Astrológia a horoskopy -
Ztráta zaměstnání
Jde mi tranzit neptuna v 12d kv. saturn v 2d, uran kv. pluto, uran opoz. uran.......
Jinak mé zkušenosti s výpověďmi (které jsem ale dala já) byly opět provázeny Uranem. Poprvé, kdy jsem se rozhodla, že odjedu do zahraničí bylo Slunce v kv. na Urana. Podruhé, kdy mě práce v jednom italském baru točila nad míru byl Mars v kv. na Urana. A potřetí bylo opět Slunce v kv. na Urana. To Slunko jsem tam cítila tak, že to bylo pevné rozhodnutí, kdy jsem věděla, že to musím udělat a že se ta práce už neslučuje s tím kdo jsem. S tím Marsem to byla úplně jiná energie tzv. byla jsem pissed off :D
Takže shrnutí, může za to Uran -LOL--YES-
Zajímavé, máš v radixu Urana stejně jako já v kv. s Venuší. Si myslím, že je to neustálý apel na uvědomování si vlastních hodnot, možná proto Uran na nás tak působí. Najednou se znásobí ty pocity, které provázejí tuto konstelaci a už je není možné ignorovat.
Sranda u Uranu je ta, že jde člověk vždycky do nejistoty, ale když poslechne málokdy z toho nevýjde pozitivně.
Díky za příspěvek, baví mě si potvrzovat "teorie" -FLOWER-
Jinak ještě jednu věc, kolem 60tky (cca r. 2009) ti šel Pluto v opo na Uran a Saturn v kv.na Uran. Mohla bys mi k tomu něco napsat tady anebo do vzkazu pokud to pro tebe není příliš osobní? Zajímalo by mě co se ti dělo, zřejmě to muselo být dost drsné.
aspekty skor ukazuju, ze co nebesia mysleli tym, ze cloveka z prace prepustaju...ake riesenie ma uskutocnit a ako sa ma chovat a ake ponaucenie si z toho zobrat...-PUH-
Říkáš kolem 60.? To bylo také zajímavé. V 57. letech jsem měla jít do důchodu a tak jsem se rozhodovala, že bych ještě nějakou dobu pracovala tzv. na procenta, ale všechno bylo jinak. Zavolal si mě můj nový vedoucí a řekl mi, že z důvodu reorganizace budu muset odejít. Jen jsem zalapala po dechu, protože se mi v práci vždycky moc líbilo. Ovšem k výpovědi jsem dostala i zlatý padák, což bylo 9 platů. A to stálo za uvážení. Tak jsem v lednu 2007 šla na pracák tj. půl roku před důchodem a cítila jsem se hrozně. Potom jsem si vůbec nevěděla rady, co se životem. Když jsem na to nemohla přijít, tak jsem se přihlásila na jazykovou školu a učila se 3 roky angličtinu. Najednou jsem měla práce nad hlavu. Za 3 roky, to mi už bylo 60, jsem zjistila, že se mi do hlavy už nic nevejde a tak jsem skončila, ale najednou prázdno bylo pryč, život se zase dostal do normálních kolejí a já jsem na nic neměla čas. Ovšem mezitím jsem urputně bojovala s armádou o svá práva, o která jsem přišla tím, že jsem se nechala vystrnadit z mého místa. Tak jsem si dopisovala s Parkanovu tehdy ministryní obrany, psala jsem do novin svůj příběh a získala podporu velmi širokého okolí a stala jsem se velmi známou osobou. Všichni mi drželi palce a někteří se, v očekávání kladného výsledku, chtěli svést se mnou. Dodnes mám schované dopisy od ní i ministerstva financí.-ROFL- Já jsem tehdy dokonce dostala nabídku k sňatku, bylo to prostě neskutečné období. Vůbec nechápu, kde se ve mně vzala ta odvaha. Inu, když má člověk před sebou i za sebou čisto, tak se prostě vůbec nemusí stydět nést svou kůži na trh. -FLOWER--THUMBSUP-
V té naší firmě to bylo už delší dobu jen takové přežívání, nic se nedařilo, kšefty nešly, zákazníci se neměli k placení, všichni byli otrávení a chodili do práce jen ze setrvačnosti. Ten konec jsme čekali už delší dobu, ale firma stále "jela", sice blbě, ale výplatu nám pořád na účet posílali, tak si všichni říkali, proč dobrovolně odcházet do nejistoty. A pak najednou - bác - během týdne jsme všichni dostali padáka a firma se zavřela.
Tak třeba nás čekají taky lepší časy, i když zatím to (aspoň u mne) nevypadá.
Nakonec jsem se s tím srovnala a přišla na to, že bylo dobře, že jsem šla, protože těch pár lidiček, kteří tam dosud jsou, jsou všichni na nervy. Padají na hubu, jsou vyčerpaní a bez nálady. Pracují pod bičem a neví, kdy přijde řada na ně. Nemají před sebou žádnou perspektivu. Taková je dnes zlá doba. Rozumím ti a držím palce.-FLOWER-
Jo a na výhru pořád taky čekám :D-LOL-, no dávám sportku a většinou vyhraju 100Kč, ale mám z toho radost......
To je právě ono, že lpíme a trváme na něčem, co už dávno nemá pro nás význam, nikam nás to neposune, jen my to nevidíme (nechceme vidět). Proto jsem psala, že jsem setrvávala v zaměstnání, které mne nenaplňovalo, nic mi (kromě peněz) nedávalo, už tam už nebyla žádná perspektiva, nikam se nešlo posunout, nic nového naučit. A tak přišel Uran a rozmetal to na prach:D