Ezoterika a záhady -
Sobecký gen - Richard Drawkins.
Vědecký a náboženský model byly až do dnešního dne považovány za naprosto neslučitelné – jako oheň a voda, za naprosto se vylučující a navzájem se neuznávající.
Ke konci 17. století, poté, co se Galileova aféra ukázala být škodlivou pro oba systémy, uzavřela věda a náboženství nepsanou společenskou dohodu o nepřátelství. Svět byl dosti absolutisticky rozdělen na „přirozený“ a „nadpřirozený“. Církev souhlasila, že „přirozený svět“ bude výhradně doménou vědců, vědci zase přistoupili na to, že se budou držet v dostatečné vzdálenosti od všeho, co zavání duchovnem – tedy, pokud se toho týče, nemít nic společného s duchovními hodnotami. Věda ostatně sama sebe označila za „nehodnotící“.
Z toho vyplývá, že v průběhu posledních tři sta let zde byl nastolen stav hlubokého rozkolu mezi náboženstvím a vědou. Toto odloučení – někdy sice příkré, častěji nevšedně přátelské – zapříčinilo, že problém zla zůstal v péči náboženských myslitelů. Až na pár výjimek nepožadovali vědci dokonce ani právo kontroly, ne-li z jiného důvodu, tedy proto, že věda se považovala za „nehodnotící“. Samotné slovo „zlý“ v sobě obsahuje hodnotící soud, a proto by ani nebylo přípustné, aby se striktně nehodnotící věda touto otázkou zabývala.
To vše se od té doby změnilo. Věda bez náboženských hodnot a pravd by vyústila ve zběsilé stragelovské závody ve zbrojení, zatímco konečným výsledkem náboženství bez vědeckých pochyb a kontroly by byl šílený rasputinovský Jonestown. Pro celou škálu různých faktorů nemůže separace náboženství a vědy dlouho pokračovat. Dnes je mnoho přesvědčivých důkazů pro jejich opětovné sloučení – jedním z nich je samotný problém zla – i kdyby to mělo dojít až k základnímu bodu vzniku vědy, která již více nebude nehodnotící. Tato reintegrace započala již v posledním desetiletí. Ve skutečnosti je to nejvíce vzrušující událost v dějinách idejí konce dvacátého století.
Věda obešla problém zla také kvůli nezměrnosti záhady, která je obestírá. Není to proto, že by vědci neměli záhady v oblibě, jako spíše proto, že jejich postoj a metodologie přistupuje všeobecně redukcionistická. Jejich je „levý mozek“, analytické myšlení. Jejich běžným postupem je ukousnout si drobné mrňavé kousky ve vhodnou dobu, a potom každý z nich zkoumat v relativní izolaci. Upřednostňují malá mystéria před velkými.
Teologové žádnými takovými skrupulemi netrpí. Jejich apetit je tak nesmírný jako samotný Bůh. Skutečnost, že Bůh je nepoměrně nesmírnější, je ani v nejmenším neodstrašuje. Naopak, zatímco jedni hledají v náboženství únik před tajemstvím, pro jiné je náboženství cestou, jak se tajemství přiblížit. Ti druzí nejsou proti použití redukcionistických metod vědy ani se však nezdráhají využívat rozsáhlejšího „pravého mozku“ jako prostředku výzkumu: meditaci, intuici, cítění, víry a zjevení. Pro ně platí, čím větší záhada, tím lépe.
https://www.youtube.com/watch?v=GvrOlKUUSlI
ale mám k němu výhrady. zavání konspirací o spiklenectvím mezi "nějakými tábory".
o tom se dá docela pochybovat ačkoli né zcela vyloučit. a to z důvodů že dějiny a poznání se často valí kupředu svými vlastními cestami stejně jako vývoj druhu.
cítíme se často řídícími orgány ale v důsledku jsme jen nástroji něčeho mnohem většího.
