Ó děkuji, ,opravdu jsem si to užila. Teď jedu v devítce ORV a je to opravdu o ukončení, ale projevuje se velmi podivně. Během 5. měsíců mi umřeli poslední dva sourozenci. V dubnu brácha v 60. letech a minulý pátek starší sestra - bylo jí 66 let. Přiznám se, že jsem se s nimi vlastně vůbec nestýkala a měla jsem pro to celý život své důvody, proč si je držet od těla. Jenže před smrtí bratra jsem ho byla navštívit a velmi mě překvapilo, jakou z toho měl radost a jak mě objímal a to jsem ještě netušila, že je to naposledy. Byla z toho nakonec velmi příjemná návštěva a pocit. Se sestrou jsem se naposledy setkala právě na pohřbu bratra a tehdy mi konečně docvaklo, že důvody, pro které jsem se s ní nestýkala, byly vlastně malicherné a odpustila jsem jí všechno. Takže jsem se s nimi rozloučila smířená a jsem jen překvapená, že jsem se tím stala nejstarším členem rodiny.
Páni-NOOO-, to je velmi zvláštní pocit. Inu, budu muset teď moc dlouho žít, abych vyrovnala to naše rodinné skóre-CONFUSED--YES-