Těšit se z budoucnosti - katastrofa ?

Zdravíčko, už se Vám někdy přihodilo, že se blížila nějaká "akce", dám příklad -> Minulý rok jsem měl v plánu jít pochod Praha-Prčice. Opravdu jsem se těšil a trochu i plánoval, odkud pudu, atd. a jak moc jsem se těšil, tak moc se to po... nakonec jsem chytnul klíště s boreliózou a bral jsem antibiotika -THUMBSUP-

Stává se mi to již od malička. Děje se Vám to taky ? Je fakt, že všechny možný esoterický rady atd. jsou žít v přítomnosti, protože minulost a budoucnost jsou iluze.

Je fakt, že pokud jdu v přítomnosti někam, když je pěkně a udělám si pěkný výlet, potkávám zajímavosti a všechno je tvořivější -HEART- hlavně neplánovaně, protože počasí stejnak moc dobře nepředpovídaj -ROFL-

i mne sa to stavalo v mladosti,naco som sa velmi tesil vzdy dopadlo uplne opacne.ked som zanadaval tak to potom aj islo.neviem co poradit.

Mne keď sa niečo také stane, tak si pomyslím, že som tým bola uchránená od niečoho oveľa nepríjemnejšieho, že mi prišiel na pomoc anjel, ktorého videl náš slušne vychovaný kulturista laco25.

Tak si predstav, že keby si bol išiel na pochod Praha-Prčice, tak by Ťa napríklad v Benešove zrazilo auto a Ty by si ostal doživotne na vozíku. To je ale blbá predstava, čo?

Taky si říkám, že mě to ochránilo před něčím mnohem horším. I když v případě rozlámané nohy pár dní před dovolenou po několika letech mi přesvědčování dělalo opravdu problém.

vsetko suvisi so vsetkym,takze urcite to nejaky zmysel malo:)

vsetko suvisi so vsetkym,takze urcite to nejaky zmysel malo:)

Přesně tak, všechno souvisí se vším a nic neni náhoda -THUMBSUP-

Je velmi zajímavý názor, že nás to chrání před něčím horším, jste mi připomněli, že pokud člověk má určitou moc, větší a větší, měl by jí soustřeďovat spíš dostředivě, do sebe a neřešit tolik okolí a budoucnost!

Podle mě je to velké znamení, že budoucnost je iluze a měli by jsme žít pouze v přítomnosti. Jo, říct si, když bude pěkně pudu tam. Ale dále to více nerozebírat, neradovat se z iluze. Však i budoucnost se "vytvoří" jedině přítomností

Veľmi pekná téma. :)
Byť v prítomnosti a nechať veci plynúť bez snahy o zasahovanie je to najťažšie, ale aj najdôležitejšie.
Poznám v osobnej blízkosti človeka, ktorý má až obsesiu v ovplyvňovaní budúcnosti. Myslí si, alebo myslela si, že svojou vôľou a prehľadom o tom, čo treba urobiť a na čo treba myslieť dopredu, zvládne svoj život do posledného detailu. Ako v nejakej hre z bábkami. Výsledok je ten, že sa jej život rozpadol na drobné úlomky a neostal kameň na kameni.
Ale tá chorobná posadnutosť s ovládaním budúcnosti sa u nej nestratila.
Jedna vec je u tej osoby úplne do očí bijúca a podľa mňa podstatná. Neverí vo vyšší zmysel, Boh je pre ňu prázdny pojem, tak chce robiť prácu za neho. Len jej to akosi nejde. -NOSMILE-

To "chránenie pred niečim horším" je len taká momentálna nálepka na niečo nepríjemné, čo sa mi práve deje :) Povedať si, tak to proste je a tak to byť malo, prijať to, ale nerezignovať, že mi to inokedy umožnené trebárs bude :)

podla mna hovorit si, ze sa tym clovek asi uchranil pre niecim horsim je len sebaubezpecovanie a sposob ako v tom najst nieco pozitivne ale nemyslim si, ze to tak naozaj funguje....niekedy sa veci proste nevydaria, simple as that -PUH- mne sa zvyklo stavat ked som mala niekde vycestovat, ze som nahle dost neprijemne ochorela, alebo som mala uraz alebo skrachovala letecka spolocnost alebo nieco a velakrat som kvoli tomu musela cestu zrusit a v duchu som si vravela, ze to mozno bolo znamenie, a ze sa ma snazi vesmir naviest, ze keby som teraz sla, stalo by sa nieco zle...no a potom som sa dvakrat nastvala ked sa zase nieco pokazilo a vycestovala som napriek zdravotnym problemom, napriek inym tazkostiam s pracou a oplatilo sa to, nic zle sa nestalo a nelutujem ani na sekundu....

