Láska a vzťahy -
Žiarlivosť a veci s ňou spojené
Tá prvá skupina si zakladá na voľnosti a slobode a chce svoj život prežiť neviazane, bez toho aby ich partner nejako k sebe pripútaval. Žiarlivosť chápu ako chorobu a nevedia si predstaviť život po boku partnera ktorý by ich takto obmedzoval. Berú to ako potrebu vlastniť a oni nechcú patriť nikomu :-). Sú svoji, voľní a majú svoj život pevne v rukách.
Druhá skupina chápe lásku skôr ako zväzok, splynutie duší, jednotu. Taký človek, keď hovorí svojej láske moja duša myslí to doslovne, lebo cíti že je s ňou spojený a že sú jedno, preto to pomenovanie. A tak keď z nejakého dôvodu cíti že o toho druhého prichádza tak cíti ako keby niekto odtrhol kúsok z neho samého. Vtedy žiarli, to v akom rozsahu to záleží na konkrétnej osobe.
Mňa zaujímal názor na tú občasnú žiarlivosť, Baraka pochopil správne, ospravedlňujem sa ak som to nenapísal presne. A tiež s ním súhlasím, nie je to dôvod na rozchod, ak občasná žiarlivosť rozhodí vzťah, tak to zrejme nebola silná láska (puto) buď z jednej strany alebo z oboch. Láska individualizmus nepozná :-). Láska skôr hľadá cestu ako pomôcť človeku, ktorého mám rád, namiesto toho aby hľadala cestu preč. Cesta preč pomáha predovšetkým tomu kto odchádza, lebo už nevidí utrpenie, ktoré zanechal. Podľa mňa. No tiež to záleží od konkrétnej situácie.
Na ten smútok som sa pýtal tiež preto, lebo som už počul viacero názorov a trošku ma prekvapilo, že podľa niektorých si za to môže ten človek, ktorý smútok cíti, ale ako napísal Baraka, asi je zbytočné to rozoberať.
Inšpirovali ste ma, všetci, ďakujem.
Jde o stanoviska k obecným jevům, jistěže z osobního úhlu pohledu. Tak klidně když chceš jde o moji bokovku. :)
Význam je však pořád stjený že v tom nevidím důvod k odchodu kdybych zjistil že moje partnerka měla bokovku a já u toho žárlil. Určitě bych asi neřešil tu žárlivost ale vztah jako takový.
Jistěže je něco jiného když žiješ s psychopatem anebo když manželka žárlí protože se na tebe bagruje nějaká hezká slečna u kina zatímco ona šla třeba koupit lístky. Tak to takto rozlišuju ano. Kvůli prvnímu bych se rozvedl, to druhé by mi nevadilo. -YES-
Ty však máš žárlivost jako jeden konstatní pojem ať je jakéhokoli charakteru. Při žarlivosti by jsi prostě odešel ze vztahu ať byla jakéhokoli druhu. Ok. Každý jsme jiný. ;)
Osobně jsem svojí ženě také nikdy nelezl do kabelky ani mobilu nebo mailu nebo kdekoli jinde šaty nebo osobní prostor druhého je mi posvátný a nechodím do něj bez přítomnosti družky je to věc cti.
Nikdy bych to neudělal ani kdybych mněl mít oprávněný důvod podezřívat.
Ale kdybych mněl důvod podezřívat, zeptal bych se. Jsem pro otevřenost, přestože si myslím, že žádnému z partnerů nikdy nevzniká automaticky výhradní nárok na partnerův poklopec s právem vymahatelným.
Tím si mysím že jsem téma ze své strany vyčerpal de facto.
Takže nevím o čem je vlastně teď ještě řeč. Myslím že už o ničem.
Kromě toho že se vyčasilo venku.
Může se stát,že zničehonic začne žárlit partner,který byl třeba dva roky v pohodě.Pak je namístě se zamyslet,jestli náhodou nezavdávám nějakou příčinu,aniž bych o tom věděla...
Nebo,když ho naopak najednou rozčílí moje nevinná otázka v kolik přijde domů,určitě se nezačnu kvůli tomu cítít jako stíhačka,ale popřemýšlím,proč je najednou tahle otázka na indexu.
Partneři nejsou dva oddělené ostrovy.Nebo možná jo,ale to pak není partnerství pro mne.-NOOO-
Muj nazor na zarleni jako takove i je:
"podle sebe soudim tebe"
Ale nepovazuji to za obecne hledisko.
Jinak,vsechno je prece o nicem.
Clovek by asi nemel brat jako pravidlo, ze se za kazdou cenu musi zit v paru a je to to nejdulezitejsi na svete.
Pokud nekdo neumi zit sam se sebou ,pak podle mne nedokaze zit ani v paru.
Rozhodne bych nechtel partnerku,ktera by mne milovala "vice nez sebe" :)
...az za hrob.-NOSMILE-
Kdo ho mají málo, nežárlí moc nebo vůbec.
Jsou tací co si užívají se svojí ženou grupáče.
Tak to mně je zle už jak to jenom píšu. Otvírá se mi rybička kudlička v kapse kterou jsem před rokem ztratil.
Hodně k žárlení tíhnou ohně. A oheň jak víme je jediný transformační činitel na cestě vývoje duše aneb lidského individua.
A neříkej že to jsou esoterické kecy to bys mně zase nasral. -WINKIE-
A při té představě, co jsi psal, že se ti otvírá rybička kudlička v kapse, tak to mě se otvírá nejmíň mačeta:D...a to se považuju za typického "vzdušňáka",(kteří prý moc city neoplývají) ale tyhle aktivity nee, nee, nee...
Každopádne, mne to príde celkom zaujímavá a príjemne vzrušujúca predstava :)
