Cesty tela i ducha -
Spánok vs duchovnosť.
Potřeba spánku = kvalita práce s životní energií. Nemá to nic společného s "duchovní vyspělostí". S energií třeba umí pracovat i sportovec, který na celé duchovno kašle, ale stravuje se vyváženě a umí si brát energii třeba z pohybu.
Jsem odjakživa velký spáč - minimálně 8 hodin, abych byla schopná fungovat. Nicméně také vím, že hodně španě pracuji s energiemi - mám období, kdy ji zvládám čerpat skoro pořád a období, kdy jsem živá mrtvola. Je to obrovský rozdíl na tělesné i psychické úrovni. Kdo ten rozdíl nepocítil sám na sobě, asi nepochopí.
V období, kdy jsem držela delší půst a velmi se soustředila na proudění životní energie jsem nemusela spát skoro vůbec. Asi to bude znít paradoxně, ale vadilo mi to :D. Spánek miluju a najednou jeho "nepotřeba" mě totálně vykolejila (jsem sluneční i lunární Panna - změny nesu těžce). Nevěděla jsem, co si s tím časem navíc jaksi počít. Vadilo mi, že celá rodina spí a já bych měla cosi kutit.
Naopak v poslední době, kdy jsem zavalena prací v zaměstnání,školou a spoustou dalších "hmotných" věcí a kdy úplně kašlu na sebe, stravu, meditace apod....,tak spím v každé volné chvilce a pořád je mi to málo, pořád jsem unavená.
Tož asi tak :) Vyzkoušejte, uvidíte.
ma strhlo, keď som videla pred domom, ako vystupuje z neho nevesta s kyticou, kamarátka, čo bývala nad nami , s pocitom počudovania, že veď nie je sobota?! Táto
situácia nastala reálne presne tak, ako som ju videla ja, až o dva týždne - dostala som sa teda do budúcnosti.
zvýšenej duchovnosti. Keď napr. ako včera, riešim na Zverokruhu duchovné témy do 2. hodiny, vôbec sa mi nedrieme, keď som išla spať, myslela som si, že hneď zaspím a ráno budem spať do 9. hod., ale po zaľahnutí som ešte hodinu nemohla
zaspať, čo som mala takú čerstvú psychiku. Ráno som sa prebudila okolo 6. hod, nebola som celkom svieža, ale zaspať sa mi už nepodarilo, ale aspoň som dostala dobré nápady. Záver - Duch oživuje telo /tak asi aj vyživuje/ - "nielen z chleba človek je živý".-BYE-
Opustala som harmoniu...medzi svetom vnutornym a vonkajsim prebiehal boj....tvrdy, nelutostny..
Cesta vitarionov sa mi casom sprotivila najma preto, ze sa z neho pomaly ale iste stava akysi druh nabozenstva. A tam som byt nechcela...