Láska a vzťahy -
"Vztah vždy ovládá méně zainteresovaný partner"
No, a v zásadě citát platí, protože k vytvoření vztahu je třeba dvou lidí, ukončit ho může jeden.:D
Vypraviť sa do vzťahu s plným nasadením hmm, jak s plným nasadením ? To je niečo jak 5,4,3,2,1 ŠTART! je to jak odpáliť raketu. Už tie slová: jít do vztahu a odvaha. Dá sa vobec povedať kedy vzťah začína a kedy končí ?
Předtím byl nevypověditelný a končil často otrávením nebo zabitím partnera.
Protože o tom rozhodoval bůh a ne člověk.;)
Vítej v systému zvaném křesťanská společnost a netvař se že je to už dneska všechno jinak. -NOOO-
https://www.youtube.com/watch?v=Hs4HPxYrA4w&index=90&list=PLCORZDWzjZKDPbdfQZd534x-5ymIwF4ql
/>
-YES-
Když jsi vzpomenu , jak jsem se maaaalinký držel kulatého dřeva a na mne se dívali ostré pohledy ženského soudního personálu......
-WINKIE--WINKIE--WINKIE--WINKIE--WINKIE--WINKIE--WINKIE--WINKIE-
-NOSMILE-
Myslím že rozvod by měl být pojat stejně "hluboce" a posvátně jako svatba...
Je to velice hluboký akt k cestě ke svobodě...
...a nyní bývalý manželé si sundejte prstýnky a dejte si polibek na rozloučení....
no a pak svatebčanům vrátí svatební dary....atd...atd..-ROLL-
Moje dilematické rozpoloženie smerovalo k pojednaniu o vzťahu ako takom (napr aj k psovi, papagájovi, koňovi, mačke atd. trebárs), na manželstvo som sa jaksi nepýtala :) .. a prečo dávaš link na pesničku o nevere, nejaké osobné skúsenosti Bosh ?
K tomu vzťahu, zajtra to bude 4 roky čo zosnul jeden moj pes a máme vzťah stále! iba sa zmenila jeho kvalita. To isté cítim voči kámoške Danke a mame.
Profesorovi literatúry som nechala nedávno na hrobe básničku, on sám ich písal a bol jediný kto čítal tie moje rád. Myslíš, že vzťah ide pochovať ? napríklad aj taký manželský, keď už teda...
Zbytek patřil do manželství, nějak mi to vypadlo, ale dobře to tam další posunuli.
Jít do manželství je svým způsobem odvaha nebo bláznovství nebo vrchol optimismu - v Praze se tedy rozvádí už víc než každé druhé manželství. Kdo na to myslí, když se vdává, nebo žení?? Ale jo - myslí na to spousta lidí, počet předmanželských smluv závratně roste. Na jednu stranu se to dá pochopit (třeba se zkrátí tahanice, ničící posléze i děti), na druhé straně co je to za děsběs vstupovat do vztahu manželského již s apriori představou jak to zařídíme, až se přestaneme milovat, ctít, atd.., až náš partnerský vztah prostě skončí??
(Jinak - co píšeš o vztahu, nikoliv manželském, tomu rozumím. Ale když někomu vyjde " a tak šťastně žili až do smrti", je to báječné, ale v dnešní době zřídkavé. Navíc, málokdy zůstane po celá léta vztah vyvážený, obvykle dochází k rozdělení na submis a dominat partnera.)A vůbec je otázka, co a jak vlastně s institutem manželství manželství dál - jestli se "nepřežil".
Ke slovům "jít do vztahu s plným nasazením" mi napadá Tatánin dopis Oněginovi. :)
A bylo moc dobře, že jsme s mým mužem takto rozvod pojednali. Posléze se z nás stali naprosto spolehliví kamarádi, už bez té milenecké složky, i když tam kdesi vespod vždycky něco jakoby nedokončeného, zůstává.
Ano, rozvod má být brán stejně "hluboce" jako svatba...
Také mám vztah s blízkými lidmi, kteří odešli. Navždy s mámou, pak s kamarádkami... I s kocoury a psem. Jsou vztahy, které nejde pochovat, a proč také?:) Koneckonců ani ten manželský, ale o "pochování" to nebylo.