Cesty tela i ducha -
Occamova břitva - princip úspornosti myšlení.
neznámy | 15.6.2016 22:57
Occamova břitva je princip logické úspornosti, od 19. století nazývaný podle anglického logika, františkána Williama z Ockhamu (1287–1347). Ve skutečnosti je daleko starší a Ockham sám ho sice používá, ale nikde výslovně nevymezuje.
Definice: Nemá se postulovat množství (důvodů či příčin), není-li to nezbytné.
nebo: Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.
To se dá interpretovat dvěma mírně odlišnými způsoby. První lze popsat takto:
Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.
Přesnější chápání Occamovy břitvy se týká části jedné teorie: Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
Od mysli začíná všechno. Neexistuje nic co by nebylo předtím vymyšleno v mysli.
Uvědomíme li si že každá naše myšlenka je forma energie, a že z celkového energetického přijmu spotřebuje mozek naprostou většinu pak zjistíme že většina naší energie kterou zbytečně ztrácíme je právě formou myšlenek.
Soustředěním koncentrací či až meditací spoutáváme tento rozmanitý tok často nesourodých myšlenek v jeden jediný akt pozorování: vznik myšlenky její průběh a její zánik. tam následuje nic neboli smrt-prázdno(osvícení) a pokračuje myšlenka další. Když si začneme tento proces uvědomovat staneme se pány nad našimi myšlenkami. A tedy ušetříme spoustu energie jejím zbytečným mrháním v procesu nikdy nekončícího procesu myšlení. Dosáhneme svých cílů jsme pak schopni vést energii správným směrem.
Pronikneme svým koncentrovaným vědomím všude kam zamíříme pozornost protože takovýto paprsek vědomí proniká všemi jevy až k jejich podstatě která je vždy prázdná a dokonalá.
Princip úspornosti vědomí je tedy založen na poznání skutečnosti. Je geniálně jednoduchý a proto snadno pochopitelný a účinný.
Staneme li se pozornými ke své myšlenkové činnosti, můžeme díky principu minimalizování našeho beztak přebujelého většinou zbytečného myšlení dojít zajímavých výsledků. Anebo taky ne. :)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva
Kráječ zbytečných myšlenek.
Definice: Nemá se postulovat množství (důvodů či příčin), není-li to nezbytné.
nebo: Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.
To se dá interpretovat dvěma mírně odlišnými způsoby. První lze popsat takto:
Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.
Přesnější chápání Occamovy břitvy se týká části jedné teorie: Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
Od mysli začíná všechno. Neexistuje nic co by nebylo předtím vymyšleno v mysli.
Uvědomíme li si že každá naše myšlenka je forma energie, a že z celkového energetického přijmu spotřebuje mozek naprostou většinu pak zjistíme že většina naší energie kterou zbytečně ztrácíme je právě formou myšlenek.
Soustředěním koncentrací či až meditací spoutáváme tento rozmanitý tok často nesourodých myšlenek v jeden jediný akt pozorování: vznik myšlenky její průběh a její zánik. tam následuje nic neboli smrt-prázdno(osvícení) a pokračuje myšlenka další. Když si začneme tento proces uvědomovat staneme se pány nad našimi myšlenkami. A tedy ušetříme spoustu energie jejím zbytečným mrháním v procesu nikdy nekončícího procesu myšlení. Dosáhneme svých cílů jsme pak schopni vést energii správným směrem.
Pronikneme svým koncentrovaným vědomím všude kam zamíříme pozornost protože takovýto paprsek vědomí proniká všemi jevy až k jejich podstatě která je vždy prázdná a dokonalá.
Princip úspornosti vědomí je tedy založen na poznání skutečnosti. Je geniálně jednoduchý a proto snadno pochopitelný a účinný.
Staneme li se pozornými ke své myšlenkové činnosti, můžeme díky principu minimalizování našeho beztak přebujelého většinou zbytečného myšlení dojít zajímavých výsledků. Anebo taky ne. :)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva
Kráječ zbytečných myšlenek.
neznámy | 16.6.2016 06:33
"Uvědomíme li si že každá naše myšlenka je forma energie, a že z celkového energetického přijmu spotřebuje mozek naprostou většinu pak zjistíme že většina naší energie kterou zbytečně ztrácíme je právě formou myšlenek"
ANO.
Staneme li se pozornými ke své myšlenkové činnosti, můžeme díky principu minimalizování našeho beztak přebujelého většinou zbytečného myšlení dojít zajímavých výsledků.
Presne tak. Odporucam.
-FLOWER-
ANO.
Staneme li se pozornými ke své myšlenkové činnosti, můžeme díky principu minimalizování našeho beztak přebujelého většinou zbytečného myšlení dojít zajímavých výsledků.
Presne tak. Odporucam.
-FLOWER-
neznámy | 16.6.2016 08:09
z čehož vyplývá i "myslím tedy nejsem" případné i "myslím - jenom si myslím že jsem".
pravý stav bytí může vzniknout až po vyčištění uvědomovacího pole od myšlenek anebo stav kdy si bytí za myšlenkami už uvědomujeme.
myslitelé měli plnou hlavu všeho možného, jak by se tam mohlo vejít ještě i bytí.
myslitele si představuju asi nějak takto
http://png.clipart.me/previews/c2a/thinker-vector-material-19343.jpg
pravý stav bytí může vzniknout až po vyčištění uvědomovacího pole od myšlenek anebo stav kdy si bytí za myšlenkami už uvědomujeme.
myslitelé měli plnou hlavu všeho možného, jak by se tam mohlo vejít ještě i bytí.
myslitele si představuju asi nějak takto
http://png.clipart.me/previews/c2a/thinker-vector-material-19343.jpg
neznámy | 16.6.2016 08:11
...schopnost cloveka mysliet ti neberiem :)
"Skeptik David Hume kritizoval Descarta, neboť naše znalost „příčiny a následku" je prý daná jen způsobem, jakým lidé myslí a že vlastně kausalitu jako takovou nemůžeme pořádně dokázat, neboť je všechna jen výsledkem našeho pozorování. Ovšem i Hume věřil, že existuje metoda, která zavede pořádek do myšlení, to jest, abychom poznali, co je jisté a co není. Humovu skepsi zase napadl Immanuel Kant, který tvrdil, že ne všechna naše znalost je přece dána jen naším pozorováním. Také další filozofové se snažili tak či onak popřít Humeho, i když se to žádnému dodnes úplně nepodařilo.
