Smrt... Co bude potom?

„Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta.“ (Kaz 9,5)


1 Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
2 Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!
3 K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?
4 Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky.
5 Slunce vychází a znovu zapadá, aby chvátalo tam, odkud vyjít má.
6 Severní vítr se mění v jižní, sem a tam točí se, tam a sem, kolem dokola stále vrací se.
7 Veškeré řeky míří do moře, moře se ale nepřeplňuje. Tam, odkud pramení, se řeky vrací, aby pak odtamtud znovu plynuly.
8 Jak jen jsou úmorné všechny ty věci, člověk to ani nemůže vyslovit! Oko se pohledem nikdy nenasytí, ucho se nenaplní slyšením!
9 Co bylo dříve, to zase bude, to, co se dělo, se bude dít. Není nic nového pod sluncem.
10 Copak je něco, o čem se dá říci: Pojď se podívat na něco nového? Vždyť to tu bylo už celé věky, bylo to na světě dávno před námi!
11 Není památky po našich předcích, tak jako nebude po našich potomcích: Ani památky nezbude po nich mezi těmi, kdo je nahradí.
12 Já Kazatel jsem byl izraelským králem v Jeruzalémě.
13 Rozhodl jsem se vynaložit svou moudrost, abych vyzkoumal a vyzkoušel vše, co se děje pod nebem - takový bídný úkol totiž dal Bůh lidem, aby se jím zabývali.
14 Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.
15 Co je křivé, se narovnat nedá, co chybí, se nedá nahradit.
16 Pomyslel jsem si: Hle, nabyl jsem moudrosti a převýšil všechny, kdo vládli Jeruzalému přede mnou. Protože jsem pojal tolik moudrosti a vědění,
17 rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.
18 Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.

:)

Kazateľom si mi pripomenula Lavondyssa, poznajú ho tu len tí "starší" zverokruháci :)
Celkom ma zaujíma, ako tu ľudia vnímajú ten bod 18 Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.
Mne sa teda páči :)

viem,ze aj mrtvy dostavaju svoju odmenu.este treba vysvetlit co sa pod pojmom MRTVY mysli.docital som sa ze pod pojmom mrtvy sa mysli ,ze zostal hladat,ustrnul v duchovnom rozvoji vo svojej viere.poznani.inak s tym co napisala Saffiyah suhlasim.

Ja myslim,ze cim vice moudrosti ,tim vice klidu na dusi.
Co se tyce vedeni,tak bud mi pomuze k vetsi moudrosti a nebo k okousavani nehtu a muze to vyustit treba k sebevrazde.

Asi jde jen o to jak dokazeme spracovat ruzne informace a smirit se s nima a pochopit tak aby nam byly ku prospechu.

Trochu mám problém s tým pojmom "múdrosť", ale zdá sa, že v druhej časti výroku, je to objasnené. "Kto množí vedenie, množí žiaľ."
Múdrosť ako vedenie, ktoré sa dá zhromažďovať...tak to mne pripadá ako čisté myslenie, alebo ukladanie informácií.
Pre mňa pojem múdrosť znamená omnoho viac. Ale Biblia a Písmo sú nespočetne krát prekladané, takže "ľudová tvorivosť" je možno už prevažujúca nad pôvodným textom.
Ale ak to beriem tak, že hromadenie vedomostí a informácií, tak potom je to veľmi výstižné.
Z takej "múdrosti" je človek napokon ešte sprostejší ako bez nej. Jediná skutočná múdrosť podľa mňa vychádza iba zo srdca. V hlave je z toho iba chaos a neporiadok. Zmysel a význam všetkému dáva podľa mňa iba cit.

Mne sa páči desiatka. :)

Lavondyss je jedna (dvojka) ze souboru knih Roberta Holdstocka. Má ten nick s tím tématem něco společného, nebo se mu jen líbilo zvukomalebné slovo? :)

Tak, tak...záleží na prijímateľovi.

