Tvé tělo rozumí všemu, co říkáš

akoby som to mala prežité opačným spôsobom zlé myšlienky a podobne sa u mňa rovnali chorobe,takže to fungovalo-SHAME-telo len plnilo zámery mojej mysle

No, ono zase spravat sa k telu ako ku zdravemu v mnohych pripadoch sposobi, ze telo "uverí". Zovšeobecňovať to tak úplne nejde, vždy ide o osobnú individuálnu informáciu. Mne sa občas podarí správne pochopiť informáciu a pozmeniť "postoj" a to funguje okamžite. Napríklad bolesti chrbtice vedia okamžite ustúpiť, ak nejde o niečo "hlbšie" rovnako som zažila rýchle "uzdravenia" syna z drobnych prechladnutí soplov kaslov, ktoré doslova okamžite kopírovali stav vzťah nas rodicov.

Naoko rovnaké pocity môžu u jedného znamenať aby konečne zaľahol s knihou a u iného, aby si konečne povedal že, "to nič nie je" a spraval sa tak :)

Mna tato téma zaujíma, bo ja som prakticky celý život v depresii, a hoc nie že verím, vidím a zažívam ako toto prepojenie na rôznych úrovniach funguje, sebaoklamanie prosto nefunguje (netvrdím, že tato teta k tomu nabáda)
Na sebe vidím ako sa úzkosť znenazdajky objaví a ako s tým myšlienky nesúvisia, tie sa až naviažu na pocit, dôvody k pocitom si vymýšľame, na to sa nabaluje vina a ťahá sa to ďalej....
Ak sa stihnem "zastaviť" len pozorovať, prijať a hlavne neposudzovať, občas sa zadarí , že úzkosť jak prišla tak odide, ak však prijmem nabalené myšlienky, nevyhnem sa vine a už sa veziem....

Takto nejak to podla mna s tymi myšlienkami funguje, preto sa to neda dosiahnuť afirmaciami

Já v úzkosti žil do svých 43 let. Takřka od narození. Pro mne to osobně bylo velice přirozené. Bral jsem to jako důkaz toho že existuji. Že je to "nějaký tlak" který mne drží na zemi. Ani jsem to s nikým neřešil. Myslel jsem že to tak má každý. Nejvíce byla cítit zkost, když jsem "nebyl v pohybu"

Tento pocit byl pevně daný itím, že mi stále "běžel" na určitou zátěž nepřetržitě mozek.

Snažím se se sebou jako s "komplexem" pracovat obousměrně.
Jde tu o určité kontrolky, když člověk něco dělá špatně.

Už jsem tady jednou psal o autě. Pokud mi svítí kontrolka že nemá olej a já ji ignoruji, pak zadřu motor.

Je tu možnost ale že mechanismus kontrolky je rozbitý. To potom při ignoraci kontrolky motor nezadřu.

...a nebo, pokud by byla nádrž bezedná, stále kvůli rozbitý kontrolce dolévám zbytečně olej.


Měl bych asi znát jako funkci má v motoru olej abych věděl , jak díky tomu motor běží "lehce". Varovné kontrolky většinou svítí při zanedbání.


Z hlediska "moderní medicíny" se třeba často kontrolky "zhasínají" různýma práškama.
Ale to je často princip "rozbití žárovky"

Když si třeba vzpomenu na situaci, kdy jsem se v plné rychlosti srazil na hřišti při fotbale s brankářem. Vlétl mi kolenama do hrudního koše. Prakticky všechny žebra byla naražená.
Byla to bolest veliká docela nesnesitelná.

Bolest signalizovala, že něco není OK. Proč to je jasný. Nemohl jsem se pořádně hýbat, bolest to nedovolila. Logický byl rentgen.....(žádná zlomenina)

Přijal jsem prášky proti bolesti, docela silné, abych si zabezpečil spánek. Spánek je nezbytný pro život, hojení , regeneraci. Prášky skutečně zabírali proti bolesti.

Takže bolest nebyla. No ale! To neznamená že jsem se začal chovat tak, jako bych byl zdráv.

Na vyléčení žeber byl hlavně důležitý klid. Ty prášky jen pomáhali. Pokud bych ignoroval zranění a použil prášky k tomu, že budu třeba sportovat, pak při menším neviném střetu při sportu není schopna narušená tkáň vydržet to, co vydrží za normálních okolností.
Pokud bych totíž nepoužil prášek na bolest, vůůůůbec bych neměl potenciál jít na hřiště. Bolest by mi to nedovolila.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže prášky jsem použil na lepší spánek a regeneraci. po čtrnácti dnech jsem je vysadil a rehabilitoval se. Fotbal jsem začal hrát, až když jsem byl OK bez prášků.


už jen všeobecný pojem "léky" ale kolik léků skutečně léčí?


Pokud rozbiji kontrolku, a rozhodnu se pro sebedestrukci, pak myšlení" to bude dobrý" je zničující. Jde totiž o ignoraci vlastního života.