A tak bychom mohli pokračovat a čím více se blížíme dnešní době, tím více se filozofie zamotává ve svých paradoxech a víc a víc se zabývá tím, co si vlastně máme myslet, místo toho jak máme myslet."
"Skeptik David Hume kritizoval Descarta, neboť naše znalost „příčiny a následku" je prý daná jen způsobem, jakým lidé myslí a že vlastně kausalitu jako takovou nemůžeme pořádně dokázat, neboť je všechna jen výsledkem našeho pozorování. Ovšem i Hume věřil, že existuje metoda, která zavede pořádek do myšlení, to jest, abychom poznali, co je jisté a co není. Humovu skepsi zase napadl Immanuel Kant, který tvrdil, že ne všechna naše znalost je přece dána jen naším pozorováním. Také další filozofové se snažili tak či onak popřít Humeho, i když se to žádnému dodnes úplně nepodařilo.
A tak bychom mohli pokračovat a čím více se blížíme dnešní době, tím více se filozofie zamotává ve svých paradoxech a víc a víc se zabývá tím, co si vlastně máme myslet, místo toho jak máme myslet."
neznámy | 16.6.2016 08:15
Daniel Balabán
Myslitel, akryl.
http://www.artarena.cz/runtime/cache/images/works/watermark-myslitel-malba.jpg
Myslitel, akryl.
http://www.artarena.cz/runtime/cache/images/works/watermark-myslitel-malba.jpg
neznámy | 16.6.2016 14:10
to říkají někteří mystici: celou dobu jsem byl osvícený, jenom jsem to nevěděl.
nojo ale když o tom nevěděl tak osvícený nebyl.
když spím, tak nebdím. když bdím, nespím. ale existují i stavy bdělého snění. většina lidí se nachází ve stavu snového bdění. takže místo bytí spí. jenom probuzený bdí. stav bdění nevylučuje existenci myšlenek. ale samotný proces myšlení vyžaduje pozornost která bdělý stav vědomí zahaluje jako spánek.
nojo ale když o tom nevěděl tak osvícený nebyl.
když spím, tak nebdím. když bdím, nespím. ale existují i stavy bdělého snění. většina lidí se nachází ve stavu snového bdění. takže místo bytí spí. jenom probuzený bdí. stav bdění nevylučuje existenci myšlenek. ale samotný proces myšlení vyžaduje pozornost která bdělý stav vědomí zahaluje jako spánek.
neznámy | 16.6.2016 14:44
z čehož plyne: myslím, tedy nejsem.
do důsledku se nedá ani říct "nemyslím tedy jsem" protože kdo nemyslí ještě nemusí nutně být. může jít jen o člověka v umělém spánku například. i když je těžké o takovém člověku říct že nemá stav bdění - což tvrdí moderní medicína. při poškození mozkového kmene například když argumentuje pro odebírání orgánů. z pohledu vnějšího pozorovatele jistě ano takový člověk být může. ale on sám nám to nepotvrdí. ledaže by bylo "něco mimo". O tom my ale nic nevíme. Jsme v tomto ohledu nevědomí. Což nic nepotvrzuje ani nic nevylučuje. proto jsem proti odebírání orgánů protože nevíme jestli takový člověk není ve stavu bdění. pak by doslova a úplně mohlo platit "nemyslím tedy jsem".
je to moc komplikované?
nevíme jestli stav nemyšlení překračuje anebo nepřekračuje možnosti našeho těla.
to se jednou jistě dozvíme - pokud překračuje. pokud ne - tak se to ani nedozvíme. zhasne žárovka a konec. finito. nebude čas ani prostor si to uvědomit.
drsná ale docela i pravděpodobná možnost. taková eventualita samozřejmě pak zvyšuje hodnotu toho co nazýváme život na absolutní maximum. žít = vše.
do důsledku se nedá ani říct "nemyslím tedy jsem" protože kdo nemyslí ještě nemusí nutně být. může jít jen o člověka v umělém spánku například. i když je těžké o takovém člověku říct že nemá stav bdění - což tvrdí moderní medicína. při poškození mozkového kmene například když argumentuje pro odebírání orgánů. z pohledu vnějšího pozorovatele jistě ano takový člověk být může. ale on sám nám to nepotvrdí. ledaže by bylo "něco mimo". O tom my ale nic nevíme. Jsme v tomto ohledu nevědomí. Což nic nepotvrzuje ani nic nevylučuje. proto jsem proti odebírání orgánů protože nevíme jestli takový člověk není ve stavu bdění. pak by doslova a úplně mohlo platit "nemyslím tedy jsem".
je to moc komplikované?
nevíme jestli stav nemyšlení překračuje anebo nepřekračuje možnosti našeho těla.
to se jednou jistě dozvíme - pokud překračuje. pokud ne - tak se to ani nedozvíme. zhasne žárovka a konec. finito. nebude čas ani prostor si to uvědomit.
drsná ale docela i pravděpodobná možnost. taková eventualita samozřejmě pak zvyšuje hodnotu toho co nazýváme život na absolutní maximum. žít = vše.
Počítam horoskop...