Cesty tela i ducha -
JIDDU KRISHNAMURTI
"Já nevím, co je Bůh, nikdo to neví."
Ak si uvedomíte, že vaše viery a vodcovia sú naozaj úniky z problému vášho zmätku, potom oni nemajú žiadny význam s ohľadom na riešenie problému; vaši vodcovia ustupujú a problém zmätku sa sám postaví pred vás a vy sa pozeráte na to, či to je boľavé, nepríjemné atď. V tomto stave vaša myseľ nie je roztržitá vôbec, ale kľudná a pasívne ostražitá. Je čerstvá, lebo videla falošné ako falošné, tak to nemôže prekladať či interpretovať problém, ale vidí to tak, ako to je. Tak starý problém sa stal novým, lebo predtým sa nestálo pred ním, to až teraz. Nová myseľ čelí novému problému bez nejakého prekladu, výkladu podľa vzoru a je dychtivá poznať všetko o tom a preto to miluje. Ak tam je láska, tam je okamžitá komunikácia, zmätok prestane, tam je jasnosť a problém tak prestane existovať."
"Jsem k vám připoutaný kvůli své osamělosti a tato připoutanost, jež z osamělosti pramení, říká: „Miluji vás.“ Cítím spojení, protože se nacházíte ve stejné pozici. Dva lidé na sobě lpí kvůli své osamělosti a své sklíčenosti, ulpívají na sobě na základě svého neštěstí. Chceš jej vlastnit a nazývat svým. V okamžiku, kdy tvá mysl vytvoří kolem toho člověka ohrazení „můj“, láska neexistuje."