Ezoterika a záhady -
Vážne slová o poslednom súde
.....zajímala by mě ta zkouška,na kterou jsem se ptala-v kontextu v kterém je text psaný ,nechápu-jakou zkoušku tím duše podstupuje??-můžeš mi toto vysvětlit?
..pokud tomu dobře rozumím-zastáváš názor,že /napíšu to svými slovy/pro zkušenost duše-by ona měla prožít v podstatě celé spektrum prožitků,aby obsáhla vše možné a stoupala po "spirále",až k dokonalé jednotě-absolutnu-splynutí...je jedno,jak to nazvu-zkrátka došla k cíli,-což je i důvod ,proč sem přichází....a z tohoto pohledu tedy říkáš,že každá zkušenost je dobrá-protože v podsatě tříbí duši a ta získává na základě prožitého- schopnost"oddělovat své zrno-od svých plev"=a tedy z nadhledu/nebo pohledu vyššího vědomí/ neexistuje nic,co by se dalo označit-zlo-protože jednou bude přerozeno toto "zlo" na dobro nejvyšší./což je učelem/..snad jsem Tě pochopila dobře?
Položím Ti otázku jinak-shodneme se na tom,že duší,které v této době začínají svou cestu prvními inkarnacemi-bude velmi málo,tzn setkávají se tu již mnohá staletí převážně duše,které prošli mnohými- historickými epochami a nemusíme se ohlížet nějak etrémně do minulosti,aby bylo jasno,že zkušeností se zabitím prošla-na obou stranách- drtivá většina a to často opakovaně....a pak se tedy ptám-k čemu je to dobré=tuto zkušenost stále/několikrát/ opakovat?-co třeba-že duše přichází-mj právě proto,aby tento"sklon" zvládla?Aby překonala sklon.,který duši stále strhává?...v druhé odpovědi/Doře/ píšeš,že může jít o umluvu duší-projít touto zkušeností-ano a určité procento toto jistě realizuje,ale zdaleka to není pravidlem,já sice uznávám Tvůj názor,že i "obět"-v tomto může být nějak zainteresovaná-ale-pokud tomu tak není=tím,že někoho druhého zbaví života-znemožnuje mu např-dále se rozvíjet-pokračovat v cestě...to je dle Tebe dobré k čemu?/stále se držím témy vraždy-i když by se toto dalo aplikovat i na mnoho jiných skutků/...
...mj-před lety jsem pročítala astrologické rozbory masových vrahů a extrémních násilníků/také téma k zamyšlení k Tvému vláknu/ a kupodivu výraznou podobnost se shodnými prvky v jejich nativitách měl např i Bruce Lee =coz velmi výstižně demonstruje,že pokud duše zvládne tendenční sklony a naváže raport i s biologickou podstatou/tělem/ly /a stane se" kormidlem"-lze přetransformovat cokoliv- do něčeho smysluplného/min neškodícího/-to jsem odbočila,ale v této souvislosti je to zajimavé...
pro mě je tohle ošemetné téma zvířata-lidé, často si říkám, kde je přesná hranice mezi nimi, jaký rozdíl je mezi hodnotou jejich životů...proto jsem zmínila zrovna kotě. Se zvířaty nepracuju, jen mám jedno doma:). Děkuji za rozhovor-BYE-
Ale jen velmi rychle, nemam totiz moc casu...
Ve vyssi dobro ano, pokud ovsem jak sem psal, nepropadne druhe strane, tedy chladu. Je to jako s tim panelakem;) Je jedno jakymi dvermi vstoupis a kde zacnes, ale strecha je jen jedna a na tu uz vedou jen jedny dvere. Nemusi vsechny duse projit nutne vsim. Alespon to tak vnimam. Kazda duse je uplne jina a proto i ukoly mohou byt jine. Kazda duse byla stvorena za nejakym ucelem, tudiz je jedinecna. Nemuzeme se na to divat jako ze nekdo v tovarne vyrobyl miliardy identickych kusu. Take nevim, jestli si vzdy duse vybira ukol sama jak nekteri tvrdi. Ja myslim ze ne. Je to jen zridka a az po urcitem postupu. Podle me, na zacatku dostala kazda duse nejaky ukol a podle toho jak si s nim poradila, postupovala dal. Nektere ho zvladli, tak dostali tezsi, nektere ne, tak ho opakovali a nektere to vzdali, nebo padly do temnoty atd. Proste jedny sli zprava, jini zleva a nekteri rovne a tak. Nektere duse si pak vybiraji podobne ukoly, nektere zase zcela odlisne a maji moznost jakykoli ukol, i prez to ze ho jiz zvladli, opakovat znovu, treba jen pro osvezeni, nebo prave pomoci jine dusi.
