Ľudská duša -
Světlo a stín
neznámy | 23.9.2017 10:05
Lilith sebou nese vždy tři úrovně, inferior, intermediate a superior, Lilith v Beranu v 1 domě má otevřenou bránu všem brutalitám, vyšší úroveň zní, přijímat je a měnit v lásku , jsi vlastně ten druh člověka, který by měl navštěvovat vrahy v Base a hlásat jim cestu míru :)
neznámy | 23.9.2017 10:43
Sedí. Minule som písala v téme o karme, že podľa mojej nativity je môj karmický horoskop lahôdka. Tá lilith v jednotke a v baranovi je súčasťou väčšieho celku.
A ja to tak aj cítim. Mám prístup k temnote, ale nie preto, aby som sa do nej ponorila a uviazla tam.
Nie tak dávno som mala sen.
Bola som na akejsi chate s väčšou skupinou ľudí. Bolo to na kopci, ale voda bola v údolí.
Ktosi povedal, že nemáme vodu a je treba zájsť dolu do toho údolia, pretože tam sú studne, alebo pramene. Nejaké zdroje vody.
Nikto tam však nechcel ísť, pretože údolie bolo plné prízrakov. Každý okolo mňa cítil strach a nechcel tam ísť, ja som strach necítila, vedela som, že sa ma to nemôže dotknúť. Povedala som, že pre vodu idem. Niekto sa ku mne pridal, jeden z tých ľudí.
Šli sme teda dolu. V údolí sa pohybovalo množstvo prízrakov akoby zo všetkých historických období. Nevideli nás, len sa mátožne pohybovali ako zombie.
Prechádzali sme okolo nich a nevideli nás. Jeden bol celkom blízko, keď môjmu spoločníkovi začali pípať hodiny na rukách. Ten prízrak začal pozorne pozerať do prázdna a hľadať zdroj zvuku, ostatní spozorneli tiež. My dvaja sme sa rozbehli naspäť do kopca a oni utekali za nami. Povedala som mu, nech sa ma drží a nič sa mu nestane.
Takto nejako to cítim, ako to bolo v tom sne. Aj v najväčšej tme je prítomná ochrana.
A ja to tak aj cítim. Mám prístup k temnote, ale nie preto, aby som sa do nej ponorila a uviazla tam.
Nie tak dávno som mala sen.
Bola som na akejsi chate s väčšou skupinou ľudí. Bolo to na kopci, ale voda bola v údolí.
Ktosi povedal, že nemáme vodu a je treba zájsť dolu do toho údolia, pretože tam sú studne, alebo pramene. Nejaké zdroje vody.
Nikto tam však nechcel ísť, pretože údolie bolo plné prízrakov. Každý okolo mňa cítil strach a nechcel tam ísť, ja som strach necítila, vedela som, že sa ma to nemôže dotknúť. Povedala som, že pre vodu idem. Niekto sa ku mne pridal, jeden z tých ľudí.
Šli sme teda dolu. V údolí sa pohybovalo množstvo prízrakov akoby zo všetkých historických období. Nevideli nás, len sa mátožne pohybovali ako zombie.
Prechádzali sme okolo nich a nevideli nás. Jeden bol celkom blízko, keď môjmu spoločníkovi začali pípať hodiny na rukách. Ten prízrak začal pozorne pozerať do prázdna a hľadať zdroj zvuku, ostatní spozorneli tiež. My dvaja sme sa rozbehli naspäť do kopca a oni utekali za nami. Povedala som mu, nech sa ma drží a nič sa mu nestane.
Takto nejako to cítim, ako to bolo v tom sne. Aj v najväčšej tme je prítomná ochrana.
neznámy | 23.9.2017 11:32
neznámy | 23.9.2017 11:47
neznámy | 23.9.2017 12:02
Lilith ve Vahách v 1 domě má otevřenou bránu všem zrádcům a podrazákům, zde je superior o narovnávání, neb v minulém životě sloužila dvoum nepřátelským táborům,(mimo jiné), což je tedy stále součástí nižšího levelu, a človek trpí ranami nezpravedlných soudů :)
neznámy | 23.9.2017 15:16
Zde je problém se začleněním, 11 dům je Uranův, taková Lilith zde potřebuje provést něco nezvykle temně originálního, což ostatní nepříjmou a člověk se ocitá doslova násilně odkopnutý, tenhle vzorec začíná již v brzkém mladí a člověk si buduje doslova nenávist ke skupinám, těší se z každého narušení a rozpadu. Paradoxně zde však přichází uvolnění pouze přes skupiny, existuje něco jako skupinový kanál, kam je třeba nechat ego rozpustit, vzdát se agresivnímu smýšlení vůči spolku a pokusit se budovat harmonii na velmi jemné úrovni.
neznámy | 24.9.2017 09:46
Mala som túto noc sen. Hneď keď som sa zobudila a uvedomila si, čo sa mi snívalo, povedala som si, že to je téma ako sen Kadisthu. :-)
Zrejme moje nevedomie túto tému spracovávalo naďalej, hoci vedome som sa s tým vôbec nezaoberala.
