Jak se naučit všímat si životních nápovědí

http://www.pronaladu.cz/jak-se-naucit-vsimat-si-zivotnich-napovedi/

vyborny clanok :D

musim povedat, ze to naozaj funguje.. zivot stale posiela signaly, len ich treba vnimat naozaj vsade.. a niekedy su take okate, ze by ich videl aj slepy :D najviac na mna zivot v tomto smere zaposobil, ked som mala par tyzdnov pred odovzdanim diplomovky.. miestami sa mi fakt nechcelo, lepsie povedane, uz mi to liezlo krkom.. jedno poobedie som si sadla v meste na lavicku a nevnimala okolity svet, len som tak cumela doblba.. zrazu som zacula nejaky zensky hlas hovorit: "ahoj.. tak ako? pise tu diplomovku? ..." pomyslela som si, ze si zo mna niekto, kto ma pozna, robi srandu.. pozrela som sa na zenu a vsimla som si, ze to nepatrilo mne, ale ze telefonuje.. pokracovala: "a kedy ju chce pisat? kedy to ma odovzdat? ved to je uz za chvilu, dohovor jej prosim ta!" ostala som uplne vyvalena a asi netreba hovorit, ako som si v ten den pohla -LOL-

A ja naivná, som sa potešila v tejto neskorej nočnej hodine, že ďalší test-PUH-

Dnes som zhodila knihu, dvíham ju a vidím nápis: v ohrození... a nechci vedieť, čo nasledovalo:D
Páni policajti mi blokovali výjazd z garáže,-NOSMILE-, povedala som im svoje, ale s vtipom...
Auto predo mnou zaflekovalo, skoro som neubrzdila, bolo to o chlp....

Myslíš, že to bolo ono?:D

-LOL-ano, to bolo presne ono :D

a kedze ta rada mam:

http://www.pronaladu.cz/test-ktery-vam-pomuze-sestavit-svuj-psychologicky-portret/

-LOL-

Ďakujem! Dakujem!-HEART-

Nedala som orla tentokrát, ale tú mačičku veľku dravu.:D

Vyšlo mi Umělec. Dobrodruh.... já nevím-WINKIE-


Jste tvůrčí typ a zbožňujete dobrodružství. Lidé kolem vás znají jako člověka srdečného a pozitivního.

Vlastní zájmy dokážete obětovat kvůli zájmům svých blízkých. Občas ale nezapomenete trochu hýčkat také sami sebe.

Milujete přírodu a zvířata a líbí se vám trávit čas venku na čerstvém vzduchu.

Máte také svou „temnou“ stránku, většinou ji však poznají jenom ti, kteří si to zasloužili.

Lidé častokrát zneužili vašeho dobrého vztahu k nim, takže jste se už mnohokrát spálili. Proto teď než někomu uvěříte, chcete ho poznat trochu lépe.

Máte skvělý smysl pro humor a mnoho lidí vás má rádo. Jste jedineční!

Ja som veverička. Tiež som dobrodruh a všetko sedí. :)

Jste tvůrčí typ a zbožňujete dobrodružství. Lidé kolem vás znají jako člověka srdečného a pozitivního.

Vlastní zájmy dokážete obětovat kvůli zájmům svých blízkých. Občas ale nezapomenete trochu hýčkat také sami sebe.

Milujete přírodu a zvířata a líbí se vám trávit čas venku na čerstvém vzduchu.

Máte také svou „temnou“ stránku, většinou ji však poznají jenom ti, kteří si to zasloužili.

Lidé častokrát zneužili vašeho dobrého vztahu k nim, takže jste se už mnohokrát spálili. Proto teď než někomu uvěříte, chcete ho poznat trochu lépe.

Máte skvělý smysl pro humor a mnoho lidí vás má rádo. Jste jedineční!

-HEART-

:) mne vyslo to iste :)

mne tiež vyšlo umelec, dobrodruh, o tej temnej stránke by vedeli rozprávať moji najbližší :)

Súhlasím, tak ako je tam uvedené, hlavnou prekážkou, že tieto nápovedy nevnímame je to, že sme príliš ponorení do seba ...;)

-YES--COFFEE-

vitaj v klube -LOL--COFFEE-

Ahoj, já jsem také umělec a dobrodruh-LOL-

:-D ja by som tiež vedela rozprávať, presne tak sa nám prihovárajú radami, lenže zo mňa musia byť aj dakedy hotoví :-D, slepá a hluchá bývam, tak na viackrát...majú to ťažké so mnou -WALL-

Malým deťom voľakedy hovorili /aj moje vnúčatká to už odo mňa počuli/, že na ľavom pleci nám sedí neviditeľný čertík a na pravom neviditeľný anjelik. Čertík nás hrmotným spôsob nahovára na lotrovinky, ale anjelik nás tichým, láskavým hláskom nabáda k dobru. Preto musíme pozorne počúvať. :)

dufam, ze nemavas casto kognitivne napovede -LOL-:)

