mesiac
Piatok, 29.3.2024
Meniny má Miroslav

Cesty tela i ducha - 

Klinická smrt

neznámy
neznámy | 3.4.2013 19:51
Ahoj, bibli si upravila církev . BŮH NETRESTÁ, to církev zastrašuje aby mohla lidi ovládat. To sama duše si vybíra čím projde a co a jak napraví. Mnoho duší tady zůstává a nejde ke světlu, právě proto že uvěřila církvi a bojí se ,že je bůh potrestá. Píši to s vlastní skušenosti, jelikož jim pomáhám najít cestu ke světlu a slyším je i vidím.
Putes
Putes | 4.4.2013 04:10
Díky za informaci, konečně v tom mám jasno. Na mého vnoučka se ve školičce pro postižené děti přisálo 32 dušiček. To jen proto,že je hyperaktivní a má spoustu elánu. Ale 32 přivtělených dušiček je i pro takové dítě přece jen mnoho a tak ho začaly strašit. Bál se být sám a všude je viděl, ale nikdo mu nevěřil, že je vidí. Až když mi je loni na vánoce popisoval, kde jsou a jak vypadají, tak mi to sepnulo a napsala jsem kamarádce, která je také odvádí. Povedlo se a chlapeček má už klid a tu informaci vytěsnil ze života.-BOW-
neznámy
neznámy » jana799 | 5.4.2013 07:28
Už jsem to zde psala, asi mě nemohli probudit z narkozy, bylo to jen kratičké, byla jsem nad stolem a dívala se překvapeně na bílé pokrývky lidí nade mnou. Kolem mě bylo oranžové zářivé světlo a žádná zima, jen lehkost, ale jak jsem se tak rozhlížela, kde jsem a byla překvapená, dostala jsem zezhora takovou ránu do duše a spadla dolů, v tom jsem se probudila, byla mi strašná zima, a vím, že ta tíha těla byla cítit. Nicméně mi pak chodily sny, byla jsem plná energie a ta mi vydržela celý rok, pak se na mě začaly valit nepříjemné věci a postupem času se i vzpomínka na tento zážitek začala vytrácet. Co zůstalo, jsou sny, když je něco důležitého, ale ty jsem měla i předtím.

Pravda je taková, že tam nebylo cítit dobro nebo zlo, ale lehkost. Na Zemi jsem ráda, mám tady milovanou dceru a přestože nyní nemám život, jaký jsem si vždy přála a přeju, doufám, že tady ještě pobudu a že ještě přije radost a štěstí.
jana799
jana799 | 5.4.2013 09:26
Děkuji za zkušenost..-HEART-
neznámy
neznámy | 5.4.2013 10:53
Urcite ju opravila; islo mi o zidovsky narod, ktory bol vyhnany a trestany po celej puti, vraj Bohom...neslo mi o jednotlivcov.
O ZASTRASOVANI CIRKVI A JEJ METODACH/KATOLICKEJ/ VIEME...bola som vychovana ako katolicka, snazim sa zit podla desiatich prikazani no katolicku cirkev neuznavam. Ani rozne sekty, vlastne ziadne nabozenstva. To mam v srdci...moju vieru.-ROLL-
neznámy
neznámy | 5.4.2013 18:08
ale je tu jedna věc. Co když relativně dobrej-láskyplnej člověk dostává zvenku odmítavý, negativní reakce?

v čem pak je problém?

