Duchovný partner

neznámy | 11.11.2013 19:48

Je podľa Vás možné zabudnúť na duchovného partnera po tom, čo sa Vaše cesty rozídu? Akú úlohu v našom živote zohráva náš duchovný partner. Zaujíma ma, ako to vidíte vy.

Odpovedať Upraviť

neznámy | 11.11.2013 20:09

Můj duchovní partner je pro mne (myslim tím mne ) velice důležitý.Občas ho ignoruju,tak mi,(myslim jako jemu) to dávám docela "sežrat".

Odpovedať Upraviť

neznámy | 11.11.2013 22:01

Duchovní partner, spirituální dvojče a dvojpaprsek jsou takové dost zavádějící pojmy, protože to lidem evokuje, že každý má jen jednoho takového k sobě. To není pravda... každý, kdo člověku reflektuje zrovna to, co potřebuje vidět, je vpodstatě jeho duchovní partner.

Samozřejmě někteří lidi reflektují hlubší věci, než jiní.. a to zrovna v tom milostném vztahu. Můj duchovní milostný partner sehrává tu úlohu, že do mě vidí mnohem víc než jiní lidi a zároveň je zrcadlovým odrazem odrážející tu stejnou věc z jiné strany - protiklad. Je to o výměně energie, propojování protejších potenciálů... A teď jsem zrovna už asi v období, kdy se vyměnilo a propojilo, co se mělo a nějak to vyprchá... zas ten vztah mění formu na něco jiného, ale to pouto přetrvá na věčnost. Všechna pouta jsou věčná...

Dalších duchovních partnerů mám kolem sebe dost, všichni jsou to obrazy překlopené podle jiné osy, jiného aspektu...

Odpovedať Upraviť

neznámy | 11.11.2013 22:30

uzasne informace a uzasna energie celeho prispevku :)-FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER-

-SHAME-

Odpovedať Upraviť

neznámy | 11.11.2013 22:55

-FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER--FLOWER-:):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):)

Odpovedať Upraviť

neznámy | 12.11.2013 17:41

Pokud na něj myslíš v dobrém a cítíš se přitom dobře... tak to je dobře ne? Podle mě ho to nijak neomezuje, jenom kdybys mu řekla mám tě plnou hlavu, tak by mu to mohlo vadit, což znám dost dobře.

Dřív na mě mylela nonstop pořád, každou noc jsem byl v jejich snech (nebo spíš její verze mě). Tehdy mě to celkem sralo, že je mnou skoro až posedlá, říkal jsem jí tehdy něco na způsob nech si mě v srdci a nebudeš mě potřebovat. A teď je to spíš naopak, že se ode mě odpoutala emočně až mi to často chybí, přitom jsem to chtěl a zas na ni myslím já víc než ona na mě :) A snažím se to využít k tomu, abych si ten pocit když jsem s ní dokázal navodit sám, abych ji měl v srdci jako přirozenou součást sebe... A co je na pevno mojí součástí - s tím se vlastně už nemusím sbližovat, vztah tak nějak postrádá smysl. Možná je to tak, že nás vždycky jeden člověk musí změnit, abysme byli tím, koho potřebuje zas další člověk... Nakonec máme v tom srdci celý vesmír :)

Odpovedať Upraviť

neznámy | 29.11.2013 14:04

Určite nie je možné zabudnúť na duchovného partnera - NIKDY a ani na osudového. Ja vlastne nepoznám nikoho, kto by bol schopný zabudnúť na akéhokoľvek partnera. Každý ťa niekam posunie, takže si to pamätáš ďalší stupeň - ani na školu sa predsa nezabúda - a títo dvaja uvedení partneri sú ako maturita a promócie. Čo by sme si potom mali v živote pamätať, keď nie toto :-).

Odpovedať Upraviť

neznámy | 29.11.2013 14:32

křivdy...:D

Odpovedať Upraviť

neznámy | 30.11.2013 11:34

no veď popri krivdách -LOL-

Odpovedať Upraviť

milan08 | 16.1.2014 02:11

urcite nie,aj ked sa zachoval tak ako sa zachoval,krivdu necitim.mozeme mat viac duchovnych priatelov z rovnakej sfery duchovneho poznania.

Odpovedať

neznámy | 16.1.2014 20:58

To je individuálne, každý môže hovoriť zo svojej skúsenoosti a celkové poňatie závisí nielen od okolností a prostredia, ale aj od toho, ako si kto pojem duchovný partner vysvetľuje.

Z posledných skúseností duchovnosť ani nepovažujem za vyšší príncíp, za vyšší princíp považujem skutočnosť, keď dvaja ľudia dokážu zladiť pozemské potreby ( princíp príťažlivosti, porozumenia a pochopenia) s pocitmi rastu, ktoré na hlbokej úrovni podmieňujú archetypálne potreby spojenia muža a ženy.

Pre mňa bol a je duchovný partner ten, ktorý ma ešte stále vedie životom aj napriek tomu, že sme ďaleko od seba a fyzciky sme nikdy nepatrili jeden druhému. Niekto, kto mi otvoril hlbokú bránu duševného poznania vlastných potrieb a ukázal mi, čo zanemená byť šťastná. Nemyslím tým, samozrejme, byť šťastná v zmysle skákať celá bez seba. Iba vedomie vďaky za bolesť, ktorá bola prežitá a premenila tmu na svetlo. A v prvom rade to, že bola prežitá plne, čím prinútila vymaniť sa vlastnej sile zo zovretia strachu, lebo ju vytlačila von.

Odpovedať Upraviť