Príroda a zmysly -
Dom a jeho energia
neznámy | 18.7.2016 00:18
-LOL-,
Ondyno je zastarale "onehdy", žádný slang, tak U Fleků by se ti mohlo hodit, ale tam nechodíme, leda snad s tetičkou z hoštic nebo babovřesk. :)
Ukážu vám jiné hospůdky, kde by se líbilo i panu Broučkovi.:)
Vracím se k tématu:
Hospůdka, na kterou teď myslím, má neskutečně pozitivní energii. Staletí dobrých broučků na pivku...
Ondyno je zastarale "onehdy", žádný slang, tak U Fleků by se ti mohlo hodit, ale tam nechodíme, leda snad s tetičkou z hoštic nebo babovřesk. :)
Ukážu vám jiné hospůdky, kde by se líbilo i panu Broučkovi.:)
Vracím se k tématu:
Hospůdka, na kterou teď myslím, má neskutečně pozitivní energii. Staletí dobrých broučků na pivku...
neznámy | 18.7.2016 14:22
Ve starém domě z 1. republiky jsem se jako dítě hodně bála. Něco mě budilo, ležela jsem jako přibitá a neschopná pohybu. Jen jsem vnímala kroky na půdě a hlasy. Rodiče si dělali legraci, kdo ví co slyším, prý to jsou kočky, ale nebyly...bylo těžké o tom s někým mluvit.
Postupovalo to dál...v polospánku jsem v ložnici za záclonou a sleduji smuteční průvod postav, jako by byly bez života. Lekla jsem se, když mě zahlédly a přistoupily blíž k oknu. Pravidelně jsem utíkala od okna a chodbou do dvora a pryč, daleko od nich.
Po několika letech ten samý zážitek. Už jsem byla vyzbrojena kuchyňským nožem a šla jim naproti. Rozplynuly se. Takhle to šlo téměř do mých 40 let.
Jednou jsem cítila, že jim půjdu naproti. Otevřela jsem náruč a všechny ty bytosti jako by skrze mě prošly. Následoval sloup světel, které stoupaly vzhůru...bylo to nádherné.
Začala jsem se zajímat o historii toho domu. Celá ulice skončila v koncentráku...
Postupovalo to dál...v polospánku jsem v ložnici za záclonou a sleduji smuteční průvod postav, jako by byly bez života. Lekla jsem se, když mě zahlédly a přistoupily blíž k oknu. Pravidelně jsem utíkala od okna a chodbou do dvora a pryč, daleko od nich.
Po několika letech ten samý zážitek. Už jsem byla vyzbrojena kuchyňským nožem a šla jim naproti. Rozplynuly se. Takhle to šlo téměř do mých 40 let.
Jednou jsem cítila, že jim půjdu naproti. Otevřela jsem náruč a všechny ty bytosti jako by skrze mě prošly. Následoval sloup světel, které stoupaly vzhůru...bylo to nádherné.
Začala jsem se zajímat o historii toho domu. Celá ulice skončila v koncentráku...
Stránka:
Počítam horoskop...