SMILAN a BUDUCNOST TRADICNYCH NABOZENSTIEV

Islám je taky tradiční náboženství a Súdán se řídí islámským právem šaría. Kdo ho v této podobě ještě potřebuje?

Súdánka odsouzená k trestu smrti za konverzi ke křesťanství měla při porodu nohy spoutané v řetězech.

Soud sedmadvacetiletou Meriam Ishagovou 15. května odsoudil k smrti oběšením za odpadlictví od víry. Odmítla možnost vrátit se k islámu, k němuž příslušela, protože měla muslimského otce.
Na svou obhajobu prohlásila, že ji matka vychovala jako ortodoxní křesťanku, neboť otec s nimi nežil. Zatčena byla v srpnu 2013 za smilstvo, protože islámské právo neuznává její sňatek s křesťanem za právoplatný, neboť ji považuje za muslimku.
Letos v únoru připojil soud obvinění z odpadlictví od víry.

http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/337858-krestanka-odsouzena-k-smrti-v-sudanu-rodila-spoutana-v-retezech.html

Tradiční se transformuje, zůstává to co se osvědčilo jako praktické, pokud se to stane konzervativním, odumírá. Pokud se tradice neosvědčí, odumře, a není nikde řečeno že bude nahrazeno.
Osobně bych temnotu s plutem nespojoval, protože tím vyzdvihujeme jen jeden aspekt pluta a jeho vnímání přičemž slunku neoprávněně dáváme jen pozitivní charakter. Ale je to složitější protože toto podání prolíná vícero realit.
Vesmírné zákony budou platit i po náboženstvích stejné jako tady platily než jsme přišli na zemi. Možná že sem přišly ty zákony s námi a s námi zase odejdou. Ale určitě zůstanou po dobu trvání tohoto vesmíru. Domnívám se ale že se měnit můžou, tak jako vše se mění. A sice podle stádia vývoje vesmíru. Jako například dříve platilo oko za oko zub za zub, dneska už to tolik neplatí. Přišel Ježíš a napsal i jiné řádky do knihy zákonů tohoto světa, tím nijak nechci dělat reklamu na kostel, ale myslím si že takto to funguje. Musí přijít néjaká mocná síla, asi nejlépe duchovní, a pak se svět mění anebo začne. jinak zůstane tvor stále jen plazem na zemi.
Takže náboženství žádnou úpravu z venčí podle mně nepotřebuje, protože se i tak mění dost rychle kupředu, zaniká a něco nového se zase rodí. Jako kuře z vajíčka, a odchlipováním pukajících slupek se to urychlit nedá.

Jsou mezi námi různe vyspělé duše, každy na jinym stupni vývoje. Není potřeba někoho soudit. Konkrétně co se Slimana tyka, je fanaticky věřící. Kdo chce jeho příspěvky číst, nech si je čte. Každá duše prochází rozvojem, v minulych životech jsme byli také na jeho urovni a reinkarnacemi jsme rostli . Což mi posouvá k další odpovědi, pokud lidstvo opravdu duchovně nevyspěje, bude pořád potřeba náboženství a víry spojené s církvema , nebo sektama. Je to na každém jednotlivci, jakou cestou jde a je to jeho svobodná volba, na kterou má plné právo. Já osobně mám svou vlastní víru, svobodnou, bez učasti jakékoliv církve, nebo skupiny.

tradicne nabozenstva odrazaju nas a ono, hadem len nie joko ono, stojace mimo nas a mimo formu, ono bez pomenovania a formy, aby nemuselo vrhat tien.
Napr, tu saturnus je s obrovkym tienom.http://www.youtube.com/watch?v=DGVsQH_ju6Q /> ako vystupit zo sveta foriem bez toho ze by sme vrhali tien, iba tak ze hmotna podoba sa stane nepodstatnou, este tak vediet ako sa to robi?(nepodstatnou ani nie, skor inou, na zemi je to inac a my to nevnimame, lebo vnimame inac)
Intelektualizacia moze byt ochytracovanim, a suvislosti najdeme kadekde. Bez rozumu zajdeme nikam, takze ho nepotrebujeme nakoniec.( nakoniec nie ale teraz ano, kritika rozumu je prvorada , co take nepozorovane pudy napriklad?)
A nasa predstava citu je zase iba predstavou. A ako najst to co sa skryva za predstavou. Konecnou stanicou su nase city, nimi siahame najdalej ale v ramci politickeho slogarcenia a reklamnych hier na slovicka, prekrutit sa da naozaj hocico. Iba jedno nie.

