Ezoterika a záhady -
Zelená tvář
neznámy | 14.1.2013 02:14
Gustav Meyrink, vlastním jménem Gustav Meyer, se narodil 19. ledna 1868 ve Vídni. Část svého života prožil v Praze, která ho hluboce okouzlila a stala se mu neutuchajícím zdrojem inspirace. Svůj vřelý vztah k našemu hlavnímu městu vyjádřil například v povídce "Neviditelná Praha". Také jeho nejslavnější román "Golem" (1913) se odehrává v pražském židovském ghetu. Druhou polovinu svého života zasvětil Meyrink mystice, o níž nejenom psal, ale také ji na sobě praktikoval. Byl v kontaktu s řadou českých, rakouských i německých mystiků a okultistů. Gustav Meyrink zemřel při východu Slunce 4. prosince 1932 v německém Starnbergu. Následující text je výňatkem z románu Zelená tvář (1916).
Gustav Meyrink
Víc než tisíciletí se lidé učili odhalovat zákony přírody a přírodu využívat. Blaze těm, kdož si uvědomili a pochopili smysl této práce, totiž, že vnitřní zákon je stejný jako zákon vnější, jen o oktávu vyšší. Ti budou povoláni ke sklizni - ostatní zůstanou čeledíny robotujícími na půdě, s tváří skloněnou k zemi.
Klíč, který nás učinil pány vnitřní přírody, je rezavý už od potopy. Nazývá se bdění. Bdění, toť vše.
Člověk je pevně přesvědčen o tom, že bdí, ale ve skutečnosti je chycen v síti spánku a snu, kterou si sám utkal. Čím se tato síť více svírá, tím mocněji vládne spánek. Ti, kdož jsou chyceni do ok jeho sítě, jsou spáči, kteří kráčejí životem jako stáda hovad vedených na jatka, lhostejných a bez myšlenek.
Snivci vidí oky sítě zamřížovaný svět, vnímají jen klamavé otvory, jednají podle toho, a nevědí, že tyto obrazy jsou prostě jen nesmyslné trosky obrovského celku.
Tito snivci nejsou, jak se snad domníváš, fantastové či básníci, jsou to pracovníci, ti, kteří si nikdy nedají pokoj, ti, které hlodá posedlost činnosti. Podobají se ohavným broukům, kteří šplhají pracně podél hladké trubky, a když vylezou konečně nahoru, pohrouží se do ní. Říkají, že bdí, ale to, co pokládají za život, je ve skutečnosti jen sen určený předem až do podrobností a zcela vyňatý z působení jejich vůle.
Byli a ještě jsou někteří lidé, kteří dobře věděli, že sní, průkopníci, kteří postoupili až k pevnostem, za nimiž se skrývá věčné bdící Já - lidé vidoucí jako Descartes, Schopenhauer a Kant. Ale neměli zbraně nutné k dobytí pevnosti a jejich volání do boje neprobudilo spáče.
Bdění, toť vše.
První krok k tomuto cíli je tak jednoduchý, že ho může učinit každé dítě. Jenom ten, kdo má vyšinutého ducha, zapomněl, jak se chodí, a trčí ochrnutý na svých dvou nohách, protože se nechce obejít bez berlí, které zdědil po svých předchůdcích.
Bdění, toť vše.
Bdi ve všem, co děláš! Nepokládej se za už probuzeného. Nikoli, ty spíš a sníš.
Seber všechny své síly a nech na okamžik proudit svým tělem tento pocit: Teď bdím!
Jestliže se ti to podaří, okamžitě poznáš, že stav, ve kterém jsi byl, se ti projeví jako dřímota a spánek.
To je první váhavý krok na dlouhé, předlouhé cestě, která vede od otroctví k všemohoucnosti.
Tímto způsobem kráčej od probuzení k probuzení.
Neexistuje pak znepokojivá myšlenka, kterou bys nemohl zapudit. Zůstane v pozadí a nemůže tě už dostihnout. Prostíráš se nad ní, jako se koruna stromů tyčí nad suchými větvemi.
Bolesti se od tebe vzdalují jako suché listí, když toto bdění pronikne rovněž tvým tělem.
Ledové koupele bráhmanů, probdělé noci žáků Buddhových a křesťanských asketů, trýznění indických fakírů nejsou ničím jiným než ustrnulými obřady ukazujícími, že tam se kdysi tyčil chrám těch, kdož usilovali bdít.
Čti svatá písma všech národů země. Středem každého z nich prochází jako červená nit skrytá věda bdění. Je to žebřík Jakubův, toho Jakuba, který bojuje celou "noc" s andělem Páně, až přijde "den" a on dosáhne vítězství.
Musíš stoupat od příčky k příčce probudilosti, chceš-li zdolat smrt.
Už spodní příčka se nazývá génius.
Jak máme nazývat příčky vyšší? Dav je nezná, jsou pokládány za legendy.
Na této cestě k probuzení bude prvním nepřítelem, na kterého narazíš, tvé vlastní tělo. Bude s tebou zápolit až do prvního ranního kuropění. Ale zpozoruješ-li úsvit věčného bdění, který tě vzdaluje od náměsíčníků, domnívajících se, že jsou lidé, a nevědoucích, že jsou spícími bohy, pak spánek tvého těla také zmizí a vesmír ti bude podroben.
Pak budeš moci konat zázraky, budeš-li chtít, a nebudeš už nucen jako pokorný otrok čekat, až nějaký krutý falešný bůh se slituje, aby tě zahrnul dary nebo aby ti sťal hlavu.
Štěstí dobrého věrného psa, totiž sloužit nějakému pánu, přirozeně už pro tebe nebude existovat - ale buď upřímný sám k sobě: Chtěl bys i teď měnit se svým psem?
Nenechej se zastrašit obavami, že bys nedospěl k cíli v tomto životě. Ten, kdo našel cestu, se vrací stále na tento svět s vnitřní zralostí, která mu umožňuje pokračovat v práci. Rodí se jako "génius".
Stezka, kterou ti ukazuji, je poseta podivnými událostmi: Mrtví, které jsi znal, povstanou a budou k tobě mluvit! Jsou to jen obrazy! Světelné obrysy se ti zjeví a budou ti žehnat. Jsou to jen obrazy, tvary exaltované tvým tělem, které pod vlivem tvé proměněné vůle odumře magickou smrtí a stane se duchem, jako když se led zasažený ohněm rozpouští v páru.
Až se zbavíš mrtvoly v sobě, pak teprve budeš moci říci: Teď se ode mne spánek vzdálil navždy.
Pak se stane zázrak, kterému lidé nemohou věřit - protože oklamáni svými smysly nechápou, že hmota a síla jsou totéž - a neuvěří ani zázraku, že i když tě pohřbí do země, nebude v rakvi mrtvola.
Teprve pak budeš moci rozlišit, co je skutečnost a co je zdání. Ten, koho potkáš, bude moci být pouze jedním z těch, kdož se vydali na cestu před tebou.
Všichni ostatní jsou jen stíny.
Až do té chvíle nevíš, zda jsi tvor nejšťastnější nebo nejnešťastnější. Ale neboj se ničeho, ani jeden z těch, kdož se pustil stezkou bdění, i když zabloudil, nebyl opuštěn svými vůdci.
Chci ti dát znamení, po němž poznáš, zda nějaký zjev je skutečnost nebo obraz: Jestliže se k tobě blíží, jestliže se tvé vědomí kalí, jestliže věci vnějšího světa jsou neurčité nebo mizí, nedůvěřuj. Měj se na pozoru! Zjevení je jen částí tebe. Jestliže mu nerozumíš, je to jen přízrak bez podstaty, zloděj, který pohlcuje část tvého života.
