Cesty tela i ducha -
Když se muži a ženy neshodnou.
Mylná očekávání něčeho co druhá strana neumí, nechce, nebo neví že od ní čekáme.
Chybná interpretace toho co řekl ten druhý.
Nemůžeme změnit nikdy toho druhého. Můžeme ale změnit sami sebe. Druhý člověk se pak může měnit, pokud bude on sám chtít. To je myslím si férové. Co myslíte?
:)
Myslím si že lze v některých případech čekat i tak mnoho.
Ve vztahu,který trvá,se ani jeden z nás nemění,jen si vysvětlujeme,abychom pochopili,proč ten druhý udělal to či ono,co ho k tomu vedlo.Tedy snažíme se být vždycky na chvilku tím druhým,abychom se naučili vnímat jeho vesmír a neměli potřebu se na sebe zlobit.
Tedy myslím si,že nedorozumění vznikají z neupřímnosti,z mlžení,předstírání,protože se takový přístup vždycky někde projeví,jindy a jinak a vždy v situaci,kdy to nakonec vůbec nečekáme.
Takhle to mám ovšem já,díky vlastním zkušenostem,takže vůbec nevylučuji,že to co píšeš může fungovat někomu jinému.:)
Prepáč, že Ti tu przním tému -SHAME-
A k tomuto, čo píšeš:
" Snaha měnit druhé je podle mně nepochopením toho že jsme rozdílní. Nepochopením toho, že ten druhý je jiný."
...ja myslím, že snaha meniť iných je skôr neprijatím, neakceptáciou takých, akí sú. Niekto môže úplne jasne vnímať rozdielnosť a práve preto, ak má záujem zotrvať vo vzťahu a chce sa cítiť v tom vzťahu pre neho slobodnejšie, tak má snahu druhého meniť vo svoj obraz....zámerne.
Jak by se mohli muž a žena shodnout, když každý chce něco jiného. Muž chce ženu a žena chce zase muže! To už ale někdo řekl. -CONFUSED-
Myslím si že na začátku je taková nějaká představa jak se má ten druhý chovat a jaký má být. Je to dáno výchovou a tradicí. A pak se postupem času realita rozchází.
Ano je dobré když je výchova v obou rodinách podobná, pak jsou i očekávání podobné a zdálo by se že budou vznikat menší obtíže. Ale myslím si že v praxi tomu tak není. Mnoho lidí hledá výzvy, jiní je zase nehledají. Protože jsem každý jiný. A proto si myslím, že potíže vznikají z nepochopeni faktu, že každý jsme jiný.
To že následuje "tuning" toho druhého je pravda, ale to je myslím si až následná snaha poté co jsme (ne)pochopili, že ten druhý není takový jakého nám tradice a výchova slibovala.
Dokonalost ve vztahu můžeme zažít až potom, co jsme se plně oprostili od očekávání.
človek príjmajúci samého seba takého aký je príjma a rešpektuje iných s absolutnou samozrejmosťou no zároveň nemá sklon sa obetovať
iba vedieť že je každý iný a zbaviť sa očakávani nestačí ak nemilujeme samých seba, zarábame si na problém
Někdy se stane i to, že tě partner právě z choroby očekávání vyléčí. A to právě tím, že se chová takový jaký je, což nám může v některých fázích vztahu bohovsky vadit. A to pak paradoxně dovede i k tomu, že se člověk začne mít rád.
Otázkou je zda chceme anebo ne se měnit sami.
Nejsem totiž ta žena,která by se kvůli mužské ječitnosti rozkrájela,aby ji ještě podtrhla a sama zalezla do kouta.
V partnerství se mi líbí,když je ručička vah na středu.:)