" Su v tejto spolocnosti a dobe tradicne nabozenstva mrtve? Nastal novy aeon (vek) ako Crowley predovedal, v ktorom vsetko tradicne postupne umiera ako nepotrebne? Alebo tradicne nabozenstva musia prejst reformou? Verite, ze vesmirne zakony tak ako platili pred 2000 rokmi v takej podobe neplatia a potrebuju upravu? Alebo su tie zakony nemenne? Maju tieto nabozenstva v takej podobe v akej existuju nejaky zmysel? Som zvedavy na odpovede-PUH- "


Nezmenilo sa nič. Nič zvonku. Ak sa niečo mení tak naše postoje. Aj to nie každého :) A to nie len v súvislosti s náboženstvami. Nabožka nemusia znamenat nutne spiritualitu. Ak je nabožko systémom, je to kultúrno- spoločenký , príp. politický jav. Nič viac. Je to len iná / poetickejšia / forma pravidiel danej civilizácie. Filozofickejšie vyjadrené pravidlá "slušného" správania- alebo vhodného správania. Aby civilizácia prežila v čo najharmonickejšej atmosfére. Či to účel plní, to je už druhá vec.

Dôležité sú potreby. A nad tými je dobré sa zamyslieť. Čo som zač? Som to čím žijem, aj ked to vyjadrujem? Som to čo robím? Som to čo vytváram? Som to čo myslím, cítim, milujem? Som to, čomu prisudzujem hodnotu? Za seba poviem- to ťažko... Nie som nič konkrétne a ani nabožko akékoľvek mi nemože moc toho dať . Je to len niečo zvonku cítim. Pekné myšlienky ;)
V spolunažívaní vo vonkajšom živote sa stačí nechať viesť svojimi potrebami a citom pre aký- taký súlad s okolím, celkom. A banálna logika typu: aký nasledok má moje prianie /tento sposob uspokojenia mojej potreby na moje okolie, na celok - aj s ohladom na sirsie súvislosti, dlhší časový rámec. ? Sedliacky rozum. Čo by si chcel, je fajn dávať. Lebo ked sa čokolvek zdieľa nejakou formou , nabíja sa to a narastá . Čo človek sám nechce, nech pochopí , prijíme že to je a má to svoje miesto , ale nech to nechá tak, nerobí, nezaoberá sa tým . To je celé. A spiritualita? Stačí sa otočiť do seba a isť dnu. Tam je všetko. To je tiež celé. Nemá to formu, nemá to pravidá, nemá to názov.
Nabožká sú milé kultúrne dedičstvo a maju krasnu archetypalnu symboliku a kus historickeho zaznamu (aj ked bohvie nakolko to časom bolo poupravované ) a Ak človek chce rozvijať nejakú stránku v sebe nejaku vlastnost, može pomoct nabožko trebars cez nejaky symbol , archetyp, príbeh atd...rozumovo objasniť kvality vlastnosti alebo princípu a človek to lahsie mozno pochopí, prijíme. Tipujem.
Nabožka vnímam ako kulturne dedicstvo/historia poznania, zaznam vyvoja kolektivnej duse ludskeho druhu. Je to ako dejiny umenia. Pekné osobite obrazy. Dá sa v pohode žiť aj bez obrazov. A tiež aj starý obraz sa moze páčiť, nieco na nom nám moze nieco pripomínat (nasej dusi) a inspirovat nás. Tak ako aj billboard na dialnici. Staci kukat dnu vedomím. Tam je aktualne sukromné "nabožko" či kostol.