Zloději, kteří kradou sílu duše, jsou horší než zloději světští. Přitahují tě jako bludičky do bažin klamavé naděje, aby tě zanechali samotného v tmách, kde zmizíš navždy.
Nenech se zaslepit žádným zázrakem, který pro tebe zdánlivě konají, a žádným svatým jménem, které si přisvojují, žádným proroctvím, které vyjadřují, ani když se uskuteční. Jsou to tvoji úhlavní nepřátelé vyhnaní z pekla tvého vlastního těla a s nimi bojuješ o nadvládu.
Věz, že zázračné síly, které oni ovládají, jsou tvé vlastní síly, které ti odcizili, aby tě udrželi v otroctví. Nemohou žít mimo tvůj život, ale pokud je přemůžeš, zhroutí se jako němé a poddajné nástroje, kterých můžeš použít podle své potřeby.
Nesčetné jsou oběti, které způsobili mezi lidmi. Čti historii vizionářů a sektářů a dozvíš se, že stezka, kterou sleduješ, je poseta lebkami.
Lidstvo proti nim bezděčně postavilo zeď - materialismus. Tato zeď je ochrana, která nezklame, je to obraz těla, ale je to také zeď vězení, která brání v pohledu.
Dnes jsou rozptýleni a fénix tvého života ožívá z popela, v němž ležel dlouho jako mrtvý, ale supové druhého světa začínají také vzlétat. A proto se měj na pozoru. Váhy, na něž položíš své vědomí, ti ukáží, kdy můžeš mít důvěru v tato zjevení. Čím bude tvé vědomí probudilejší, tím více se váhy vychýlí v tvůj prospěch.
Jestliže se ti chce zjevit vůdce, bratr z jiného duchovního světa, musí umět tak učinit, aniž tě zbavil tvého vědomí. Můžeš vložit ruku na jeho bok jako nevěřící Tomáš.
Bylo by snadné vyhnout se zjevením a jejich nebezpečím. Stačí jen, aby sis vedl jako obyčejný člověk. Ale co jsi tím získal? Zůstáváš vězněm v žaláři svého těla, až tě kat "Smrt" odvede na popraviště.
Touha smrtelníků vidět nadpřirozené bytosti je křik, který probouzí i přízraky pekel, protože taková touha není čistá. Je to spíše lačnost než touha, neboť chce brát jakýmkoli způsobem, místo toho, aby se učila dávat.
Všichni, kdož považují zemi za vězení, všichni zbožní lidé, kteří vzývají vysvobození, vyvolávají, aniž si to uvědomují, svět přízraků. Čiň také tak, ale vědomě.
Existuje však pro ty, kdož tak činí neuvědoměle, nějaká neviditelná ruka, která by je mohla vytáhnout z bažiny, do níž zapadají? Já tomu nevěřím.
Až na cestě k probuzení projdeš královstvím přízraků, poznáš pozvolna, že jsou to prostě myšlenky, které můžeš náhle vidět svýma očima. Proto jsou ti cizí a připadají ti jako tvorové, neboť tato řeč tvarů je odlišná od řeči mozku.
Tehdy nastala chvíle, kdy dojde k přeměně: Lidé, kteří tě obklopují, se stanou přízraky. Všichni, které si miloval, budou náhle larvami. I tvé vlastní tělo.
Nelze si představit strašlivější samotu, než je samota poutníka v poušti. A kdo tam neumí najít pramen živé vody, zemře žízní.
Bdění znamená probuzení nesmrtelného Já. Všechno, co ti říkám, se nachází v knihách zbožných lidí všech národů. Příchod nového království, bdění, vítězství nad tělem a samotou. A přece nás od těchto zbožných lidí odděluje nepřekročitelná propast.
Oni se domnívají, že se blíží den, kdy dobří vstoupí do ráje a zlí budou vrženi do pekel. My víme, že přijde čas, kdy se mnozí probudí a budou odloučeni od spáčů, kteří nemohou pochopit, co znamená slovo bdění. Víme, že neexistuje dobrý a špatný, ale jen spravedlivý a falešný. Oni se domnívají, že bdít znamená zachovat si jasné smysly a otevřené oči za noci tak, aby člověk mohl konat své modlitby. My víme, že bdění je probuzení nesmrtelného Já a že nespavost těla je jen přirozeným důsledkem. Oni se domnívají, že tělo má být zanedbáváno a tupeno, protože je hříšné. My víme, že není hříchu. Tělo je jen začátek našeho díla a my jsme sestoupili na zemi, abychom je proměnili v ducha. Oni se domnívají, že bychom měli žít v samotě se svým tělem, abychom ducha očistili. My víme, že do samoty musí jít nejdříve náš duch, aby proměnil tělo.
Jen na tobě záleží volba cesty. Buď naše, nebo jejich. Musíš jednat podle své vlastní vůle.
Nemám právo ti radit. Je prospěšnější utrhnout hořký plod na stromě podle tvého vlastního rozhodnutí, než vidět, jak na stromě visí plod sladký, k jehož utržení ti radí jiný.
Ale nečiň jako mnozí, kteří vědí, že stojí psáno: Zkoumejte vše a ponechte si jen nejlepší. Je nutné jít, nic nezkoumat a podržet první věc, na kterou narazíme.
Gustav Meyrink
Víc než tisíciletí se lidé učili odhalovat zákony přírody a přírodu využívat. Blaze těm, kdož si uvědomili a pochopili smysl této práce, totiž, že vnitřní zákon je stejný jako zákon vnější, jen o oktávu vyšší. Ti budou povoláni ke sklizni - ostatní zůstanou čeledíny robotujícími na půdě, s tváří skloněnou k zemi.
Klíč, který nás učinil pány vnitřní přírody, je rezavý už od potopy. Nazývá se bdění. Bdění, toť vše.
Člověk je pevně přesvědčen o tom, že bdí, ale ve skutečnosti je chycen v síti spánku a snu, kterou si sám utkal. Čím se tato síť více svírá, tím mocněji vládne spánek. Ti, kdož jsou chyceni do ok jeho sítě, jsou spáči, kteří kráčejí životem jako stáda hovad vedených na jatka, lhostejných a bez myšlenek.
Snivci vidí oky sítě zamřížovaný svět, vnímají jen klamavé otvory, jednají podle toho, a nevědí, že tyto obrazy jsou prostě jen nesmyslné trosky obrovského celku.
Tito snivci nejsou, jak se snad domníváš, fantastové či básníci, jsou to pracovníci, ti, kteří si nikdy nedají pokoj, ti, které hlodá posedlost činnosti. Podobají se ohavným broukům, kteří šplhají pracně podél hladké trubky, a když vylezou konečně nahoru, pohrouží se do ní. Říkají, že bdí, ale to, co pokládají za život, je ve skutečnosti jen sen určený předem až do podrobností a zcela vyňatý z působení jejich vůle.
Byli a ještě jsou někteří lidé, kteří dobře věděli, že sní, průkopníci, kteří postoupili až k pevnostem, za nimiž se skrývá věčné bdící Já - lidé vidoucí jako Descartes, Schopenhauer a Kant. Ale neměli zbraně nutné k dobytí pevnosti a jejich volání do boje neprobudilo spáče.
Bdění, toť vše.
První krok k tomuto cíli je tak jednoduchý, že ho může učinit každé dítě. Jenom ten, kdo má vyšinutého ducha, zapomněl, jak se chodí, a trčí ochrnutý na svých dvou nohách, protože se nechce obejít bez berlí, které zdědil po svých předchůdcích.