-BYE- ;) najnovšie to riešim tak, že sa modlím, že nech som vnímavejšia -LOL- :D

mudro :)-THUMBSUP--FLOWER--COFFEE-

Taky jsem umělec dobrodruh - to jsme tady snad všichni???
Životních nápovědí jsem si zvykla všímat už hodně dávno, až se mi to stalo běžnou součástí fungování. A došla jsem k tomu, že když se mi nějaká jasná nápověda "nehodí" a já ji ignoruju, přemluvím se, tak - obrazně "to auto neubrzdím".-YES-

dakujem za prispevok -FLOWER-

Je to pěkné téma. Každý s tím má určitě nějakou zkušenost.-FLOWER-

Já jsem si všímala takových nápovědí hodně. Nakonec z obou stran sestry babiček byly vědmy a já jsem překvapovala už od mala nějakými znalostmi, o kterých jsem nemohla nic vědět. Nakonec vznikla moje vlastní věštba. Vznikla kvůli mému prorockému snu o letadle, které mi od dětství zaujímalo mou mysl. O tom jsem tady už psala. Věděla jsem název, nějak jsem je chtěla varovat, chyběl k tomu kontakt, ale hlavně ten časový úsek, kterým by člověk měl projít tak, aby se to z mysli nevytratilo. Zajímavé bylo, že jsem si na to vzpomněla díky letícímu letadlu, když jsme se s holkama opalovali na střeše, když mi bylo kolem dvaceti. Věděla jsem, že bych měla potkat osudového kluka, který by měl figurovat v mém životě se vztahem záchrany k tomu letadlu. Pro ně to znělo jako pohádka a litovala jsem, že jim to říkám, protože mi srážely sebevědomí svou skepsí a racionálním přístupem k životu. Potkala jsem kluka úplně jiného, který se věnoval józe. Všechny cesty vedou do Říma a můj zájem o ezoteriku a východní nauky se alespoň prohloubil a sama jsem začala chodit do jógy, když jsme se rozešli, kdy jsem si v meditaci sama vše rozebírala. Nakonec jsem poznala čirou náhodou vojáka, který byl hokejistou a přišla jsem na to, že letadlo z mého snu mají hokejisté. Chodili jsme spolu, ale byl 300 km daleko, a když jsem ho viděla s jinou, tak jsem začala o letadle hokejistů. Najednou jsem viděla proč asi havarují. Ta jeho vlezdozelka šla přes mrtvoly a vůbec ji nezajímalo, že jsem si vzala za úkol zachránit hokejisty. Říkala jsem, že jejich data mohou vést k jejich smrti. Také kvůli tomu, že on jako policista v našem městě na vojně, měl asi hlavní zásluhu, že mě otravoval jejich nebezpečný psychopat, kterého jsem neznala a kterého mi nějakým způsobem zlomyslně snad přáli. Každopádně museli vědět, že mi může zkazit život. Tehdy se začala vůbec vyskytovat kolem mě samá nedorozumění, až jsem začala mít zlé předtuchy, že jsem na psychopata tenkrát poukázala, že má smrt těch hokejistů v datech narození. Ptala jsem se jich proč tvoří smrt těm hokejistům, tím svým chováním. Hlavně jsem věřila, že budou tou smrtí poznačeni. Oba měli symboly kozla, jeden ve jménu, druhý na drese - vlastně satanské symboly, které mi přinesly zlo. A teď je to nejzajímavější...mě vznikl po x létech JAK 2 + v kostní dřeni. Když jsem hledala něco o tom na internetu, tak mi tam naskočila letadla jménem JAK. Hned mi podvědomí napovědělo, co se děje. Navíc se mi zdál živý sen, že dotyčného musím vyhledat a sehnat kontakt. Kontakt jsem složitě našla. Také informace o jeho dětech a viděla jsem, co mají na dresech a jaká data narození. Neuvěřitelné, ale hokejisté spadli v JAKU 42 v mých 42 letech a na osmnáctiny jeho syna a na drese měl počet pasažérů 44. Já mám syna narozeného 4.4. Kontaktovala jsem jej, ale neřekla jsem to. Ono se nedá říct telefonicky všechno a on na mě měl už sklerózu 20 let . Takhle jsem si to nepředstavovala. A když jsem si vzpomněla, že jsem je vlastně varovala už před těmi x léty, že mi to žralo vlastně nervy celou dobu, vytvořilo adrenalin, tlak stoupal až do nebeských výšin, až mi ten JAK vznikl v kostní dřeni, tak jsem si řekla, že nikdo nemá právo tyhle informace vyvěštěné získat hotové "za hubičku". Neměli přeskakovat lekce a úkoly, které jsou dány. Tak mě neochránil před psychopatem a nebezpečným zločincem, což byl jeho úkol jako k jeho holce nejen služební. A další průběh mého života se dal tudíž předpokládat, když mě to úplně ochromovalo bojovat sama bez nějakého člověka, o kterého by se šlo v životě opřít. Byl toho názoru, že si za vše mohu sama a mě připadalo, že si alibisticky ze mě udělal oběť, aby se mě zbavil, protože jiná chtivá už čekala. Ve východní filozofii je to jasné...netvoř někomu zlo, aby se ti nevrátilo zpět. Měla jsem do budoucna naplánovanou dobrou "cestu" a skrze ostatní sebestředné jedince se mi mé plány nepovedly a tak nakonec spadl i JAK letadlo, které jsem chtěla tolik zachránit. Nejvíce mě zarazilo, když už jsem se rozhodovala, že skutečně to letadlo nahlásím a měla jsem mobil v ruce, tak se ozvalo z poza mé hlavy "nech toho!" Byl to mužský hlas. Nikdo v místnosti nebyl a sama jsem prohlížela mobil, jestli jsem náhodou někoho omylem nevytočila. Tohle mě vyděsilo dost. Od té doby si říkám, že v našem domě asi je nějaký duch, ovšem dobrý není.