obecně živého organismu) na určitý podnět, myšlenku, emoci či úmysl člověka. Mohli bychom říci, že je to základní způsob vnímání na buněčné úrovni či na úrovni mikroorganismů. Můžeme ho také definovat jako schopnost rostlin „číst“ myšlenky pomocí bionenergetických polí.
Tuto reakci objevil Američan Cleve Backster začátkem roku 1966. Výsledky svých experimentů publikoval (např. v International Journal of Parapsychology, roku 1968) a obsah těchto článků vyvolal nejen na vědecké půdě bouřlivé reakce.
V červenci 1997 publikoval „The Sun“ rozhovor Derricka Jensena s Clevem Backsterem (je zdrojem pro tento článek). Zde Backster vysvětluje, jak k objevu došlo, uvádí svůj názor na to, co vlastně objevil, vypočítává různé druhy experimentů, které provedl, popisuje reakce vědecké obce.
Stalo se to v New Yorku na Manhattnu v laboratoři, která ještě vlastně ani laboratoří nebyla. Byla to místnost, kde se rozhodl provádět školení v používání polygrafu. Do této místnosti pořídila sekretářka dračinec a fíkus. Měl za úkol tyto rostliny občas zalít. Jednou dračinec strčil pod kohoutek a pořádně ho prolil vodou. Zajímalo ho, za jak dlouho se vláha dostane skrz dlouhý kmínek až do konečků listů. Princip pokusu spočíval v měření odporu na konci listů – změna v odporu by ukazovala, že vláha dorazila mezi elektrody. Připevnil tedy k listům příslušnou část polygrafu.
Backster očekával určitý průběh čáry zaznamenané na polygrafu. Místo toho dostal odpověď jakoby od člověka testovaného na detektoru lži, situaci kdy subjekt lže a bojí se, že tato lež bude objevena (to se projeví fyziologickou reakcí na jeho kůži, což zaznamená polygraf). Stroj tedy vlastně zaznamenává strach, proto Backster chtěl rostlinu nějak ohrozit.
Nejprve zkusil ponořit jeden list do horké kávy. Rostlina měla reakci, která by se u člověka dala vyložit jako nuda. Ale pak ve 13. minutě a 55. sekundě měření Backstera napadlo list, který byl připojen k polygrafu, zapálit. Pouhá tato myšlenka vyvolala v rostlině silnou reakci. Zapálil tedy sirku a přiblížil se k jejím listům. Uvědomil si ale, že silnější reakce už nedosáhne, tak učinil pravý opak: sirku zhasl a zápalky odnesl do vedlejší místnosti. Rostlina se ihned uklidnila.
Dracaena marginata
Backster pro tuto reakci zavedl pojem základní vnímání (primary perception), vědecká obec ho však začala označovat jako Backsterův efekt. Název základní vnímání zvolil proto, že soudil, že tyto reakce vycházejí z mnohem nižší, nejzákladnější úrovně organismu. Pro bližší zkoumání tohoto jevu Backster navrhl následující experiment. V jedné části laboratoře jsou do vařící vody házeny v náhodných intervalech krevety, v druhé části jsou měřeny reakce rostlin. Avšak vzniká zde problém, jak zajistit, aby rostliny reagovaly skutečně na smrt krevet a ne na experimentátora. Protože rostliny se již při několikahodinovém kontaktu s člověkem na něj naladí a „doprovází“ ho i na velké vzdálenosti. Nepomohlo, když s kolegou odcházeli do jeden blok vzdáleného baru. Uvědomili si, že rostliny vůbec nereagují na průběh experimentu, ale na emoce v jejich rozhovoru. Nakonec to vyřešili tak, že rostliny pořídil a aparaturu nainstaloval někdo zcela cizí v cizím prostředí, kde se nezdržovali. Tak mohly rostliny reagovat jedině na krevety.
Backster poté pozoroval reakce různých živých organismů při mnoha různých situacích, uvádím některé z nich:
- měl dva vzorky jogurtu, do jednoho dál elektrody pro měření reakce, do druhého vzorku dal antibiotika, první vzorek vykázal silnou reakci na smrt „kolegy“
- měl vzorek jogurtu a kousek pečeného kuřete, které již bylo delší dobu v ledničce, takže se v něm začaly bujně množit bakterie, když kuře ohříval, jogurt vykázal silnou reakci
- rostlina vykázala silnou reakci při rozbití vajíčka
- vzorek spermatu vykázal silnou reakci, když dárce vzdálený několik pokojů rozmělňoval amylnitrit (používá se k rozšíření cév, zamezuje mrtvici), a když jej dárce inhaloval, sperma zcela zdivočelo
Z jeho výzkumů tedy vyplývá, že živé organismy – rostliny, bakterie, buněčné organismy apod. – jsou navzájem na sebe napojeny, naladěny. Když to tak vezmeme, na určité úrovni jsou si blíže než my, lidé. Lidské buňky tuto schopnost sice také mají, ale na úrovni vědomí se již vytrácí. Je však otázka, jestli tuto vědomou schopnost lidé ztratili, zda ji vůbec někdy měli nebo zda ji někdy (opět) mít budou.