Bdění, toť vše.
Bdi ve všem, co děláš! Nepokládej se za už probuzeného. Nikoli, ty spíš a sníš.
Seber všechny své síly a nech na okamžik proudit svým tělem tento pocit: Teď bdím!
Jestliže se ti to podaří, okamžitě poznáš, že stav, ve kterém jsi byl, se ti projeví jako dřímota a spánek.
To je první váhavý krok na dlouhé, předlouhé cestě, která vede od otroctví k všemohoucnosti.
Tímto způsobem kráčej od probuzení k probuzení.
Neexistuje pak znepokojivá myšlenka, kterou bys nemohl zapudit. Zůstane v pozadí a nemůže tě už dostihnout. Prostíráš se nad ní, jako se koruna stromů tyčí nad suchými větvemi.
Bolesti se od tebe vzdalují jako suché listí, když toto bdění pronikne rovněž tvým tělem.
Ledové koupele bráhmanů, probdělé noci žáků Buddhových a křesťanských asketů, trýznění indických fakírů nejsou ničím jiným než ustrnulými obřady ukazujícími, že tam se kdysi tyčil chrám těch, kdož usilovali bdít.
Čti svatá písma všech národů země. Středem každého z nich prochází jako červená nit skrytá věda bdění. Je to žebřík Jakubův, toho Jakuba, který bojuje celou "noc" s andělem Páně, až přijde "den" a on dosáhne vítězství.
Musíš stoupat od příčky k příčce probudilosti, chceš-li zdolat smrt.
Už spodní příčka se nazývá génius.
Jak máme nazývat příčky vyšší? Dav je nezná, jsou pokládány za legendy.
Na této cestě k probuzení bude prvním nepřítelem, na kterého narazíš, tvé vlastní tělo. Bude s tebou zápolit až do prvního ranního kuropění. Ale zpozoruješ-li úsvit věčného bdění, který tě vzdaluje od náměsíčníků, domnívajících se, že jsou lidé, a nevědoucích, že jsou spícími bohy, pak spánek tvého těla také zmizí a vesmír ti bude podroben.
Pak budeš moci konat zázraky, budeš-li chtít, a nebudeš už nucen jako pokorný otrok čekat, až nějaký krutý falešný bůh se slituje, aby tě zahrnul dary nebo aby ti sťal hlavu.
Štěstí dobrého věrného psa, totiž sloužit nějakému pánu, přirozeně už pro tebe nebude existovat - ale buď upřímný sám k sobě: Chtěl bys i teď měnit se svým psem?
Nenechej se zastrašit obavami, že bys nedospěl k cíli v tomto životě. Ten, kdo našel cestu, se vrací stále na tento svět s vnitřní zralostí, která mu umožňuje pokračovat v práci. Rodí se jako "génius".
Stezka, kterou ti ukazuji, je poseta podivnými událostmi: Mrtví, které jsi znal, povstanou a budou k tobě mluvit! Jsou to jen obrazy! Světelné obrysy se ti zjeví a budou ti žehnat. Jsou to jen obrazy, tvary exaltované tvým tělem, které pod vlivem tvé proměněné vůle odumře magickou smrtí a stane se duchem, jako když se led zasažený ohněm rozpouští v páru.
Až se zbavíš mrtvoly v sobě, pak teprve budeš moci říci: Teď se ode mne spánek vzdálil navždy.
Pak se stane zázrak, kterému lidé nemohou věřit - protože oklamáni svými smysly nechápou, že hmota a síla jsou totéž - a neuvěří ani zázraku, že i když tě pohřbí do země, nebude v rakvi mrtvola.
Teprve pak budeš moci rozlišit, co je skutečnost a co je zdání. Ten, koho potkáš, bude moci být pouze jedním z těch, kdož se vydali na cestu před tebou.
Všichni ostatní jsou jen stíny.
Až do té chvíle nevíš, zda jsi tvor nejšťastnější nebo nejnešťastnější. Ale neboj se ničeho, ani jeden z těch, kdož se pustil stezkou bdění, i když zabloudil, nebyl opuštěn svými vůdci.
Chci ti dát znamení, po němž poznáš, zda nějaký zjev je skutečnost nebo obraz: Jestliže se k tobě blíží, jestliže se tvé vědomí kalí, jestliže věci vnějšího světa jsou neurčité nebo mizí, nedůvěřuj. Měj se na pozoru! Zjevení je jen částí tebe. Jestliže mu nerozumíš, je to jen přízrak bez podstaty, zloděj, který pohlcuje část tvého života.
Zloději, kteří kradou sílu duše, jsou horší než zloději světští. Přitahují tě jako bludičky do bažin klamavé naděje, aby tě zanechali samotného v tmách, kde zmizíš navždy.
Nenech se zaslepit žádným zázrakem, který pro tebe zdánlivě konají, a žádným svatým jménem, které si přisvojují, žádným proroctvím, které vyjadřují, ani když se uskuteční. Jsou to tvoji úhlavní nepřátelé vyhnaní z pekla tvého vlastního těla a s nimi bojuješ o nadvládu.
Věz, že zázračné síly, které oni ovládají, jsou tvé vlastní síly, které ti odcizili, aby tě udrželi v otroctví. Nemohou žít mimo tvůj život, ale pokud je přemůžeš, zhroutí se jako němé a poddajné nástroje, kterých můžeš použít podle své potřeby.
Nesčetné jsou oběti, které způsobili mezi lidmi. Čti historii vizionářů a sektářů a dozvíš se, že stezka, kterou sleduješ, je poseta lebkami.
Lidstvo proti nim bezděčně postavilo zeď - materialismus. Tato zeď je ochrana, která nezklame, je to obraz těla, ale je to také zeď vězení, která brání v pohledu.
Dnes jsou rozptýleni a fénix tvého života ožívá z popela, v němž ležel dlouho jako mrtvý, ale supové druhého světa začínají také vzlétat. A proto se měj na pozoru. Váhy, na něž položíš své vědomí, ti ukáží, kdy můžeš mít důvěru v tato zjevení. Čím bude tvé vědomí probudilejší, tím více se váhy vychýlí v tvůj prospěch.
Jestliže se ti chce zjevit vůdce, bratr z jiného duchovního světa, musí umět tak učinit, aniž tě zbavil tvého vědomí. Můžeš vložit ruku na jeho bok jako nevěřící Tomáš.
Bylo by snadné vyhnout se zjevením a jejich nebezpečím. Stačí jen, aby sis vedl jako obyčejný člověk. Ale co jsi tím získal? Zůstáváš vězněm v žaláři svého těla, až tě kat "Smrt" odvede na popraviště.
Touha smrtelníků vidět nadpřirozené bytosti je křik, který probouzí i přízraky pekel, protože taková touha není čistá. Je to spíše lačnost než touha, neboť chce brát jakýmkoli způsobem, místo toho, aby se učila dávat.
Všichni, kdož považují zemi za vězení, všichni zbožní lidé, kteří vzývají vysvobození, vyvolávají, aniž si to uvědomují, svět přízraků. Čiň také tak, ale vědomě.
Existuje však pro ty, kdož tak činí neuvědoměle, nějaká neviditelná ruka, která by je mohla vytáhnout z bažiny, do níž zapadají? Já tomu nevěřím.
Až na cestě k probuzení projdeš královstvím přízraků, poznáš pozvolna, že jsou to prostě myšlenky, které můžeš náhle vidět svýma očima. Proto jsou ti cizí a připadají ti jako tvorové, neboť tato řeč tvarů je odlišná od řeči mozku.