Pak netvrdim ze jde o umluvu vzdy. Nekdy o tom jedna, nebo obe, ci vsechny zucastnene duse nemusi vubec vedet. Nekdy dostanou jiny ukol ve chvili, kdyz svuj puvodni treba vzdaji a podobne. Ale proc se to tedy opakuje? No prave proto, ze at ta, nebo ta duse to nedokazala prijmout, zpracovat. Neunesla tu bolest, nebo nepochopila ze dela zpatnou vec, nedokazala to odpustit sobe, ani ostatnim a podobne. To je vsechno hrozne slozity. Je to vlastne jako nase skola, akorat ze mnohem rozsirenejsi. Taky postupujeme a musime se naucit, pochopit nektere veci, abysme se dostali dal. Jinak propadame a opakujeme. Tady s tim je to stejny. Dal jak i ty pises, tak nekdy to muze byt i proto, ze obet, spachala to same v nekterem minulem zivote a nic se nenaucila. Proste nezvladla zkousku a tak se role obrati, aby mela moznost to videt z druhe strany. A stejne je to i s tim vrahem. Treba ta bytost byla v minulosti brutalne zabita, nebo tyrana, znasilnovana a podobne, ale protoze bolest neunesla, tak se rozhodne v jinem zivote podivat a procitit to ocima toho druheho. Jenze to bysme tu mohli psat dva mesice a porad by bylo o cem. Takze ja uz koncim a snad si tu i Zornicka neco vybere;)-FLOWER--BYE-
já jsem jen přehnala kontext starozákoního Boha, který např. skutečně podle textu bible pokouší a zkouší...
např.:
"Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: …vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Moria a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ (Gn 22,1-2).
„Především však děkujme Hospodinu, našemu Bohu, který nás podrobuje zkoušce jako naše otce. Připomeňte si, co učinil s Abrahamem jak podrobil zkoušce Izáka a co se stalo Jakubovi… Jako je nespálil v ohni, když zkoumal jejich srdce, tak ani nás nepotrestal. Hospodin však švihá ty, kdo se mu přibližují, aby jim dal výstrahu“ (Jdt 8,25-27).
Abrahám a jeho žena Sára dosud neměli děti a velmi se proto trápili. Domnívali se, že je to trest Boží. Oba byli již vysokého věku, když jim bylo řečeno, že budou mít přesto syna, který je určen, aby se stal praotcem velkého národa. A Abrahám pojmenoval tohoto syna, který se mu skutečně poté narodil, Izákem.
Jedné noci měl Abrahám zato, že vnímá hlas, který mu poroučí, aby vzal svého syna Izáka a obětoval jej Hospodinu.
Musíme se obdivovat Abrahámovi, jak bez odmluvy a bez reptání učinil, co považoval za vůli Boží, takže sám chtěl Izáka opět vrátit.
Když Abrahám došel k obětišti, připravil vše, čeho bylo třeba a chopil se syna, aby ho usmrtil. V tu chvíli zavolal na něho mocný hlas. Abrahám odpověděl. Hlas pravil:
"Nevztahuj ruku na hocha, neubližuj mu! Hospodin si nikdy nežádá takových obětí, které Ho ke všemu nejsou důstojné. Ale ví nyní o tvé věrnosti!"
Abrahám byl do hloubi duše otřesen a šťasten zároveň, když vnímal tato slova, která mu zachránila syna.
Snad chtěl hlas, žádající po něm oběti, říci mu pouze, že má spolu se svým synem přinésti Hospodinu oběť díků a on že tomu špatně rozuměl. Snad to bylo i našeptávání temna, které chtělo přivésti Abraháma pod šalebnou záminkou oběti smrti k tomu, aby se odvrátil od Boha. Druhý hlas, který ho potom zavolal, aby upustil od obětování svého syna, byl určitě hlasem jeho vlastního citu, který se v bolestném prožití propracoval opět k čistotě přirozeného jednání. Přitom slyšel i v nitru varovné volání svého pomocníka z onoho světa.
Pro nás skrývá toto vypravování hluboký význam. Abrahám by musel vycítit, že smrt jeho syna nemůže být Bohem chtěna a že proto zprávě asi špatně rozuměl. K oběti neměl vůbec přistupovat.
Pomysleme přitom na naše "vnitřní" hlasy, které někdy sledujeme. Častokrát je kryje rozumový vliv a my pak s plným přesvědčením uděláme něco nesprávného, tak jako Abrahám. Tento se však v poslední vteřině vzpamatoval a vyhnul se nesprávné cestě, na které by se bezmála provinil. Takový je smysl a hodnota podobenství, které napomíná k trvalé bdělosti citu.
Biblický příběh líčí ještě, jak Abrahám, když v náhle probuzeném poznání upustil od svého úmyslu, spatřil berana zapleteného za rohy ve křoví. Abrahám šel, vzal berana a obětoval ho. Moudré vedení přivedlo zvíře zajisté do jeho blízkosti. Za onoho času se často zvířata obětovala, což samo o sobě je rovněž nesprávné. Ale v proudu duchovního vývoje, tehdy neúplného, nemohli tehdejší lidé toto ještě pochopit.