A jak výsledky a závěry z těchto experimentů přijímá vědecká obec?
Západní věda je založena na tom, že lze každý pokus opakovat. Pouze potom přijme nějaký výzkum za věruhodný. Avšak experimenty zkoumající základní vnímání musejí být spontánní, jinak testované subjekty nereagují. Tato nutná spontánnost je ale v rozporu s opakovatelností experimentu. Backster říká, že je také nutný skutečný úmysl (provést ohrožení). Když bychom úmysl pouze předstírali (např. řekli, že spálíme list, ale ve skutečnosti to provést nechtěli), rostlina reagovat nebude. Z tohoto přístupu vyplývá, že západní vědecká obec jeho výsledky přijímá velmi skepticky, ignoruje je nebo se je snaží různými teoriemi vyvrátit (Někteří vědci tvrdili, že detektor měl uvolněné drátky. Někteří parapsychologové věřili, že Backster ovládá psychokinezi a ovládá tak pero detektoru. Jako další vysvětlení byla uvedena statická elektřina, pohyb v pokoji nebo změny ve vlhkosti.). Nejsou ochotni přijmout existenci biokomunikace, protože to by znamenalo úplné přepracování mnoha teorií, změnu názoru na mnoho věcí. Jak řekli někteří biologové „Jestli má Backster pravdu, jsme v maléru.“
V Backsterově vyprávění je jistě několik zajímavých či zvláštních momentů. Proč by například reakce rostliny zaznamenaná na polygrafu měla být stejného typu jako reakce lhajícího člověka? Nebo, proč by divoká reakce ve 13. minutě nemohla znamenat, že voda zrovna dorazila do listu? Spousta vědců, biologů, neurobiologů, zahradníků, parapsychologů a dalších prováděla experimenty, kterými by potvrdila Backstrovo tvrzení. Někteří jej na základě svých výsledků zcela odmítají, druzí s ním naopak souhlasí, protože byli svědky stejné reakce. Podrobně jsou názory a argumenty zastánců i odpůrců shrnuty např. na www.skepdic.com.
Zajímavé je, že vědci z východních států se k jeho výzkumu stavěli zcela jinak. Dokonce byl roku 1973 požádán, aby se stal předsedou sekce pro komunikaci mezi člověkem, zvířetem a rostlinou prvního setkání Mezinárodní psychotronické společnosti, které se konalo v Praze. Zejména ruští vědci byli otevření jeho myšlenkám.
A indičtí vědci byli úplným protipólem západních. Ti mu položili otázku „Co Vám trvalo tak dlouho?“. Jeho výzkum přesně zapadá do mnoha myšlenek hinduismu a buddhismu.
adelaida | 16.5.2013 10:58
Taky záleží jakou máš dracénu. Varianta se světlými žíhanými listy chce světla trochu víc než ta s těmi tmavě zelenými. Platí přímá úměra-čím méně světla, tím opatrnější zálivka. Jinak pravdu dí Hajounek, že dracéna není leknín :D Moje známá dělá ze všech kytek vodní rostliny, přelejvá je tak, že stojí do půli květináče ve vodě a pak se diví, že ji žloutnou a hnědnou...
neznámy » adelaida | 16.5.2013 12:19
Mam tu s tmavymi listy, vlastne jsou v kvetinaci dve, jedna vzrostla a jedna nizka, premyslela jsem jestli nemaji treba malo mista, ale tak se to normalne prodava. Prvni dny kdy jsem ji mela byly listy opravdu pevne a vodorovne, nektere i trecely nahoru, ted spis visi, jak kdy, cim vice vody ma, tim vice jsou nahoru, ale nechci ji prelivat, to jsem si taky cetla ze se nema.
adelaida | 16.5.2013 12:48
Nech ji aklimatizovat, asi je unavená. Jen si představ jakou cestu až k Tobě domů musela podniknout. V pěstírnách, kde se množí mají úplně jiné podmínky než jaké jim kdy vytvoříš doma. Jsou nadopované spec. výživou, nasvěcováním. Potřebuje si odpočinout po náročné cestě... stejně jako člověk.
neznámy | 19.5.2013 22:03
jinak Dracena ma zase o neco vic hnedych spicek -SAD--SAD--SAD-
Podle toho pokusu byla fakt prelita, ta voda se asi nataha do spicek listu a kdyz je ji tam moc, uhniji, je to ale matouci, protoze pusobi jako uplne suche, myslela jsem prave ze mely vody malo -SAD- Zase kdyz ma mene vody, je povisla. Mozna je to i mnou, loni mi vse nadherne kvetlo a zelenalo a letos je to i u jinych rostlin slabsi.
Podle toho pokusu byla fakt prelita, ta voda se asi nataha do spicek listu a kdyz je ji tam moc, uhniji, je to ale matouci, protoze pusobi jako uplne suche, myslela jsem prave ze mely vody malo -SAD- Zase kdyz ma mene vody, je povisla. Mozna je to i mnou, loni mi vse nadherne kvetlo a zelenalo a letos je to i u jinych rostlin slabsi.
Počítam horoskop...