Tehdy nastala chvíle, kdy dojde k přeměně: Lidé, kteří tě obklopují, se stanou přízraky. Všichni, které si miloval, budou náhle larvami. I tvé vlastní tělo.
Nelze si představit strašlivější samotu, než je samota poutníka v poušti. A kdo tam neumí najít pramen živé vody, zemře žízní.
Bdění znamená probuzení nesmrtelného Já. Všechno, co ti říkám, se nachází v knihách zbožných lidí všech národů. Příchod nového království, bdění, vítězství nad tělem a samotou. A přece nás od těchto zbožných lidí odděluje nepřekročitelná propast.
Oni se domnívají, že se blíží den, kdy dobří vstoupí do ráje a zlí budou vrženi do pekel. My víme, že přijde čas, kdy se mnozí probudí a budou odloučeni od spáčů, kteří nemohou pochopit, co znamená slovo bdění. Víme, že neexistuje dobrý a špatný, ale jen spravedlivý a falešný. Oni se domnívají, že bdít znamená zachovat si jasné smysly a otevřené oči za noci tak, aby člověk mohl konat své modlitby. My víme, že bdění je probuzení nesmrtelného Já a že nespavost těla je jen přirozeným důsledkem. Oni se domnívají, že tělo má být zanedbáváno a tupeno, protože je hříšné. My víme, že není hříchu. Tělo je jen začátek našeho díla a my jsme sestoupili na zemi, abychom je proměnili v ducha. Oni se domnívají, že bychom měli žít v samotě se svým tělem, abychom ducha očistili. My víme, že do samoty musí jít nejdříve náš duch, aby proměnil tělo.
Jen na tobě záleží volba cesty. Buď naše, nebo jejich. Musíš jednat podle své vlastní vůle.
Nemám právo ti radit. Je prospěšnější utrhnout hořký plod na stromě podle tvého vlastního rozhodnutí, než vidět, jak na stromě visí plod sladký, k jehož utržení ti radí jiný.
Ale nečiň jako mnozí, kteří vědí, že stojí psáno: Zkoumejte vše a ponechte si jen nejlepší. Je nutné jít, nic nezkoumat a podržet první věc, na kterou narazíme.
neznámy | 14.1.2013 22:48
tak mimo vynikajucich spisovatelskych kvalit bol Meyrink povazovany za velkeho zasvatenca...snad som v literature nenasiel na jeho meno nejaku krivu zmienku, co sa o mnohych mystikoch, joginoch, ci magoch az tak neda povedat...mimochodom a jeho romany sluzia aj ako skvele zasvecovacie prace do okultnych nauk....
neznámy | 14.1.2013 22:58
no prosim pekne,...Descartes, Schopenhauer a Kant, sami muzi zasa-LOL-, alebo ze by bolo zatajovane nieco ohladom pohlavia, ktohovie ci obycajna zena by na to tiez nevedela prist, ako prebudit spacov? Ale neměli zbraně nutné k dobytí pevnosti a jejich volání do boje neprobudilo spáče.jasne, ze ich nemali, lebo sa nepytali na nazor svojich manzeliek:)))
tieto slova sice pochadzaju z romanu, ale zneju velmi presvedcivo a to najma v tom, po com tuzi kazdy, v presiahnuti materie. Akurat by ma zaujimalo, ze ked autor umrel, ci nasli prazdny hrob a keby mi to aj niekto zodpovedal, tak by som ajtak nevedela ci je to mytus alebo legenda a musela by som sa spolahnut sama na seba, co si vyberiem, to mam. Akurat, ze muzi maju ten ostro disciplinovany svet plny mudrosti a pravidiel a vedla toho, pekne prosim, ponizene stoji ten zensky svet, plny kadejakych snivani a zbytocnosti a nachadzaju sa tie zeny predpokladam uplne stratene v nejakej hladkej trubke, podla toho,co som nasla v uryvku z romanu-LOL- Toz pribeh je zaujimavy, ale aj tak, z mojho pohladu, pohladu snivajucej a nic nevediacej, tam mozno chyba hrejive teplo ludskej dlane, co skryva v sebe za hrst teplych slov:0)
tieto slova sice pochadzaju z romanu, ale zneju velmi presvedcivo a to najma v tom, po com tuzi kazdy, v presiahnuti materie. Akurat by ma zaujimalo, ze ked autor umrel, ci nasli prazdny hrob a keby mi to aj niekto zodpovedal, tak by som ajtak nevedela ci je to mytus alebo legenda a musela by som sa spolahnut sama na seba, co si vyberiem, to mam. Akurat, ze muzi maju ten ostro disciplinovany svet plny mudrosti a pravidiel a vedla toho, pekne prosim, ponizene stoji ten zensky svet, plny kadejakych snivani a zbytocnosti a nachadzaju sa tie zeny predpokladam uplne stratene v nejakej hladkej trubke, podla toho,co som nasla v uryvku z romanu-LOL- Toz pribeh je zaujimavy, ale aj tak, z mojho pohladu, pohladu snivajucej a nic nevediacej, tam mozno chyba hrejive teplo ludskej dlane, co skryva v sebe za hrst teplych slov:0)
neznámy | 15.1.2013 00:29
Ten text mi náhle pripomenul múdrosť, ktorú šíri v predstaveniach Jaroslav Dušek.
Vyjadrené par excellence...sčasti ten text vysvetľuje moju vnútornú nespokojnosť s aktuálne vznikajúcimi učeniami. Moderné aj nemoderné knihy, ktoré sa mi dostali do rúk a ktoré sa zaoberajú duchovným svetom človeka priveľmi odtrhávajú telo od duše, od možností vôle. Zas musím zdôrazniť, že mnohé knihy až veľmi kriticky pristupujú k egu, hoci ego je len centrom vedomia, úrovňou myslenia, cítenia, ktorú je možné rozvíjať. To základné, čo poskytuje komunikácia, výmenu myšlienok a skúseností, to poniektorí autori, z ktorých si ľudia urobili malých bôžikov, považujú za niečo (myšlienky, emócie), čo nám ničí život. Pritom sú to len ľudské plody, ktoré môžeme ovplyvňovať podľa skúseností, vyberať si z nich to, čo je pre naše bdenie "afrodiziakum". A túto silu má každý, lebo to, čo je uvedomené, je vynesené na svetlo.
Tam kde je veľa kritiky pre niečo, malo by byť aj vyrovnanie, veď každá minca má dve strany. Ak sa ego iba kritizuje, je to jednostranné. Stretla som len málo ľudí, ktorí tento autorský hyperkitizmus ega chápali tak, že autor chcel ľuďom iba otvoriť oči a ukázať na to, ako nám môže ego znepríjemňovať život. Ego nám krem iného často ukazuje aj cestu k sebe, je zdrojom skúsenosti, ktorá sa navonok javí ako nepríjemná, ale v skutočnosti dá oveľa oveľa viac ako hociktoré učenie... Keď tak premýšľam, nikdy ma vlastne nepobúrila kniha ani autor, ktorý v nej sumarizuje "negatívne" stránky ega, resp. vlastné negatívne pohľady naň. Poburuje ma praktický odraz týchto kritík, lebo mnohí ľudia, ktorých stretávam, sú takto manipulovaní. Na odlišný názor majú hneď "globálnu" odpoveď, totiž, že "protivník" by si mal dať do poriadku ego. Mne práve toto vyjadrenie: "veľké ego", ktorým sa voči životu bráni toľko ľudí, príde ako uspávanka. Veď to by nebol život, kývať na všetko hlavou ako somárik, neprotirečiť a občas niekoho nepoťahať za vlasy, neprejsť cestou výšok a priepastí, neprecítiť v nich bezhraničnosť života.
