Láska a vzťahy -
Zpověď rozvedeného svobodného muže na prahu 50 sátky.
Ve vojenské knížce jsem měl nižší zdravotní klasifikaci "B1"
Zdravotní klasifikace se týkala mé 3 x operované pravé ruky po těžkých úrazech.
Vnitřně jem se rozhodl že na vojně nezískám - žádnou hodnost
-žádnou odbornost
a že s pravou rukou budu simulovat a díky tomu i bojkotovat vojenský politický systém a výcvik.
Já neklikoval,dělal jsem dřepy. (klikoval jsem tajně,aby mne nikdo neviděl)
Když byla zima,tak při výcviku venku jsem měl zastrčenou pravou ruku ve vojenském saku a vypadal jako Napoleon.
Pochodoval jsem přesně podle předpisu a vypadal u toho jako robot.
Potom co jsem během vyučování rozbil "necitlivou" pravou rukou při výcviku dálnopis, už mým velitelům došla trpělivost a poslali mne na přezkum do Ústřední Vojenské Nemocnice v Plzni.
Primář oddělení byl podplukovník.
Jakmile přišel na vizitu, tak jsme všichni stáli ve žlutých pyžamech v pozoru.
Myslím že i kolečka u postele byla vyrovnána do stejného směru a pacienti co nemohli chodit v pozoru leželi.
Plukovník primář ke mne příšel a zařval:
"víte proč jste tady!!!!?"
Odpověděl jsem:
"ano,došlo u mne k nějké chybě při odvodu,má ruka mi nedovoluje vykonávat vojenskou službu"
A plukovník opět silně zařval:
NEEEEE!!!!Jste tu protože máme málo lidí v kuchyni.Když se osvědčíte ,pak vám napíšu ještě nižší zdravotní klasifikaci než teď máte do vojenské knížky ale na civil to není!!!
Vysprchovaný v teplé vodě....pohoda...
(na útvaru co jsem byl byla ve sprchovací místnosti ve zdi jen rezatá kovová trubka.Sprchovat jsem se mohl jednou týdně.Nováčkům zřízenec pustil teplou vodu jen za hmotný úplatek.Já si teplou vodu kupoval za šampon.Stejně jsem šampon nepotřeboval - neměl jsem vlasy)
Najednou v polospánku cítím že se mnou cloumá docela korpulentní sestřička.
Bylo asi tři ráno.Sestřička mne vzbudila a vysvětlila mi že musím do kuchyně.
Dala mi pracovní oblek a čepici a vedla mne podzemní chodbou do kuchyně.
Na jedné stoličce seděla drobná stařenka se škrabkou na brambory.
Tato žena mne zaučila jak ,mám škrabkou připravit a vykrajovat brambory před tím než se dají do stroje.To trvalo cca tři hodiny.Potom mne zavedli do kuchyně,a tam jsem čistil všechny kuchyňské stroje.
Po čtrnácti dnech jsem měl různě pořezané zrasované ruce,byl jsem nevyspalý a docela utahaný a onemocněl jsem v nemocnici.Po tom co mne vyléčili mne přidělili na rozvoz jídla po nemocničních odděleních,roznášel jsem laboratorní vzorky a převážel pacienty.
Jídlo jsem rozvážel rád.Pacientům jsem při tom pomáhal,
aby netloustli - redukoval jsem jim stravu.Hlavně dorty a moučníky.
Po měsíci jsem byl propuštěn z nemocnice z nižší zdravotní klasifikací a odvezen vojenskou sanitkou na vojenský útvar.
Myslím že jsem ani nevypadal jako nějaké nedochůdče.Před nástupem na vojnu jsem dělal lehkou atletiku,olympijský triatlon,fotbal,box.Jsem vysoký 187 centimetrů.
Z tohoto důvodu asi velitele a ostatní ideologické buzeranty na vojenské útvaru velice dráždil můj postoj a mnou proklamované zdravotní problémy.
Zaregistrovat se na stránkách NAV a vyjednat si podporu v nezaměstnanosti byla jedna z nejsložitějších věcí co jsem asi zažil.
Ze začátku to nešlo, internetové stránky jsou velice složité.
Nedokázala mi poradit ani Norská personální asistentka z firmy kde mi zrušíli místo.
Nakonec jsem koupil obrovskou čokoládu a jel asi po třetí do NAV.
Byla tam zrovna vedoucí NAV.
Když jsem na ni vytáhl čokoládu, byla zaskočena. Zde se úplatky nepoužívají.
Šéfová NAV nakonec čokoládu přijala, a navrhla mi ať přijdu po pracovní době.
Tak jsem přišel , ona zamkla úřad (trochu jsem se bál -NOSMILE-) a pomohla mi se zaregistrovat.
Abych dostával podporu v nezaměstnanosti, tak musím každých 14 dní elektronicky posílat "Meldekort"
Přišel den kdy jsem měl poslat meldekort no a webové stránka nebyla funkční.
Povedlo se mi to až den po termínu, kdy jsem měl meldekort odeslat.
Taaak , jsem si jel do NAV ověřit jestli je vše v pořádku.
V NAV byla právě šéfová, kterou jsem uplatil velikou čokoládou.
Ubezpečila mne že je všechno OK a starostlivě se ptala, jak mi je a byla velice empatická.
Norové berou ztrátu zaměstnání dost tragicky. I se dost léčí na deprese.
Nedokážu si je představit v Čechách v běžném zaměstnání u běžného managmentu.
To co jsem zažil v Čechách by absolutně nepobrali.
Já naopak vždy nesl těžce začátek jara. Venku se děli úžasné věci a já seděl v kanceláři. Zatímco moji bývalý kolegové sedí v kanceláři, tak já jsem venku.
To je úžasný.
Spoustu kolegů v kanceláři seděli jako sochy a občas pohnuli myší.
Jak kdyby je zaklela zlá čarodějnice.-NOOO-
Můj záměr je nástup do nového zaměstnání tak kolem 1. října.
Mám možnost tu prožít úžasným způsobem jaro a léto.
https://www.youtube.com/watch?v=ERYTEaqCRZQ
/>
https://www.youtube.com/watch?v=nBKzfD91Cc0
Měl jsem krátkou známost se ženou, která mi nevěřila ,že pokud budeme odloučeni , že dokážu být věrný.
Z tohoto důvodu mi dala knížku , kde byla zmínka o cviku "Šestý Tibeťan"
Nalepila do knížky záložky a podtrhla to tam tučně červeně.
-NOSMILE-