"To vše se od té doby změnilo. Věda bez náboženských hodnot a pravd by vyústila ve zběsilé stragelovské závody ve zbrojení, zatímco konečným výsledkem náboženství bez vědeckých pochyb a kontroly by byl šílený rasputinovský Jonestown."
O tomto bych si dovolil taky pochybovat nemyslím si že by společnost v dnešní době jakkoli utrpěla kdyby náboženství zaniklo.
Údajné náboženské hodnoty by mně zajímaly které pak to jsou?
Etické hodnoty západního světa prokazatelně nejsou dílem církve víry ani křesťanství.
Církevní instituce k jejich existenci nijak nepřispěly ani nepřispívají.
Spíše právě naopak. Právě církev a náboženství se staly největšími drtiči a potlačovateli toho dobrého v člověku. Svým náboženstvím strachu dokázali lidskou bytost po celá staletí deptat až na samé dno její důstojnosti.
Právě náboženství ponížila roli ženy do podřadné role. Dá se dokonce předpokládat i záměr jelikož mužská nadřazenost je připravenější k dobyvačným válkám kterými jsme po celá staletí ve jménu víry svědky.
Věda je svým způsobem také umění, není spojena jen s pravou hemisférou. Vědecky lze stejně tak dobře pátrat v oblastech exoterních jako i esoterních duchovních i abstraktních a v oblasti duševních jevů. Proto s autorem toho článku nesouhlasím.
http://www.databazeknih.cz/autori/morgan-scott-peck-6776
Všechny knihy autora
Nevyšlapanou cestou (1994)
Lidé lži (1996)
Postel u okna (2006)
V jiném rytmu: vytváření komunit (1995)
Nevyšlapaná cesta nekončí: duchovní růst ve věku úzkosti (1997)
Svět, který čeká na zrození: návrat k civilizovanosti (2003)
Dále nevyšlapanou cestou: Nekonečná pouť duchovního růstu (2010)
V nebi jako na zemi (1997)
Odmítnutí duše (2001)
Přátelská sněhová vločka (2011)
Od roku 1910 se počet křesťanů zečtyřnásobil – z 600 milionů na 2,18 miliardy. Jaký je tam asi podíl vysokoškolsky vzdělaných křesťanů? -CONFUSED-
Nejvíce vzdělávané země světa
(Podíl vysokoškolsky vzdělané populace v procentech)
1.Kanada 51 %
2.Izrael 46 %
3.Japonsko 45 %
4.USA 42 %
5.Nový Zéland 41 %
6.Jižní Korea 40 %
7.Velká Británie 38 %
8.Finsko 38 %
9.Austrálie 38 %
10.Irsko 37 %
Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/deset-nejvzdelanejsich-zemi-sveta-presneji-nejvice-vzdelavanych-pyb-/tema.aspx?c=A120927_102252_pozice_78185-CONFUSED-
Existují studie které ukazují že vztah je nepřímoúměrný.
Lidé kteří věří v nějakého boha anebo náboženství mají současně menší iq.
Avšak pozor, častěji zastávají řídící funkce ve státě.
To znamená že národ američanů vedou ve skutečnosti náboženští blbci.
Vedeni božím zjevením jako george bush. -LOL-
Jenže psychologii zla najdeš například i v knihách Stephena Kinga, Deana Koontze...
Tam musíš hodnotit sám.
je to ošemetné ale trebárs aj takto ano
Ale! rozdiel medzi veriť a cítiť Boha (žiť v súlade s týmto fenoménom) je priepastný!
christopher hitchens spísal "veledílo" Bůh není veliký, jeho prednášky boli "lúbivé" a plné sarkazmu no a zomrel na cancer vo veku 62 rokov, upil sa k smrti
ikvé nesúvisí so vzdelaním nesúvisí s výchovou, vyššiu inteligenciu nájdeš tam kde by si ju často vobec nehladal
Je veľké množstvo ortodoxných materialistov a veľké množstvo ortodoxných veriacich.
Lebo aj v jednom aj v druhom prípade ide o to, že aj jedni aj druhí absolútne veria v správnosť svojej idei.