Asi sa zdá, že som ušla téme, ale tak v mojej skúsenosti ten úryvok takéto asociácie vyvoláva. Vôľou môžeme ovplyvňovať myšlienky aj city a robiť vlastné rozhodnutia, nijaký "bôžik" nemá našu skúsenosť a nejde našou cestou. Naše Ja má aj druhú polku tváre, nielen tej znetvorenej kritiky, ktorú jednostranne opisujú mnohí "zasvätení"...Postaviť misky váh rovnomerne by však nebolo výhodné, pretože bez jednostrannej kritiky a cez ňu pretláčaných návodov na "vyššie" spôsoby života, by to neoslovilo toľko ľudí. A malí bôžikovia takto berú gule aktívnemu presadzovaniu vlastnej cesty, takže nečudo, že aj bdelému sa z toho zíva...
Vyjadrené par excellence...sčasti ten text vysvetľuje moju vnútornú nespokojnosť s aktuálne vznikajúcimi učeniami. Moderné aj nemoderné knihy, ktoré sa mi dostali do rúk a ktoré sa zaoberajú duchovným svetom človeka priveľmi odtrhávajú telo od duše, od možností vôle. Zas musím zdôrazniť, že mnohé knihy až veľmi kriticky pristupujú k egu, hoci ego je len centrom vedomia, úrovňou myslenia, cítenia, ktorú je možné rozvíjať. To základné, čo poskytuje komunikácia, výmenu myšlienok a skúseností, to poniektorí autori, z ktorých si ľudia urobili malých bôžikov, považujú za niečo (myšlienky, emócie), čo nám ničí život. Pritom sú to len ľudské plody, ktoré môžeme ovplyvňovať podľa skúseností, vyberať si z nich to, čo je pre naše bdenie "afrodiziakum". A túto silu má každý, lebo to, čo je uvedomené, je vynesené na svetlo.
Tam kde je veľa kritiky pre niečo, malo by byť aj vyrovnanie, veď každá minca má dve strany. Ak sa ego iba kritizuje, je to jednostranné. Stretla som len málo ľudí, ktorí tento autorský hyperkitizmus ega chápali tak, že autor chcel ľuďom iba otvoriť oči a ukázať na to, ako nám môže ego znepríjemňovať život. Ego nám krem iného často ukazuje aj cestu k sebe, je zdrojom skúsenosti, ktorá sa navonok javí ako nepríjemná, ale v skutočnosti dá oveľa oveľa viac ako hociktoré učenie... Keď tak premýšľam, nikdy ma vlastne nepobúrila kniha ani autor, ktorý v nej sumarizuje "negatívne" stránky ega, resp. vlastné negatívne pohľady naň. Poburuje ma praktický odraz týchto kritík, lebo mnohí ľudia, ktorých stretávam, sú takto manipulovaní. Na odlišný názor majú hneď "globálnu" odpoveď, totiž, že "protivník" by si mal dať do poriadku ego. Mne práve toto vyjadrenie: "veľké ego", ktorým sa voči životu bráni toľko ľudí, príde ako uspávanka. Veď to by nebol život, kývať na všetko hlavou ako somárik, neprotirečiť a občas niekoho nepoťahať za vlasy, neprejsť cestou výšok a priepastí, neprecítiť v nich bezhraničnosť života.
Asi sa zdá, že som ušla téme, ale tak v mojej skúsenosti ten úryvok takéto asociácie vyvoláva. Vôľou môžeme ovplyvňovať myšlienky aj city a robiť vlastné rozhodnutia, nijaký "bôžik" nemá našu skúsenosť a nejde našou cestou. Naše Ja má aj druhú polku tváre, nielen tej znetvorenej kritiky, ktorú jednostranne opisujú mnohí "zasvätení"...Postaviť misky váh rovnomerne by však nebolo výhodné, pretože bez jednostrannej kritiky a cez ňu pretláčaných návodov na "vyššie" spôsoby života, by to neoslovilo toľko ľudí. A malí bôžikovia takto berú gule aktívnemu presadzovaniu vlastnej cesty, takže nečudo, že aj bdelému sa z toho zíva...
neznámy | 15.1.2013 21:43
Najprv som nepochopila o com pises, ale potom som si tvoje slova vsetky precitala a je pravda to, co pises o vyrovnani misiek vah. Ze ego, ego, a ego nie je nieco, co ma stat na ceste ako ustredne a my mame vyvijat vsetko preto, aby sme ho uplne znicili. Ego je nastroj.
Niekto sa na husle nauci hrat a niekto ich rozbije o roh stola, lebo ta praca okolo
toho je prilis namahava. Ja osobne nemam ani tak pocit, ze jednostranne su podavane veci kvoli tomu, aby pritiahli pozornost, ale hlavnym ucelom je podporit ludi v lenivosti ducha a tela. A clovek ma od prirody sklon k lenivosti vsak ano a ak mu nieco a niekto slubuje dosiahnut zelany vysledok za ovela kratsi cas a hlavne bez namahy, tak to znie velmi prislubne.
Napriklad take programy a pripravky na chudnutie.
keby tam zvyraznili informaciu, moj zlaty, budes musiet pocas svojho zivota vyvinut usilie na to, aby tvoje telo bolo silne a tak ti zabezpecovalo zdravy a dobry zivot, tak by ziaden biznis nebol. Namiesto toho cituju, toto tu vam pomoze schudnut za zazracne kratku dobu so zazracne vynikajucimi vysledkami.
Ako dlho budu tie vysledky trvat pravdaze zavisi od VOLE nasej, t.j. naseho Ega.
To tam vsak uz nenajdeme, predpokladam, ze ani v ziadnej pribalovej informacii predavajucej akykolvek produkt pre zachovanie fyzickeho ci duchovneho zdravia. V tomto hodnotim prilozene slova z romanu o hodnote sily vlastnej vole ako vysoko pozitivne. V sucastnosti sa snivanie stava prazdnym sentimentom a disciplinovast zostava osamotena ako chladna skala. Keby boli tieto dve vyvazene, tak by sa misky vah ako pises ustalili.
Ako aj muzsky a zensky princip v jednej jedinej osobe. Praca je to vsak narocna:)))a tym sa ospravedlnujem ucitelom, co hovoria o zbytocnosti nejakeho voloveho usilia. Este jedna vec, autor v romane nabada na ostrazitost
a na druhej strane hovori: Je nutné jít, nic nezkoumat a podržet první věc, na kterou narazíme.
Toto poznam, cinila som tak, do cca svojich 4 rokov, az dovtedy kym ma starsi brat nepresvedcil, aby som skocila do mlaky, a ked som to urobila, tak som bola po krk v mutnej vode:)))
Niekto sa na husle nauci hrat a niekto ich rozbije o roh stola, lebo ta praca okolo
toho je prilis namahava. Ja osobne nemam ani tak pocit, ze jednostranne su podavane veci kvoli tomu, aby pritiahli pozornost, ale hlavnym ucelom je podporit ludi v lenivosti ducha a tela. A clovek ma od prirody sklon k lenivosti vsak ano a ak mu nieco a niekto slubuje dosiahnut zelany vysledok za ovela kratsi cas a hlavne bez namahy, tak to znie velmi prislubne.
Napriklad take programy a pripravky na chudnutie.
keby tam zvyraznili informaciu, moj zlaty, budes musiet pocas svojho zivota vyvinut usilie na to, aby tvoje telo bolo silne a tak ti zabezpecovalo zdravy a dobry zivot, tak by ziaden biznis nebol. Namiesto toho cituju, toto tu vam pomoze schudnut za zazracne kratku dobu so zazracne vynikajucimi vysledkami.