Tak čo som mala ja možnosť spoznať, tak áno, ten nick súvisel práve so spomínanou knihou :)

"K čemu je člověku všechno to pachtění .." ... prosím vás, co je to "pachtění"? Je to něco zbytečného nebo namáhavého nebo přímo usilování o něco? Jak tomu slovu rozumíte-CONFUSED-

pachtiť (sa), -í, -ia nedok. expr. (za čím, po čom) veľmi sa za niečím zháňať, bažiť po niečom: pachtenie za peniazmi (Tim.);

Je to téma na zamyslenie, na poriadne zamyslenie. Prečo sa však človek zapodieva s tým čo už ako samotná žijúca bytosť nevníma ? Veď pre bytosť so známkami života je dôležitá iba prítomnosť, keďže všetko sa deje dnes. Len prítomnosť je možné si užiť a využiť.
Ak je už položená otázka "Čo bude po smrti, po živote ?", je dôležité aj to na ktorej strane. Teda čo to prinesie tým, ktorí tu zostanú, alebo tomu, ktorý sa odoberie z tohto sveta.
Vychádza mi teda z toho všetkého len to, že ak už tento život žijem, chcem ho prežiť čo najlepšie, aby som s tým bol spokojný. A na ničom inom viac nezáleží, ani na tom čo bude potom.

14: Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem

to je hlboka pravda. cloveka tu vobec nic neurobi stastnym a naplnenym. nie je to pesimisticky pohlad, naopak je to zrelost. proste ak chapem ze v rodine, kariere, materializme,tvorivosti,v priateloch, v honbe za bohom ci osvietenim nie je napokon ziadne naplnenie tak clovek dozreje na hlbsie veci a tymito skusenostami sa vzajomne moze ludstvo posunut dalej za predstavy o ktorych ani len netusime ze sme v nich polapeni a stali sa nasim vazenim a bolestou

proste to v com clovek hlada stastie su len podruzne veci, ktore su prijemne ale sami o sebe zmysel a naplnenie nemaju. ale naopak ak su v harmonii jedno s druhym so vsetkym, kde nic nie je viac dolezitejsie ako nieco ine, potom su ziaduce a potrebne, teda spravne

privela o tom nepremyslaj a zi tak akosi zaverom napisal.lebo ako ho prezijes taka sfera ti bude pridelena,urcite nie ci chodis do kostola a kolko otcenasov odrapkas,ale ako prezijes zivot.

Tak ona moudrost má jako vetsina veci ,nejeden úhel pohledu,jde o ziskavani informaci,ktere pochopitelne ne vždy působí tak,že by prinasely dusevni uspokojeni,člověk se uci,tedy opakuje,nebo zaziva své vlastni zkusenosti ,mnohdy utrpnych a bolestnych,diky kterym moudri,ne nadarmo se rika sladke nevedeni,neb mnohdy dozví li se clovek, hrdlo se mu stahne,.....ale mnozí filozofove vnaseji do svých tezi až s nebývalou rozkozi ten negativni nahled,což jako ve všem budi vetsiho zajmu.Člověka prirozene podvedome laka tajemne a bolestne,vi to kazdy vedator ,ktery takto predáva sva moudra ,kdo by se nepozastavil nad tim,že moudrost boli,je to logicke ,člověk ma k trapeni nemale dispozice,neni jako kocka,kterou nakopnete a za hodinku si to flegmaticky leží za kominem tesici se z paprsku slunce ,do rytmu svého dechu si vrnici...avšak ne ze by zapomněla, ze ji pred chvili nakopnul nekdo,o kom si myslela,ze jej en briblbly trouba co ji mléka naleva,je tedy i ona prave moudrejsi.

Já slova kazatele vnímám tak, abychom si uvědomili, že život tady je pro to abychom sbírali zkušenosti, naše duše se učili a rozvíjeli dle svých schopností a vůli boží. Abychom se neodpojili od duše vnímáním pouze materiálního světa a nezapomínali na sebe a že jsme součásti jednoty a děti boží. Moudrost vnímám jako moudrost duše, nikoli rozumu. Pokud budem chápat a brát moudrost a vědění jako záležitost mozku , tak v naší duši bude žal, jelikož ji bráníme splnění toho proč chtěla jít sem do těla.

Živy totiž vědí.........tak s tímhle absolutně nesouhlasím. To pouze mluví o těle. tělo nic neví, al naše podstata je uplně v něčem jinem v naší duši a tá žije dál pamatuje si všechny naše životy.

Dovolil by som si nesúhlasiť, aj telo vie svoje a reaguje na všetko čo mu spôsobujeme. Telo by malo byť v súlade s dušou a zanedbávať by sa nemalo ani jedno, na úkor druhého, čo sa často stáva.

tak-tak vsetko by malo byt v harmonii telo ,dusa duch a budeme zdravy ako ryba.

Vďaka za komentáre mojich príspevkov -LOL-