Ľudská duša -
Jaký máte názor na památeční sklo
moje kamarádka má u mě objednávku na rozprášení na jejím oblíbeném místě. (vodnářka)
skladovat popel doma je věcí chtění toho druhého vlastnit, poutat jeho duši.
každý má přece nárok si po smrti jen tak vlát ve větru a letět kam chce, a nemuset strašit ve skříni :-)
doba mumifikování faraónů byla dobou temna. poutali tím ducha toho člověka na jeho tělo, což má (mělo) velmi neblahé dalekosáhlé důsledky. byl to zločin z nevědomosti. anebo možná záměr. kdo ví.
S tvou kamarádkou souhlasím, já myslela, že je to jenom můj (dle mé rodiny bláznivý) nápad nechat se rozprášit nad krajinou....Jak vidím, u Vodnářů nic neobvyklého:)
"Prach jsme a v prach se obrátíme", tělo je jenom schránka, nač stavět modly, chodit zapalovat svíce, mě bude stačit, že žiju v myslích mých nejdražších....
Tak to cítím.
I u uren doma se vyskytovaly různé strašidelné fenomény. Proto říkám, že asi není dobré mít popel doma. Ano duše opustí tělo, ale z různých důvodů ji hodně může přivazovat něco nízko a blízko nás, třeba i nářek příbuzných, stálé jejich vzývání a přivolávání.
Není to jen o připoutanosti duše zemřelého,ale i žijícího - k materiální formě (i když i o té by se v případě urny dalo diskutovat, ještě by se dalo akceptovat použití popela do přesýpacích hodin :D
Asi by ti o tom víc řekl i někdo,kdo dělá Feng šuej - myslím o důvodech,proč radí všechny podobné artefakty vyhodit z domu ;)
Kdyby tak nechtěli být pohřbeni, nebyli by.Nemyslím že by se našel někdo,kdo by to udělal proti jejich vůli -NOOO-.
Bylo to v souladu s jejich filozofií života a kdo v té době na to měl,dělal to stejně.
balzámování se provádělo i v Tibetu kdysi, používaly se ale i speciálni techniky dechu, jedly se bylinky před tím než ten mnich odešel do stavu nirvány a pak z těla působil ještě dlouho na svoje okolí. dělalo se to i japonsku i rusku. známý je ruský mnich itigilov. zachování těla po smrti bez rozkladu bylo považováno za stupeň duchovniho pokroku.
k zachování se používali i balzámování, dopomáhalo se tomu. někde se i vařilo mrtvé télo v ghí apod. u bohatých papalášů.
Takže nějaká souvislost s uchováním těla a posmrtným žitím je.
Podle tradic faraónů, když jsem četl jejich modlitbu ktero mněli vytesanou v chrámech, je myšlenka nirvány a posmrtného ženání svému lidu velmi s tou tibetskou podobná.
Ale víme jak to vypadalo v době úpadku egypta. Nejlukrativnější povolání bylo otvírač lebek.
A to nikoli za účelem vyléčení pacienta. Královští otvírači lebek otvírali lebky i faraónům. A velký vliv u toho mněli kněží, ne vždy podporovali vládnoucího faraona.
Já bych tu myšlenku možného zneužití tradice nevylučoval.
Balzámování byl hlavně kšeft, ve vysokých kruzích i politika.