Ako dlho budu tie vysledky trvat pravdaze zavisi od VOLE nasej, t.j. naseho Ega.
To tam vsak uz nenajdeme, predpokladam, ze ani v ziadnej pribalovej informacii predavajucej akykolvek produkt pre zachovanie fyzickeho ci duchovneho zdravia. V tomto hodnotim prilozene slova z romanu o hodnote sily vlastnej vole ako vysoko pozitivne. V sucastnosti sa snivanie stava prazdnym sentimentom a disciplinovast zostava osamotena ako chladna skala. Keby boli tieto dve vyvazene, tak by sa misky vah ako pises ustalili.
Ako aj muzsky a zensky princip v jednej jedinej osobe. Praca je to vsak narocna:)))a tym sa ospravedlnujem ucitelom, co hovoria o zbytocnosti nejakeho voloveho usilia. Este jedna vec, autor v romane nabada na ostrazitost
a na druhej strane hovori: Je nutné jít, nic nezkoumat a podržet první věc, na kterou narazíme.
Toto poznam, cinila som tak, do cca svojich 4 rokov, az dovtedy kym ma starsi brat nepresvedcil, aby som skocila do mlaky, a ked som to urobila, tak som bola po krk v mutnej vode:)))
neznámy » granko | 15.1.2013 22:24
Vidíš, mne sa tvoja veta zdá vážnejšia, ako ten text, tak som prešla ostatné príspevky...
Rudi ocenil obsah a formu pána mystika, Vandička v tom videla maskulínnu prevahu a ja som v texte uvítala celistvé prijatie človeka a jeho vôle ako nástroja prerodu a rozvoja, nakoľko mi už ide na nervy, že si už niet s kým ani vymeniť pohľad na vec, nakoľko mnohí v mojom okolí si už radšej ústa neotvoria, len aby pôsobili ako duchovné ozdoby vesmíru a nie nejakí egocentrici.
Keď tak čítam tieto príspevky rad radom, tak sa mi zdá (a to je vlastne dobre), že ten text každý vnímal podľa svojich skúseností a postojov, podľa toho, čo v nich je a čo v nich nie je, aj o to šlo v podstate sčasti v tom texte - byť pozorný a nebáť sa byť byť svoj, ísť svojou cestou. Je mnoho povolaných...Takže je dobre, že si tu teraz nehladíme názory.
Možno preto si to tak vnímal, po svojom a podľa svojho ... príliš vážne aby bolo Skutočným...podľa teba;)
Rudi ocenil obsah a formu pána mystika, Vandička v tom videla maskulínnu prevahu a ja som v texte uvítala celistvé prijatie človeka a jeho vôle ako nástroja prerodu a rozvoja, nakoľko mi už ide na nervy, že si už niet s kým ani vymeniť pohľad na vec, nakoľko mnohí v mojom okolí si už radšej ústa neotvoria, len aby pôsobili ako duchovné ozdoby vesmíru a nie nejakí egocentrici.
Keď tak čítam tieto príspevky rad radom, tak sa mi zdá (a to je vlastne dobre), že ten text každý vnímal podľa svojich skúseností a postojov, podľa toho, čo v nich je a čo v nich nie je, aj o to šlo v podstate sčasti v tom texte - byť pozorný a nebáť sa byť byť svoj, ísť svojou cestou. Je mnoho povolaných...Takže je dobre, že si tu teraz nehladíme názory.
Možno preto si to tak vnímal, po svojom a podľa svojho ... príliš vážne aby bolo Skutočným...podľa teba;)
neznámy | 15.1.2013 22:37
"Ale nečiň jako mnozí, kteří vědí, že stojí psáno: Zkoumejte vše a ponechte si jen nejlepší. Je nutné jít, nic nezkoumat a podržet první věc, na kterou narazíme." (to nezvýraznené je to čo činiť nemáš, ale iní vedia, že je písané)
V danom kontexte je dôležitá veta, ktorá stojí pred dvojbodkou - "nečiň jako mnozí, kteří vědí, že stojí psáno". Dvojbodka za tým naznačuje, že iní si môžu byť istí čímkoľvek, ale neriaď sa podľa nich (za dvojbodkou je teda to, čo je písané, že iní vedia, ale tiež to, čo autor radí, že nemáš činiť ako iní).
Chápala som to vo význame: Neriaď sa pravdou iných, ktorá je písaná a tvári sa ako ako svätá, či už radí skúmať všetko, alebo neskúmať nič a ísť rovno za nosom.
Inak povedané: Buď aktívny, zapoj všetky zmysly, myšlienky a city a riaď sa podľa vlastnej vôle.
V danom kontexte je dôležitá veta, ktorá stojí pred dvojbodkou - "nečiň jako mnozí, kteří vědí, že stojí psáno". Dvojbodka za tým naznačuje, že iní si môžu byť istí čímkoľvek, ale neriaď sa podľa nich (za dvojbodkou je teda to, čo je písané, že iní vedia, ale tiež to, čo autor radí, že nemáš činiť ako iní).
Chápala som to vo význame: Neriaď sa pravdou iných, ktorá je písaná a tvári sa ako ako svätá, či už radí skúmať všetko, alebo neskúmať nič a ísť rovno za nosom.
Inak povedané: Buď aktívny, zapoj všetky zmysly, myšlienky a city a riaď sa podľa vlastnej vôle.
neznámy | 16.1.2013 14:13
Dakujem, za vase nazory. Osobne sa mi text paci. Aj jeho forma akou je napisany - univerzalnost vykreslovanych prikladov. Kazdy moze pochopit text subjektivne a kazdy pochopi text do inej hlbky. Stava sa mi, ked sa vratim k niecomu podobnemu po urcitom case, ze tam najdem zase o nieco viac poznania a mudrosti.
Suhlasim s tym, ze to moze pripadat miestami vazne/chladne. Myslim si, ze taka je aj pravda. Pravda nieje len pekna, len pozitivna ci naopak. Pravda zahrna vsetko medzi protichodnymi extremami vratane ich koncov. Aspon tak to teda vnimam ja, preto mi pride text pochuti. Urcitym sposobom ma to aj vnutorne taha k tamemuto typu literatury, hlavne takej starsej.
Suhlasim aj s tym vyrovnanim tych vah. Myslim, ze nasa spolocnost je velmi nevyvazena. Zijeme v spolocnosti dominovanej muzskym egom. A nas vztah k prirode/planete je zaroven analogickym prejavom tohto nezdraveho extremu. Zeny su viac intuitivnejsie a vnimavejsie, muzi sa zase k tomu istemu dostavaju takou uzitocnou obklukou... Tym som chcel povedat, ze mozno sa takym sposobom v nasej spolocnosti snazi tento problem vyrovnat. Ze je to ako keby s casti od muzov pre muzov. Myslim to ale v takom kolektivnom meritku. Inymi slovami kde sa muz zahlbi, zena pojde s nim. Harmonizacia muzskeho ega tym padom, sposobi rozkvet zenskeho archetypu.
Suhlasim s tym, ze to moze pripadat miestami vazne/chladne. Myslim si, ze taka je aj pravda. Pravda nieje len pekna, len pozitivna ci naopak. Pravda zahrna vsetko medzi protichodnymi extremami vratane ich koncov. Aspon tak to teda vnimam ja, preto mi pride text pochuti. Urcitym sposobom ma to aj vnutorne taha k tamemuto typu literatury, hlavne takej starsej.
