Manželství jsou dnes krátkodobá. Bývalí zamilovaní se tak zbavují možnosti velikého objevu – jak krásné je držet se za ruce a jít spolu vstříc smrti. Mnoho lidí si myslí, že nový vztah jim přinese silnější dojmy. Ale tak to není. Nejsilnější cit na Zemi vzniká, když „amare“ (milovat) přerůstá v „voler bene“ – mít rád, doslova „chtít dobře“ pro toho druhého. Na světě není nic důležitějšího než tohle voler bene. Přichází až se společně prožitými roky; pokud ty roky neodnesly vzájemnou důvěru. Ztráta tak dlouhého spojení je tragičtější než ztráta lásky, tím spíš pak než ztráta fyzického potěšení. Ztráta „voler bene“ znamená skutečnou, hlubokou samotu, absolutní prázdnotu. Měl jsem štěstí prožívat „voler bene“. Bude mi devadesát a vedle mě je Lora – má žena, kterou jsem před více než třiceti lety našel v Rusku.