Dokonca aj vyhlásenie, že náboženstvo je záležitosťou tých tupších z nižším IQ je podľa mňa úplne scestné. Vytvára zdanie že rozum je nad všetkým ako hlavný prostriedok k poznávaniu pravdy a že je to dokonca meratelné nejakou stupnicou.
Ja som tu už spomenula, ale zase zopakujem, že keby bojovníci proti tmárstvu nejakým spôsobom vykorenili náboženstvo, nastal by chaos. Náboženstvo je podľa mňa totiž viac sociálnym a kultúrnym javom ako vierou v Boha.
Obrovské masy ľudí, ktoré žijú väčšinovým spôsobom života, nezaoberajú sa úvahami a filozofiami, proste žijú svoje obyčajné ľudské životy, žijú aj vo viere, že exstuje nejaký poriadok, ktorému sa dobrovolne podriaďujú, pretože ho potrebujú.
Spoločnosť sa revolúciami v skutočnosti nemení vôbec, čo môžeme vidieť aj sami na sebe oba národy. Prešli sme si rôznymi -izmami, ale furt máme tie isté dobré a zlé vlastnosti aké sme mali aj predtým. Nejaká "zmena viery" nám nepomohla.
V podstate keď uvažujem, taký boj proti náboženstvu sme tu už predsa mali a žili sme v tom za socializmu. Nemám dojem, že by to nejako pozdvihlo úroveň uvedomenia spoločnosti v tej dobe. :)
Lidi získali sympatie k náboženství už jenom proto že se to nelíbilo bolševikovi.
Revoluce posouvají vývoj to ano řekl bych. Třeba francouzská ano, ruská ne.
Více ale vývoj posouvají kupředu války.
Osobně nevnímám náboženství(víru) a vědu jako dvě protichůdné ideologie.
Myslím si že je na místě vědecky zkoumat boha. Proč ne?
iq je funkce mozku. určitě s výchovou i vzděláním souvisí dají se cvičit. mozek se dá cvičit a iq se dá zvyšovat. otázkou je zda iq je nějaký zvlášť zajímavý ukazatel o člověku.
tato věta
christopher hitchens spísal "veledílo" Bůh není veliký, jeho prednášky boli "lúbivé" a plné sarkazmu no a zomrel na cancer vo veku 62 rokov, upil sa k smrti
mi přijde velmi manipulativní. když se zamyslíš nad tím co chce sdělit..
Určitě není dostatečný, důležitější je sociální inteligence, alespoň podle mých zkušeností :)
Testy inteligence patří k testům, hodnotící některé naše duševní schopnosti, na jejichž výsledku se podílí také náš momentální psychický stav (únava, strach, nálada) a vnější vlivy (například prostředí, ve kterém testování probíhá). A proto jsou tyto testy také jakousi výkonovou zkouškou, to znamená, že nehodnotí pouze naše schopnosti myslet, vyjadřovat se, pamatovat si, řešit problémy atd., ale také naši schopnost podat výkon v určité situaci.
Inteligencí se v poslední době neoznačují pouze myšlenkové schopnosti, ale také schopnosti komunikační a vztahové, mluvíme o sociální inteligenci. Posledním hitem je inteligence emocionální - EQ, popisující naše schopnosti navazovat a udržovat kvalitní mezilidské vztahy, naše sebepojetí či schopnost vcítit se do druhého člověka. Inteligence tak mnohem více popisuje to, co je pro nás všechny v běžném životě důležitější.
http://psychologie.doktorka.cz/vlastne/
a když pak vidíš jaký materiál vybírají do řídících funkcí tak je ti jasné o čem všem ty věci jsou. aby si psychologové dělali na katedře kandidatůru. -LOL-
poslední poučka z emoční inteligence zněla před pár tisíci léty nezabiješ.
a naši milí spojenci bombardují a bombardují a dělají všude ve světě emotivní bordel. vyrábějí atomové zbraně jsou jich v německu stovky namířené přes naše území na východ. -PUH-
-BYE-