Suhlasim aj s tym vyrovnanim tych vah. Myslim, ze nasa spolocnost je velmi nevyvazena. Zijeme v spolocnosti dominovanej muzskym egom. A nas vztah k prirode/planete je zaroven analogickym prejavom tohto nezdraveho extremu. Zeny su viac intuitivnejsie a vnimavejsie, muzi sa zase k tomu istemu dostavaju takou uzitocnou obklukou... Tym som chcel povedat, ze mozno sa takym sposobom v nasej spolocnosti snazi tento problem vyrovnat. Ze je to ako keby s casti od muzov pre muzov. Myslim to ale v takom kolektivnom meritku. Inymi slovami kde sa muz zahlbi, zena pojde s nim. Harmonizacia muzskeho ega tym padom, sposobi rozkvet zenskeho archetypu.
neznámy | 16.1.2013 17:59
Ahoj, já ten text subětkivně vnímám jako probuzení, zbavení se iluzí, přijmutí a poznání sama sebe a splyvání s proudem života bez ohledu co si kdo o mně myslí, prostě byt sama sebou a žít život v souladu s boží vůlí a pokud možno v rámci svych schopností pomoci, ale nemanipulovat s vůli někoho ani nepáchat dobro. Když tělo fizycky spí tak na vědomé rovině duše.
neznámy | 16.1.2013 19:44
ten text je velmi zaujimavy, co si dal, vyznacuje sa intelektom ostrym ako britva, vsak aj ten pan ma taky vyzor, intelektualne vysoko vnimavy, a trocha zenskeho archetypu by mu mozno nezaskodilo.
Zaujimalo by ma, ako ta posledna veta textu znela v povodnom jazyku, ked uz sme sa s hayam preli o jej vyznam, lebo fakt neviem, ako to bolo myslene, a pri preklade sa moze kadeco nepochopit alebo pochopit uplne inac.
Zaujimalo by ma, ako ta posledna veta textu znela v povodnom jazyku, ked uz sme sa s hayam preli o jej vyznam, lebo fakt neviem, ako to bolo myslene, a pri preklade sa moze kadeco nepochopit alebo pochopit uplne inac.
granko | 16.1.2013 20:13
chápeš to špatne..
__
neni toho moc čo stačí:
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/hravost
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/nevinnost
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/oslava
ohohohó pána mystika! ja sa snád poserem! nebol ten autor skôr neurotik, ked tak srdcervúco "mit brennende sorge" na človeka apeluje -SHINY-
každý je stejne holá prdel tak načo tie siahodlhé stratégie a analýzy vedúce k ničomu..? lebo sa nudíš/te? -LOL-
a azakim? dáme špeka volakedy -PUH-
__
neni toho moc čo stačí:
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/hravost
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/nevinnost
http://karty.atarot.cz/osho-zen-tarot/oslava
ohohohó pána mystika! ja sa snád poserem! nebol ten autor skôr neurotik, ked tak srdcervúco "mit brennende sorge" na človeka apeluje -SHINY-
každý je stejne holá prdel tak načo tie siahodlhé stratégie a analýzy vedúce k ničomu..? lebo sa nudíš/te? -LOL-
a azakim? dáme špeka volakedy -PUH-
neznámy | 17.1.2013 01:01
Myslím,že granko vybral krásné karty které nás přibližují celému Univerzu s velkou moudrostí.I jeho reakce :"Příliš vážne na to aby bolo Skutočným". je podle mne moudrá.I když jsou v textu který jsem četla i věci,kterými duše může procházet zapomíná autor na to nejdůležitější a to je láska,nelze se jinak spojit s Bohem, než právě láskou a soucítěním .Přišli jsme na Zem právě z toho důvodu, abychom žily v radosti,ne ve stínech,abychom pomáhali potřebným.Všichni kolem nás jsou duše na své cestě.Pokud někdo napíše toto
"Tehdy nastala chvíle, kdy dojde k přeměně: Lidé, kteří tě obklopují, se stanou přízraky. Všichni, které si miloval, budou náhle larvami. I tvé vlastní tělo."Zapomíná na to nejdůležitější ,na to co dává naší duši Světlo.Nikdy nemůžeme být larvami,jen sundáme tělo,které jsme na cestu životem dostali,abychom mohli plnit své úkoly-úkoly našich duší.Pokud někdo může napsat,že ti,které jsme milovali budou larvami ,potom nepochopil lásku Ježíše.Láska je nejsilnější energie a nezanikne naší smrtí,stáváme se světlem.Lehoučká je duše která je naplněna citem.Souhlasím s větou-:
"Nelze si představit strašlivější samotu, než je samota poutníka v poušti. A kdo tam neumí najít pramen živé vody, zemře žízní.".Ale právě pouští je naše srdce,než pozná lásku ,která je tím pramenem živé vody.Bez které na své pouti životem duše zanikne . Pokud jde o tuto větu -
"Bdění znamená probuzení nesmrtelného Já. Všechno, co ti říkám, se nachází v knihách zbožných lidí všech národů. Příchod nového království, bdění, vítězství nad tělem a samotou. A přece nás od těchto zbožných lidí odděluje nepřekročitelná propast."
Mohu jen napsat,že mnoho zbožných knih bylo upraveno mocnými,kteří vládli,právě z důvodu manipulace s lidmi.A z mých zkušeností pokud je někdo natolik zbožný,že ho od lidí odděluje nepřekročitelná propast ,měl by se vrátit na začátek cesty-jinak by mohl být jako Otec Školastykus z pohádky Hrátky s čertem :-)
"Tehdy nastala chvíle, kdy dojde k přeměně: Lidé, kteří tě obklopují, se stanou přízraky. Všichni, které si miloval, budou náhle larvami. I tvé vlastní tělo."Zapomíná na to nejdůležitější ,na to co dává naší duši Světlo.Nikdy nemůžeme být larvami,jen sundáme tělo,které jsme na cestu životem dostali,abychom mohli plnit své úkoly-úkoly našich duší.Pokud někdo může napsat,že ti,které jsme milovali budou larvami ,potom nepochopil lásku Ježíše.Láska je nejsilnější energie a nezanikne naší smrtí,stáváme se světlem.Lehoučká je duše která je naplněna citem.Souhlasím s větou-:
"Nelze si představit strašlivější samotu, než je samota poutníka v poušti. A kdo tam neumí najít pramen živé vody, zemře žízní.".Ale právě pouští je naše srdce,než pozná lásku ,která je tím pramenem živé vody.Bez které na své pouti životem duše zanikne . Pokud jde o tuto větu -
"Bdění znamená probuzení nesmrtelného Já. Všechno, co ti říkám, se nachází v knihách zbožných lidí všech národů. Příchod nového království, bdění, vítězství nad tělem a samotou. A přece nás od těchto zbožných lidí odděluje nepřekročitelná propast."