Vzhledem tomu asi, že už si docela dlouho mladá. (já jsem mladý jenom cca 35 let)

" Co může 20 letý vědět o mládí, když je mladý cca jen 5 let?"
.nemá takřka v mladosti praxi! -SAD-

Tak se musíš stále hýbat - rozumně. To znamená tak, že pohybem postupně bolest přejde.
To jsou bolesti ze "zatuhlosti"

Bolest je prvotní obecná kontrolka že není něco OK.

tak som narýchlo prebehla tie odkazy a stoja za prečítanie (si to nechám na neskôr :))
pripomína mi to miguelovu prvú dohodu - nehreš slovom, čo dušek prekladá (v súlade s pôvodným významom slova hrešiť, ktorého význam je čosi ako "mieriť presne") "používaj slová presne"

človek na to potrebuje byť stále bdelý, rozpráveme tak "automaticky", máme naučené vzorce správania a reakcií, ktoré naskakujú skôr ako si to stihneme všimnúť...
na túto "bdelosť" je potrebné nebyť neustále v strese a pod tlakom a unavení, pretože v takomto režime preberá "automat" takmer všetko :D

a čo sa stalo v tých 43? všimol si si po životnej zmene, že je úzkosť preč a pochopil súvislosť, či si cielene začal vypínať mozog? :D


u mňa mizne zmysluplným odklonením pozornosti mimo seba, činnosťou medzi ľuďmi, teda zmysluplné zamestnanie či už vo fajn kolektíve alebo v nejakých službách, čo však práve kvôli tým úzkostiam, papierovej diagnoze a možnostiam na trhu práce nebolo nikdy jednoduché nájsť prácu, ale najhoršie obdobia som mávala počas nezamestnanosti, a i zlé stavy som často lepšie znášala v práci, často prosto zmizli :)

takže áno pohyb, byť v pohybe (pre mňa stačí činnosť) a odpojiť myseľ, čo práve ten pohyb, prípadne riešenie drobných zmysluplných úloh pomáha....

silná úzkosť je fyzický stiahnutý pocit a ozaj silná vie byť neznesiteľnejšia ako bolesť, ľudia mávajú žalúdočnú alebo srdcovú úzkosť, ja občas neviem či ide zase o úzkosť, alebo "len" žalúdok :)

píšeš, že si to bral ako dôkaz, že existuješ, čo je výstižné, to bol dôvod, keď som definitívne vysadila antidepresíva, cítila som v žalúdku, že úzkosť je "blokovaná". celá som bola blokovaná, živá mŕtvola, necítila som nič, bolo to už dlho po vysadení hrste psychiatrickych liekov, no neznesitelné úzkosti sa objavovali, a tak som ešte príložitostne v akútnych situáciach niečo brala, a toto bolo naposledy, radšej trpieť silnou úzkosťou, ako to "nič" a naučila som sa rôzne spôsoby ako na úzkosť reagovať, resp. nereagovať, pod vplyvom liekov človek nedokáže spraviť vôbec nič

Jednak se u mne stupňoval "zlý sen" který ale byl reálný. Dělo se to skutečně mne.
Během toho došlo k přehodnocování priorit "co je a co není skutečně k vzteku a trápení"

No a vyustilo se to tak, že jsem 14 dní nepřetržitě nespal. No a pak jsem si jednoho dne vzal jeden předepsaný prášek. Po tom co jsem ho snědl byl veškerý stres a úzkost za 20 minut pryč. Doktor z toho byl hotovej. ve svý praxi se s takovou rychlou reakcí nesetkal.

Bylo to antidepresivum. Když to rychle sečtu. Účinek toho prášku už mi zůstal.
Byl jsem neskutečně překvapený že něco takového co cítím vůbec existuje. A po mém prvním prášku na spaní který jsem si vzal v 10 večer....jsem za chvíli usnul a probudil mne budík. A já byl fakt vyspalej! To bylo překvapení...
Když jsem byl za měsíc na kontrole, ptal se mne doktor: "máte ještě prášky na spaní?"

...né měl jsem jich deset a spím výborně! " on si myslel že budu potřebovat další....

Mne ty farmaka odblokovali tak, že to trvá.......

Antidepresiva jsem vysadil během 3 měsíců...postupně jsem je vynechával.

Docela mne na nich překvapili nežádoucí účinky. Apatie, přírůstek váhy.

Tak jsem zvýšil pohybové aktivity a během jejich užívání zhubl 17 kg.....


V době kdy jsem je bral, jsem pracoval na velice náročných projektech jako vývojář a vedl lidi. Nikdo nepoznal že něco "doma" řeším.

Jednou jsem na poradě pil kafe a přišel na mne mikrospánek. Ten nikdo neviděl.

Všichni na mne koukali jak jsem vzal kafe...nalil ho na sebe a mluvil dál.

To jak jsem ho nalil na sebe byl ten mikrospánek.

Ty na mne koukali!!!

Nebo: Hodně jsem měl spory se svým šéfem. Naše výstupy byli pověstné.
Většinou všichni okolo "skrčení" utekly.

No a jak jsem byl tenkrát uvolněný a práškovaný... tak šéf přišel a já se na něj smál a souhlasil.