Otázka mě napadla mnohokrát stejně.
Podle mě je problém v "neoduševnělosti" jiných jednotlivců, kterých je většina. Je někdo, kdo ze svého vlastního pojetí morálky,charakteru, vlastností i ze znalosti psychologie a duševědna by neučinil jinému to a to, protože se to brzo může i zvrtnout jako bumerang, myslí předvídatelně, takže zůstává stabilní, dobrý- laskyplný. A je někdo, kdo v sobě toto nemá, vnímá svět okolo, že spravedlnosti není,tak nač být tak "bohabojný", navíc když sleduje,že ostré lokty vyhrávají,nefér,faleš,lži a mnoho jiných, tak proč být ukázkový.Společnost se takto rozvíjí , o autoritách už ani nemluvě a vše jim prochází.A protože se jich jeví většina, tak se takový jedinec přidruží k nim, dobrotu a láskyplnost vnímá jako blbou naivitu,důvěřivost, s kterou nemůže v dnešním světě prorazit, ani ničeho dosáhnout.No a ti dobří-láskyplní pak všude na takovou většinu ostrých loktů naráží a ještě je jim mylně vsugerováváno, že dělají něco špatně a že musí na sobě něco změnit.
neznámy
neznámy » jana799 | 5.4.2013 19:24
Zažila jsem klinickou smrt, také krátce.Připadalo mi, že se soukám mezi očima jako třetím okem.Chvíli nad sebou ,ale chtěla jsem pryč, proletěla jsem se nad pouličními světly, pak jsem viděla známou budoucnost u nás doma,chvíli zase něco jiného, co neznám,osoby co neznám,chvíli světlo,chvíli tma, všechno, co teprve uvidím,zažiju,ale bez vnímání času,jako pozorovatel, ale cítila jsem, že s někým hovořím, že otáčím hlavu, ale nemohla jsem se s tím ztotožnit,protože uvědomění mého JÁ bylo stále ještě i v těle tam, chyběla tomu podle mě i ta časová jednotka, jakoby se všechen můj další život, celá léta zhustila do jiného vnímání časového rozměru. Pak se vše velkou rychlostí vrátilo do těla jako skok, protože jsem se právě rozdýchala. Snažila jsem se rozpomenout na co nejvíce, protože mi došlo, že je to budoucnost.Některé věci jsem opravdu jasnovidně do detailu popsala, než se staly, některé mnohem let dopředu, takže si ostatní na ně již nevzpomenou,protože již s nimi nejsem a mnoho jsem si nechala pro sebe, aby to jiný nezneužil.A když jsem jednou vyšla ven na zahradu, v tom okamžiku jsem si třeba vzpomněla, že to je přesně ten okamžik, který jsem viděla a stejnýma očima ve stejném úhlu. Všechno pasuje a děje se tak, jak jsem viděla.Jen ten let a pohled na pouliční lampy kousek seshora, ten už nezažiju .
neznámy
neznámy | 5.4.2013 20:14
Ještě jsem chtěla dodat, že od té doby se snažím poslouchat hlásek svého Já, které mi napovídá, jak se co v budoucnu bude dít,bez skepticismu, jsou to takové fragmenty, které já abych využila, tak je musím dobře zanalyzovat, prostě rozeznat. Dám příklad: třeba v hokeji.Ještě jsme nebyli ani v semifinále a už se slyším,prohráli jsme s xy na nájezdy a chci vědět dál co a jak, jenže v tom na mě někdo promluví a já musím vnímat svět okolo - realitu,komunikace s mým já je už přetržena .Tak si to pouze pamatuji a sleduji,kdyže prohrajeme na nájezdy, onen xy tým s námi hraje několik zápasů, ale prohra na nájezdy se dostavila až v semifinále.A to mi uniklo přerušením v realitě.Takže se dá v podstatě říct, že musím žít a vnímat realitu a brát věci tak jak jsou, nemohu být pořád v jednom transu se svým já, i když mi poskytuje výhody do budoucna, které mohu změnit, např. jsem si mohla vsadit. Ale to už jsou věci neovlivnitelné a osudové, když jsem zrovna něčím probrána do reality. Ale neberu toto jako výsledek z klinické smrti. Byla jsem trochu jasnozřivá už odmala a věnovala jsem se rozvoji a ezoterice před dospělostí. Jen mi ta klinická smrt ještě zostřila mimosmyslové vnímání a mnohé objasnila.
neznámy
neznámy | 5.4.2013 20:52
To asi nebola klinicka smrt, ale koma. Ja som v kome bola 2x, asi som i vnimala. Klinicka smrt je ina.
neznámy
neznámy | 5.4.2013 21:30
No to bych neřekla, protože univerzální zážitek, který musí mít všichni neexistuje.V kómatu jsem nebyla, protože jsem neležela v nemocnici a není to při lékařském zákroku. Byl to akt útočníka, který mi stlačil krkavice a ještě tlačil na srdce, pak jsem spadla na zem,tváří dolů, ale neprobrala jsem se podle očekávání, protože jsem měla zapadnutý jazyk a než mi někdo pomohl a uvolnil dýchací cesty, tak to trvalo docela kriticky dlouho,alespoň podle uběhlých minut,co vím. Nastartovala mě masáž srdce.
Mám o klinické smrti přečteno už mnoho předtím, i ze zveřejněných zkušeností,mám i knížku od Raymonda Moodyho. Jinak jsem zdravotník, takže znám resuscitace osobně i kómata. A nepopisuje klinickou smrt každý stejně. Určité shodné prvky tam jsou, ale jinak se to liší individuálně, což je jasnější spíše, než kdyby zažil a pamatoval si každý vše stejně.
neznámy
neznámy | 9.4.2013 09:15
Pri zastave srdca dochadza ku klinickej smrti. Esteze si pomoc dostala rychle.:)
Musel to byt otrasny zazitok-NOSMILE-
Stránka:
1 2
 

Poèítam horoskop... Počítam horoskop...