Mohu jen napsat,že mnoho zbožných knih bylo upraveno mocnými,kteří vládli,právě z důvodu manipulace s lidmi.A z mých zkušeností pokud je někdo natolik zbožný,že ho od lidí odděluje nepřekročitelná propast ,měl by se vrátit na začátek cesty-jinak by mohl být jako Otec Školastykus z pohádky Hrátky s čertem :-)
neznámy | 17.1.2013 04:26
presne tak, ten chlapec mudro vravi, aj ascendent aj znamenie ma ako moj syn-LOL- Len tie speky zneju trosku kanabinoidne az halucinogenne, a zda sa mi, ze po nich tvar Zelena moze niekedy surrealisticky nadobudnut odtien zlty:) ale trafil sa, v jeho kartach sa vyskytuje zena vsade, ani sa niet co cudovat,ved vari len bez zeny moze byt Clovek blazeny:)))
http://www.youtube.com/watch?v=scuojSg1uKU />
http://www.youtube.com/watch?v=5XjS63HySUM />
http://www.youtube.com/watch?v=WBsMiDWMKzI
http://www.youtube.com/watch?v=scuojSg1uKU
neznámy | 17.1.2013 23:56
neznámy | 18.1.2013 11:00
Alenka presne som to aj ja takto pochopila a mala som aj skusenost.Ked mnou zaplavila laska a taky pokoj som pocitila dotyk boha aj jeho lasku.V ten cas som milovala vsetko.Mudre knihy od majstrov mozu nam v niecom pomoct ale dokym to sami neprecitime,nezazijeme tak nemozme pochopit ich myslienky.Najvetsu lasku som precitila cez bolest.Az vtedy som sa otvorila.
neznámy | 18.1.2013 14:34
S tvojimi slovami súhlasím, Alenka. Myslím s tými o láske.
Netreba však zabúdať, že ten text je vytrhnutý z kontextu, čím mnohé môže nadobúdať celkom iný rozmer. Tiež som nečítala zvyšok, takže sa to chystám urobiť.
To sú tie metafory, nikdy nevieš, čo onen mystik mienil slovom larva - veď je to v podstate malý bezbranný živočích, takže mohol myslieť práve tento význam. Mohol mať na mysli blízkych, ktorí nás ovplyvňujú a žijeme ich sny, nie vlastné. Veď často sú to práve milujúci, ktorí do nás projektujú svoje sny a chcú nás manipulovať. Hoci mnohí by povedali, že to nie je láska, ako to môžu mnohí iní vedieť? Je to láska! Ale láska v človeku, ktorá sa prejavuje cez naše chyby. Psychická a duševná prepojenosť, ktorá vzniká manželstvom, nevyníma zo seba ľudskosť. Preto treba vôľu, veľa vôle, aby láska prekvitala aj v ľudských, nielen vzdušných sférach.
Ľuďmi, ktorí nás obklopujú mohol myslieť hocikoho - pokojne a s veľkou pravdepodobnosťou aj tých, o ktorých v závere píšeš, že vládli z dôvodu manipulácie ľuďmi. Obklopovali ma mnohí takí, ktorí boli upísaní rôznym spolkom a presvedčeniam, ak sa podobní ľudia stanú pre nás malými a bezbrannými (ako larvy), nie je to preto, že k nim cítime averziu, ale preto, že nás nemôžu ovplyvniť.... Treba to brať s nadhľadom, konkrétne významy súvisia so subjektívnymi asociáciami, ktorých podstatu ale nemôžeme odsúdiť ako prázdnu, bez lásky len preto, že nemáme podobné poznanie. Každý prežíva lásku inak. Mnohé knihy sú písané mataforicky, metafora pocit často vystihne lepšie, ako vecné vyjadrenie, ale všetci ho nemusia pochopiť tak, ako autor.
Keby sme brali napr. mnohé básnické vyjadrenia doslovne, tak by sme museli usúdiť, že mnohí básnici boli ľuďmi, ktorí nepoznali pravý význam lásky. Mohla by som spomenúť napr. Janka Kráľa, ktorý žil naozaj jednoduchým životom a zo záznamov vieme - že priateľsky prijímal aj asociálne vrstvy ľudí. Niekedy to boli oveľa horšie slová, ktoré použil, ako larvy, mám jeho poéziu dobre načítanú. Bol to ľudomil, a predsa často použil na milujúcich aj hanlivé výrazy. Je to ako v bežnom živote, láska medzi dvoma ľuďmi neprebieha tak, že sa jeden na druhého usmievajú...
A čo sa vôle týka, myslím, že aj láska, nádej a viera závisí od vôle. Ako využijeme lásku, to závisí na našej vôli, ako a či ju budeme rozvíjať. Poznám nespočetne veľa ľudí, ktorých vôľa dokázala udržať pri živote, keď stratili lásku. A poznám ľudí, ktorí milovali celou dušou, ale chýbala vôľa - bohužiaľ, z vlastnej skúsenosti.
Aj ďalší prípad v mojom okolí ma presvedčil o tom, že láska bez vôle je ako prameň na púšti, ktorý vysychá, lebo ho nikto nepotrebuje.
Netreba však zabúdať, že ten text je vytrhnutý z kontextu, čím mnohé môže nadobúdať celkom iný rozmer. Tiež som nečítala zvyšok, takže sa to chystám urobiť.
To sú tie metafory, nikdy nevieš, čo onen mystik mienil slovom larva - veď je to v podstate malý bezbranný živočích, takže mohol myslieť práve tento význam. Mohol mať na mysli blízkych, ktorí nás ovplyvňujú a žijeme ich sny, nie vlastné. Veď často sú to práve milujúci, ktorí do nás projektujú svoje sny a chcú nás manipulovať. Hoci mnohí by povedali, že to nie je láska, ako to môžu mnohí iní vedieť? Je to láska! Ale láska v človeku, ktorá sa prejavuje cez naše chyby. Psychická a duševná prepojenosť, ktorá vzniká manželstvom, nevyníma zo seba ľudskosť. Preto treba vôľu, veľa vôle, aby láska prekvitala aj v ľudských, nielen vzdušných sférach.
Ľuďmi, ktorí nás obklopujú mohol myslieť hocikoho - pokojne a s veľkou pravdepodobnosťou aj tých, o ktorých v závere píšeš, že vládli z dôvodu manipulácie ľuďmi. Obklopovali ma mnohí takí, ktorí boli upísaní rôznym spolkom a presvedčeniam, ak sa podobní ľudia stanú pre nás malými a bezbrannými (ako larvy), nie je to preto, že k nim cítime averziu, ale preto, že nás nemôžu ovplyvniť.... Treba to brať s nadhľadom, konkrétne významy súvisia so subjektívnymi asociáciami, ktorých podstatu ale nemôžeme odsúdiť ako prázdnu, bez lásky len preto, že nemáme podobné poznanie. Každý prežíva lásku inak. Mnohé knihy sú písané mataforicky, metafora pocit často vystihne lepšie, ako vecné vyjadrenie, ale všetci ho nemusia pochopiť tak, ako autor.
Keby sme brali napr. mnohé básnické vyjadrenia doslovne, tak by sme museli usúdiť, že mnohí básnici boli ľuďmi, ktorí nepoznali pravý význam lásky. Mohla by som spomenúť napr. Janka Kráľa, ktorý žil naozaj jednoduchým životom a zo záznamov vieme - že priateľsky prijímal aj asociálne vrstvy ľudí. Niekedy to boli oveľa horšie slová, ktoré použil, ako larvy, mám jeho poéziu dobre načítanú. Bol to ľudomil, a predsa často použil na milujúcich aj hanlivé výrazy. Je to ako v bežnom živote, láska medzi dvoma ľuďmi neprebieha tak, že sa jeden na druhého usmievajú...
A čo sa vôle týka, myslím, že aj láska, nádej a viera závisí od vôle. Ako využijeme lásku, to závisí na našej vôli, ako a či ju budeme rozvíjať. Poznám nespočetne veľa ľudí, ktorých vôľa dokázala udržať pri živote, keď stratili lásku. A poznám ľudí, ktorí milovali celou dušou, ale chýbala vôľa - bohužiaľ, z vlastnej skúsenosti.
Aj ďalší prípad v mojom okolí ma presvedčil o tom, že láska bez vôle je ako prameň na púšti, ktorý vysychá, lebo ho nikto nepotrebuje.
Stránka:
Počítam horoskop...