Po dokončené oběti vrátil se Abrahám s Izákem domů. Abrahám žil ještě mnoho let a těšil se ze svého syna Izáka, o jehož synech Jakubovi a Ezauovi vypráví následující příběh.
Celá série, průběžně doplňovaná: http://diskuze.poselstvi-gralu.cz/viewtopic.php?f=40&t=100
A to kdo ujizdi asi nema cenu resit. Vsichni zname tyhle prispevky od ruznych vsemocnych bohyni, ktere mohou mavnutim prstu cokoli si jen vzpomenou-BOW-:D-BYE-
A jinak vsechno je rozdilne a zaroven neni. Zalezi na vnimani. Vim ze nekomu to pride mozna smesne a blaznive, ale ja treba pred casem mel velky Ruzenin, ktery tu nekdo nechal. Ten kamen byl uz hodne poniceny a byl jiz vycerpany. Podekoval sem mu tedy za jeho pomoc a duveru a pak jsem ho rozbil na male kousky a dal do kvetinacu ke kytkam s tim, ze delam to nejlepsi. Dobre, rozbil sem kamen a hotovo. Ale pred par dny, jak sem tak pracoval s nejakymi kameny, tak mi problesklo hlavou, e sem vlastne zabil nejakou bytost. Projel mnou mraz a ja si uvedomil, ze sem se vlastne zase zachoval jako clovek. Proste sem rozhodl za "nekoho" (neco) jineho a urcil sem co s nim bude dal. Rikal sem si, kdo mi dal pravo rozhodovat o zivote toho kamene? Jak sem dospel k tomu, ze ho muzu rozbit (zabit) a ze je to pro nej to nejlepsi? Vzdyt i ten kamen ma dusi jako my, akorad ze si to porad neuvedomujeme a stavime se na vrchol vseho, s absolutnim pravem rozhodovani o vsem a o kazdem. Dva dny sem prosil o odpusteni, ze sem si tu chybu uvedomil a ze me to boli. A najednou se mi ulevilo a projela mnou krasna energie a ja vedel ze mi bylo odpusteno. Ja mam spostu kamenu a nekdy si sam pripadam jako blazen, protoze se k nim chovam jako k detem. Proste si jich nesmirne vazim a mam k nim uctu. Jsou mymi kazdodennimi pruvodci a pomocniky. Chapes co tim myslim?
Kamen, kote, kytka, clovek. Ja v tom nedelam rozdil. Je to stejny zivot jako ten muj a ja nemam pravo ho ukoncit. Proto ja treba neuriznu kytku, ani nekoupim, aby musela umrit jen proto, ze nekomu udela ve vaze 2 nebo 3 dni radost. Kdyz kytku, tak jedine zivou, v kvetinaci.
Ale chapu ze tohle moje vnimani uz muze mnohym pripadat jako extrem-PUH--BYE-
PS. Zapomel sem dodat ohledne tech zvirat, ze nektere zvire je tak oddane, ze polozi za cloveka i zivot. Udela to same i clovek pro zvire? -NOOO-
Ekhart Tolle MOC PŘÍTOMNÉHO OKAMŽIKU
Ano,existuje v našem omezeném lidském dualistickém vnímání světa.
V boha,jak je všeobecně vnímán nevěřím.
Věřím,že ten bůh je tvořivá energie,která je však prosta jakýchko-li emocí z našeho lidského vnímání,asi tak,jako bychom řekli o elektrické energii,že nás miluje,protože nám svítí,ohřívá nás nebo trestá,když náhodou utrpíme jejím zásahem.
Nebude nás soudit,to my sami,naše vědomí posoudí,jak daleko jsme na cestě,která je naším cílem.:)-FLOWER-
Ja tam asi v tom shonu zapomel dodat, i kdyz sem na to myslel, ze prave ten vrah musi dojit k tomu pochopeni ze ten cin neni spravny a musi ho premoci. To znamena ze pokud to dovede zastavit a zmenit se, splnil svuj ukol. Ale pokud na to neprijde, je to sptane a je to nevedomost. Pokud to ale pochopi, ale i prez to to pacha dal, pak je to to "zlo" o kterem se tu pise.-BYE-
A to víš,že je poměrně pevná a mám méně času než Ty-PUH--PUH--PUH-
Jak jsem již napsala,chápu Tvůj názor,přesto s ním nesouhlasím.To co píšeš,je karmická vazba,jsou to činy dělané pod emocí ať jsou jakékoli,nejsou Zlem z hlediska Energie.ZLO je něco zcela jiného a tam není možné se cokoli naučit,je to zmar duše,celé naší podstaty, pravé ZLO emoce nemá.
