Astrológia a horoskopy -
znamenia
Keltská líska
Indiánský sokol
Legenda o vzniku znamení
Podle ní povolal Buddha všechna zvířata, aby se s ním než opustí Zemi, přišla rozloučit.
Dostavilo se dvanáct tvorů. Dvanáct typů těch, kteří dovedli zvítězit nad zvířecí přirozeností a přemoci své vrozené pudy, tj. žraní, spaní, páření a strach. Těch dvanáct tehdy přišlo a přišli v pořadí, jaké jim diktoval charakter.
První přiběhla myš (krysa), jejíž základní vlastností je přece, všude všechno prošmejdit a první objevit, co je kde nového. Prohledá každý kout, vezme si, co se jí hodí, a přitom cení zuby, aby všem ukázala, jak účinně umí zahnat každého, kdo by se jí chtěl postavit do cesty.
Jako druhý přikráčel buvol (vůl) a prokázal tak, že se dovede houževnatě nezadržitelně sunout vpřed, když už jednou rozhodl, že se zúčastní. Buvol je sice hora svalů a síly. Ale síla je prostoupena citem. Jeho hlava skloněná k zemi ukazuje, že je stvořený pro poctivou práci, ale špičaté rohy napovídají, že si svoje dovede ubránit.
Odvážnými a plavými skoky přiběhl elegantní tygr, aby nikoho nenechal na pochybách, že on má vždycky dostatek síly a odvahy sledovat vše nové a neobvyklé. V žádném případě by si nenechal ujít takovou příležitost, vždyť mu to může dopomoci k získání dobré kořisti.
Pak přihopsal dobromyslný a citlivý králík (zajíc, kočka) . Dobře ví, že je ideálně uzpůsoben k tomu, aby utekl a vykličkoval z většiny nebezpečných situací. Proto neváhal a považoval svůj příchod za samozřejmost.
Z dalekých krajů přiletěl drak, který je výplodem lidské fantazie. Věděl, že patří mezi symboly síly, moudrosti a že lidé mu vložili takové vlastnosti, které by rádi měli sami. Byl si proto jist, že se také musí připojit k Buddhově osudovému učení.
Nepozorovaně se připlazil had. Protože je především zvyklý nehnutě číhat na kořist, není proto divu, že má vypěstovaný šestý smysl, který mu umožňuje často předvídat to, co se má odehrát v budoucnosti. Proto věděl, že udělal dobře, a demonstroval tak svou sounáležitost s Buddhou.
Pak zcela nezávisle přicválal netrpělivý kůň. Rychle obhlédl situaci, bez velkého váhání se rozhodl a spokojeně zařehtal: „ Jsem zkrátka tady, tak mě berte takového, jakým jsem.“
Šouravým krokem přikráčela mírná a vnímavá ovce (koza, beran), která široce otevřenýma očima pozorně sledovala všechno, co se děje kolem. Svým příchodem chtěla Buddhovi prokázat svou naprostou poslušnost.
Zvídavá a vychytralá opice přeručkovala ve větvích stromu. Ona přece nemůže chybět na žádném sněmu zvířecí říše. Musí se předvést a všem ukázat.
Houževnatý kohout ví, že je toho hodně, čím se může všem ostatním pochlubit. Navíc jej příroda obdařila pestrobarevným peřím. Proto nemohl vynechat příležitost aby se ostatním předvedl.
Potom skromně přiběhl pes. Oddaně se lísal k Buddhovým nohám a lépe než nejvýmluvnějšími slovy tím dal najevo, že u něho chce být vždycky, když to bude potřeba.
Nakonec přiběhl divoký vepř (kanec, prase) Když se rozhodl, že za něčím půjde, tak jde a nehledí nalevo ani napravo.
Každému z těchto zvířat věnoval Buddha jeden rok, a to v pořadí jejich příchodu. Rok , který ponese jeho jméno, bude poznamenán jeho symbolem, vlastnostmi a charakterem.