Věk Ryb střídá Vodnář? Proč ne Beran?

Sleduji jedno video a příliš moudrá z toho nejsem.
Mluví se v něm, že před 4 tisíci lety se narodil Mojžíš údajně do éry Berana. Pak Ježíš do Ryb a teď jsme ve Vodnáři?
Jdeme vpřed, zpátky ni krok, anebo retro zpět?

Oukej, byť z toho mám hokej -BIGEYE-

Možná to vůbec netřeba řešit.
Možná éra-pojem je důležitý jak loňský průjem.

Dokáže to někdo vysvětlit nějak lidsky astro-logicky?
Děkuji.

To súvisí viacmenej s astronomiou ako takou. Hľadaj na astrologickych portaloch pojem precesia

To dává smysl s tím, o čem ve videu mluvili - totiž o pohybu zemské osy. A souvislosti s platonským rokem.
Našla jsem jeden odkaz, jdu studovat :)
Děkuji za nasměrování.

http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?t=309

ja by som to neriesil.

Mě to zajímá. Resp. platonský rok, měsíc i souvislosti se znamením a jemu odpovídající symbolice. A náznaku dalšího vývoje lidstva, planety.

Je to fakt zajímavé a z astrologického hlediska nepochopitelné.....ale děj se vůle Boží :-)

Přečteno, avšak nenalezeno to, co hledám.
Asi přestanu hledat a budu opět "jen" toužit. A pokud má ke mně odpověď přijít - stane se.
;)

Kdysi jsem o tom napsal článeček do revue Prostor, z něhož vyjímám:

Jako astrolog, lépe řečeno humanistický astrolog, musím upozornit na to, že teorie věků, (tzv. velký nebo platonský rok), založená na zpětném precesním pohybu bodu jarní rovnodennosti hvězdnou oblohou je v západní, euroamerické astrologii poměrně nedávného data. Přestože precesi znal již Hipparchos (druhá polovina 2. století př.n.l.), euroameričtí astrologové ji začali připisovat zvláštní význam až na konci sedmdesátých let 19. století. První písemné zmínky v astrologické literatuře o precesní periodě 25 920 roků (platonský rok), tzn. o době, kterou bod jarní rovnodennosti – počátek tropického zvěrokruhu opřeného o rovnodennosti a slunovraty – potřebuje, aby prošel všemi souhvězdími a o jeho dělení na dvanáct platonských měsíců o délce trvání 2 160 roků, nacházíme teprve u anglického astrologa – teosofa A.J.Pearce v prvním dílu jeho The Textbook of Astrology, vydaném v Londýně roku 1879. Teorie nebo spíš hypotéza věků totiž vznikla na půdě Astrologické lóže Teosofické společnosti, odkud se během doby rozšířila do širokého povědomí, zejména během vzestupu hnutí zvaného New Age v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, jehož příslušníci obraceli pozornost mimo jiné i k astrologické symbolice, osvětlované literaturou nejrůznější úrovně, od naprosto pokleslých článků bulvárního tisku po vrcholná filosofická díla filosofa, hudebního skladatele a astrologa Dane Rudhyara.

Zásadní problém představuje určení počátku platonského roku a jeho členění na platonské měsíce, které jsou pojmenovány podle zodiakálních souhvězdí. Laická veřejnost má sice za to, že názory astrologů souzní v tom, že právě vstupujeme do Věku Vodnáře, ale nic není vzdáleno pravdě více než tento dojem. Stanovení počátku platonského roku totiž závisí na tom, k jakému prvku, nejčastěji hvězdě - stálici vztáhneme svá měření. Na tomto prvku – fiduxu se ovšem různé astrologické školy nedokázaly shodnout. Ve hře tak jsou nejen hvězdy Spika, Aldebaran, Regulus, ale i apex, galaktické centrum, průsečíky galaktického rovníku a ekliptiky a mnoho dalších prvků. Podle toho také vypadá datování vstupu do Věku Vodnáře. Zatímco členové Rakouské astrologické společnosti mají za to, že ve Věku Vodnáře žijeme od dob Anglické revoluce (1642), řada astrologických veličin a badatelů uvádí různá data 20. až 29. století n.l., Rupert Gleadow umisťuje tento přechod dokonce až do 31. století, přičemž všichni pro svá tvrzení snášejí přesvědčivé důkazy.