V tom sne som bývala ešte v byte v paneláku. Bola som v kuchyni a za balkónovými dverami sedela vrana. Bola takmer umrznutá, z peria jej viseli ľadové kúsky a umierala. Otvorila som dvere a vzala som vranu dnu z tej zimy, objala som ju a pritisla k sebe tak, aby som ju čo najlepšie zahriala. Tá vrana pomaly ožívala a menila sa. Ako jej perie schlo, stávala sa väčšou, vyžarovala už teplo a čo bolo najčudnejšie, stala sa bielou. :-) Napokon to bol veľký biely vták, živý a krotký. Odlietal a prilietal ku mne ako domáce skrotené zviera.
Zrejme moje nevedomie túto tému spracovávalo naďalej, hoci vedome som sa s tým vôbec nezaoberala.
V tom sne som bývala ešte v byte v paneláku. Bola som v kuchyni a za balkónovými dverami sedela vrana. Bola takmer umrznutá, z peria jej viseli ľadové kúsky a umierala. Otvorila som dvere a vzala som vranu dnu z tej zimy, objala som ju a pritisla k sebe tak, aby som ju čo najlepšie zahriala. Tá vrana pomaly ožívala a menila sa. Ako jej perie schlo, stávala sa väčšou, vyžarovala už teplo a čo bolo najčudnejšie, stala sa bielou. :-) Napokon to bol veľký biely vták, živý a krotký. Odlietal a prilietal ku mne ako domáce skrotené zviera.
neznámy | 28.9.2017 13:08
Stín, ten nejvzácnější dar, co Duše nám dala, když v Život nás zvala...
Jakkoli se k němu zády točím, hned v bludu klamu zas se močím...
Tolik projev přítomný k tématice spontánní.
Stín se mi celý život lepil na paty. Oč víc jsem před ním prchala, o to víc se držel jak hovno u košile.
Poslední období ho láskyplně přijímám. Takový obřad malý mám. V klidu myšlenek vnořím se do pocitu vzpomínky nemilé, naplno co jen to jde.
A pak jako by mě vlna pohltila. Odevzdám se naplno tomu prostoru hrůzy, děsu, pocitu konce...smířená s čímkoli, co přijde.
Je to úděsný a zároveň úlevný pocit. Odevzdání se navzdory původnímu odporu a marnému boji, touze po jednom jediném - životodárném nadechnutí.
Nic z toho nezabírá. Jen přijetí uprostřed odevzdání...
Najednou zjišťuji, že můžu dýchat. A tak dýchám. To jediné, čeho jsem schopna. Dýchám a nepřestávám v této bohulibé činnosti. Osvobozuje mě. Uvolňuje sevření, napětí.
Miluji stíny. Jejich poznání vede k objevení Daru. A ten přináší Siddhi.
-HEART-
Jakkoli se k němu zády točím, hned v bludu klamu zas se močím...
Tolik projev přítomný k tématice spontánní.
Stín se mi celý život lepil na paty. Oč víc jsem před ním prchala, o to víc se držel jak hovno u košile.
Poslední období ho láskyplně přijímám. Takový obřad malý mám. V klidu myšlenek vnořím se do pocitu vzpomínky nemilé, naplno co jen to jde.
A pak jako by mě vlna pohltila. Odevzdám se naplno tomu prostoru hrůzy, děsu, pocitu konce...smířená s čímkoli, co přijde.
Je to úděsný a zároveň úlevný pocit. Odevzdání se navzdory původnímu odporu a marnému boji, touze po jednom jediném - životodárném nadechnutí.
Nic z toho nezabírá. Jen přijetí uprostřed odevzdání...
Najednou zjišťuji, že můžu dýchat. A tak dýchám. To jediné, čeho jsem schopna. Dýchám a nepřestávám v této bohulibé činnosti. Osvobozuje mě. Uvolňuje sevření, napětí.
Miluji stíny. Jejich poznání vede k objevení Daru. A ten přináší Siddhi.
-HEART-
Stránka:
Počítam horoskop...