Cesty tela i ducha -
Pýcha - drak najmocnejší, prvá prekážka pred cestou
Do temnot tváří lidských zrcadlení
co postrádá v hloubkách ve zjevení
Pařezů sklípků nočních můr
plní si výklad mocných stvůr
Vodník uz kráčí zatuchlým dychem
sandály zmáčí řehtá se hřebitým smíchem
Kroupaje potu a znoje stáčí
tu lenost v duši tvé spáči
ať myslejíc si ze či a jenom je ptačí?
V pekelné kleci sevřetí stáhlo
stonání lidské hrdelné zvláhlo
Peřeje radostí proklíná smutku
strácí se v mlze bařinách skutku
Odchází čas...
perutí čas...
Ťukes? Spomínam si na jeden spred týždňa, keď mi do auta na parkovisku nacúval jeden mladík. Bol to novopečený, nervózny otec, ktorý bol vybavovať na sociálke niečo. No ktovie prečo mi ho prozreteľnosť takýmto razantným spôsobom zakomponovala. :)
Mňa osobne vôbec nezaujíma, čo mu to dalo, čo chcel tým získať, či niečo chcel, prečo tému založil, načo to robil, či sa iba tak nudil, alebo si o sebe myslí, že je Niekto viac ako ja. Tiež je fakt, že som k téme neprispela, necítila som sa na to. Sledovala som ju však a premýšľala nad príspevkami. Vidím tému, otázku...ktorá bola zodpovedaná. Viac ma nezaujíma...aký bol zámer "autora". Zaujíma ma samotná téma Pýchy.
keď ste v jednote so samými sebou.
Ale ak nie ste v jednote so samými sebou,
zato nie ste zlí.
Lebo rozdelený dom
ešte nie je skrýša lotrov,
je to len rozdelený dom.
Ste dobrí,
keď sa usilujete dať seba samých.
Ale nie ste zlí,
keď chcete aj brať pre seba.
Ste dobrí,
keď rozprávate a vaše vedomie je bdelé.
Ale nie ste zlí,
keď nebdiete a váš jazyk neúčelne tára.
Lebo aj zadŕhavá reč
môže posilniť slabý jazyk.
Ste dobrí,
keď kráčate k svojmu cieľu
pevne a odvážne.
Ale nie ste zlí,
ak ta idete krívajúc.
Veď ani tí, ktorí krívajú,
nejdú nazad.
Ste dobrí nespočetnými spôsobmi,
a keď nie ste dobrí,
zato nie ste zlí,
iba sa bezcieľne vlečiete
a ste pohodlní.