takze uz mam skor postoj sa tomu vzopriet ked po tom tuzim a nebyt pasivna...takze obrazne povedane, niekedy proste mozno treba zobrat aj toho "kliesta s boreliozou" a ist :D ja som raz tak cestovala doslova v horuckovitych halucinaciach ale aj tak nelutujem, doktor na pohotovosti pred cestou do mna hucal nech sa neopovazim ist, a ze toto je len zaciatok choroby a este sa to zhorsi....nuz, nemal pravdu, po troch dnoch kedy som bola uplne mimo to zrazu preslo, mozno je to aj o tom pozitivnom naladeni, mne sa osvedcilo, ze ked sa nenecham chorobou psychicky zlozit tak odoznie velmi rychlo, takto som mala tiez raz podla lekara stav zrely na operaciu a ako som tak sla po ulici v dobrej nalade tak ako lusknutim prsta bolesti prestali, nie je to sice univerzalny navod ale v niektorych pripadoch vycitis, ze sa oplati prekonat sa aj ked ti je mizerne

Zajímavé.......;)

Taky si myslím, že asi hodně je v pozitivním myšlení a taky snad i osudem..........
Mám už za sebou hodně životních zkoušek - bolestivých a v jedné se právě nacházím a snažím se dostat do svého nitra a naladit se jak se rozhodnout a co udělat, abych byla štˇastná a samozřejmě myslím i na budoucnost.......

presne!
ja som prišla na toto: mne sa ťažko plánuje niečo kvôli deťom a práci a nedá sa to nejak zariadiť, aby to klaplo. tak to odovzdám hore a zaželám si, aby to naplánovali a zariadili. niekedy sa udejú také náhody, že nestačím zírať a všetko klapne na sto percent.
len pozor na to, čo si želáš.

ja som s tym osudom opatrna, neviem ci existuje a ked sa da, radsej beriem veci do vlastnych ruk, nie som prave ten typ co by bol ochotny zverit svoje stastie nejakej sile nad nami, radsej si to zariadim sama

treba ale urcite vzdy verit, ze veci dopadnu dobre, to je zaklad

Ano je třeba vždy věřit, že vše dopadne dobře i když se to někdy jeví, že né......

Nedávno jedné známé řekli lékaři, že má rakovinu, která už se nedá operovat a že maximálně zkusí chemu, je jí 45 let a už je i vdovou, neměla to několik let zpátky moc jednoduché, má dvě děti, tak mi jí bylo dost líto........
Nedávno jsem se dozvěděla, že jí chema pomohla a že se snad i metastáze úplně vytratili........víra a síla vůle ji myslím taky hodně pomoly k uzdravení.........

to su hrozne situacie, tam ani nemas inu moznost ako byt silna lebo vies, ze ako nahle by si dovolila aby si klesla na duchu tak uz ta to cele zavali, cele to na teba dolahne a uz sa z toho tazko dostanes, to len udrzovat mysel neustale zaneprazdnenu v takych chvilach aby ani nebol cas nad nicim hlbsie uvazovat

Před pár dny jsem četla zajímavou informaci : " Svým plánům není dobré přikládat důležitost ". Rozumím tomu tak, že není nic špatného si naplánovat např. výlet na určité místo, mít představu, co si s sebou vezmu atd., ale pak už to nechat být, nezatěžovat výsledný prožitek svými představami a očekáváním. Myslím, že to není jednoduché zvláště u člověka, který se odmala těší na cestování, přátele, výlety a představy tam prostě má. Ale když se nad tím zamyslíme, podrobné představy a plány nám přináší spíš zklamání, kdežto v opačném případě můžeme být i příjemně překvapeni, co si ten život pro nás připravil-FLOWER-