No a po třech měsících cca... šéf přišel ke mne a říkal:" Ivčo, s tebou se tak dobře dělá...to je úžasný!!! . Proč takový nejsi od začátku?"



No asi týden po tom co už jsem byl "čistý" jsme se zhádali jako koně...

Ale po hádce zase pohoda u mne.

Ty prášky nemohli vyřešit to že je "Debil"....-ROLL-

:D
"odblokovany práškami" to je skvelé, obvykle sa stretavam skor s tym, že z jednej tabletky sa po par rokoch stane hrst, povodne problemy nevyriešené a apatickym úživačom ani neriešiteľné.


Ja som lieky vysadila, ked mi bolo tak zle, že bolo fakt jedno ci ich beriem, vysadzovala som radsej postupne, a ked som vysadila posledny, teda hlavny liek, uz dalsi den som zistila, že volne dycham a ze mi nic nie je :)

Ve výše citovaných článcích jde o vyloučení slov s negativním emocionálním nábojem ze svého slovníku. Afirmace jsou dalším stupněm zkvalitňování svých pocitů.

Co je afirmace?
Ve slovníku nalezneme význam tohoto slova ve smyslu přisvědčení, přitakání, ujištění, tvrzení. Každým okamžikem dne se o něčem ujišťujeme a v duchu každý z nás používá slovní spojení, kterými sám sebe, svůj vzhled, náladu a své činy hodnotí. Postavíte se ráno před zrcadlo a říkáte si „dneska vypadám hrozně…to zase bude den…nemám vůbec energii…stejně se mi to nepodaří atd. Bohužel afirmace většina z nás využívá proti sobě!

Proč z nich raději neučinit pozitivní tvrzení, vyvolávající pozitivní myšlenky, pomáhající vám soustředit se na svou sílu a na schopnost tvořit si a mít to, co si přejete. Moc afirmací je silná ať už si to uvědomujeme či ne. Afirmace jsou jako semínka zasazená do země. Trvá nějaký čas, než vyrostou do celé své krásy.

http://silamyslenky.webgarden.cz/rubriky/afirmace

Aby pozitivní afirmace fungovali, musí být splněny některá kritéria

1. Afirmace musí být přednášeny v první osobě. Afirmace začínají slovem "Já...".
Pokud děláte skupinové afirmace, začínají slovem "Jsme...".
2. Afirmace by měli být vyloveny formou, aby ve vaší mysli vytvořili obraz a stimulovali vizualizaci.
3. Afirmace je potřeba psát v přítomném čase. Minulost nezměníte a pokud budete přednášet, že se něco má stát
v budoucnu, tak se to stále bude posouvat do budoucna.
4. Při tvoření afirmací používejte jenom kladné výrazy, kladné slova, neříkejte o negativních emocích.
5. Afirmace co nejvíce zkraťte, aby se vám lépe pamatovali.
6. Afirmace tvořte co nejvíce konkrétní. Pokud se jedná o auto, tak tam přidejte značku, barvy, rok výroby,
model, interiér, vybavení...
7. V afirmaci použijte akční sloveso, které představuje pohyb.
8. Popisujte v afirmacích pocity, které zažíváte, když máte věci, které chcete mít.
9. Afirmace vytvářejte o sobě. Netvořte afirmace, do kterých jsou zapletení další lidé. Každý má svoji vlastní cestou
a vy nemůžete svojí vůlí měnit smět jiného člověka.
http://www.brno-masaze.com/aby-pozitivni-afirmace-fungovali-musi-byt-splneny-nektera-kriteria.html

Veľmi sa mi páčia tieto články - ďakujem Vám za to že ste ich sem vložila. -FLOWER-
Naozaj pociťujem pozitívny vplyv pozitívnych slov podľa rady Petra Popeka.
Inak slovo má veľký vplyv aj podľa Biblie - tam sa totiž píše, že "na počiatku bolo slovo". :)
PS: pani Saffiyah prečo ste si dali preč Vašu fotografiu? - ja som vždy obdivovala ako výborne vyzeráte vo svojom veku.

funguje to

:)...kedze vsetko so vsetkym suvisi, tak to plati aj naopak...treba pocuvat aj svoje telo, ono ti totiz same povie co potrebuje a co mu chyba. Ked na nieco casto myslis. tak to znamena, ze tvoje telo si to ziada a potrebuje to.
Niekedy je skratka dobre pocuvat aj svoje telo:)

Jistě, ovšem slova s pozitivním nábojem by mohla napomoci, aby nám těla spíš jen vrněla blahem, místo aby nám hlasitě spílala kvůli nevhodnému zacházení :)

Ano, a ja len podotykam, že afirmácie nie sú účinný spôsob, oslobodenia sa od negativnych slov a myšlienok, keďže tie sa odvijajú od pocitov.
Nepokladam to za dalsi stupen skvalitnovania, prave naopak. Isto denne používame mnoho negatívnych afirmácií, sú to naučené automatické reakcie, ktorymi sa programujeme, ale sú to hlavne klamlivé tvrdenia, prestať sa klamať stačí, pozitivne afirmacie su tiež nepravdive. Nestačí vidiet veci tak ako su, bez posudzovania?

treba vydrzat!