Nemenší zmatky v této věci působí také zaměňování významu znamení a souhvězdí zvěrokruhu. Euroamerická astrologie pracuje ve znameních tropického zvěrokruhu, jehož počátek je spojen s přechodem Slunce přes rovník okolo 21. března občanského kalendáře a zvířetníková souhvězdí, která můžeme vidět prostým okem na noční obloze, pro ni nemají zásadní význam, zohledňuje jednotlivé hvězdy. Protože je platonský rok členěn podle průchodu bodu jarní rovnodennosti souhvězdími, nelze platonské měsíce (souhvězdí) charakterizovat principy spojenými se znameními zvěrokruhu. Lapidárně řečeno, pro většinu školených euroamerických astrologů je znamení Vodnáře cosi úplně jiného než souhvězdí Vodnáře, s jehož významem se na západě, až na malou skupinu sideralistů, nepracuje. Neznalost rozdílů mezi znameními a souhvězdími se pak podepisuje na chybné formulaci otázek typu: „Myslíte si, že působení znamení Vodnáře, (do něhož v má důsledku precese vstoupit jarní bod rovnodennosti) nějak souvisí s nadcházející érou?“ V důsledku nemožnosti určit spolehlivě datum vstupu bodu jarní rovnodennosti do souhvězdí Vodnáře, nezbývá než na otázku Nového Věku Vodnáře rezignovat a poohlédnout se po jiných souvztažnostech, určených jevy, na nichž se všichni astrologové mohou shodnout a které nebudou tolik ovlivněny našimi nadějemi, přáními a předsudky.

Děkuji za objasnění výtečnými informacemi.

Ona nesrovnalost vstoupili jsme/vstupujeme/vstoupíme.
Včetně představ, iluzí či přání, co TO obnáší.
Nejzajímavější je, že neobnáší nic (výjimečně) zajímavého.

V potřebě přiklánět se k nějakému období vnímám hledání východiska z pomyslné "krize lidstva" (možná spíše lidství).
Sinusoidní pohyb vnímám jako základ každého balancování do svého středu, do stavu (byť na oka-mžik) rovnováhy.
Možná i jako vyrovnávání dluhu jedince, kolektivu, z pohledu historické "spravedlnosti" setba-sklizeň.

Někde jsem potkala názor, že konec platonského roku bývá spojen s událostí katastrofálního rozměru. Kdy něco musí zemřít, aby se nové mohlo zrodit.
Zda jdeme po spirále nahoru/dolů, do/od středu ukáže čas. Případně naše další zrození.

málokdo si ovšem všiml toho, že abychom mohli bazírovat na hypotéze platonských věků potažmo měsíců, museli bychom se vzdát tropického zvěrokruhu a museli bychom přejít do systému astrologie siderického zvěrokruhu. V astrologii, která jako referenční rámec používá tropický zvěrokruh, nemá hypotéza platonských věků oporu ani smysl.

Ale i v siderické astrologii je tu jeden zásadní háček: kromě určení fiduxu, tedy prvku, kterým pozici jarního bodu měříme, je to i určení jeho polohy. Různé výsledky dostaneme když určíme polohu fiduxu např. hvězdu Spica 29°souhvězdí Panny, nebo 30°souhvězdí Panny (diference je tu cca 72 roků), natož když použijeme jako fidux Aldebaran a určíme jeho polohu 15°souhvězdí Býka, nebo 1°souhvězdí Býka. Tady už je rozdíl 1000 roků. Pozice hvězd v astronomických souřadnicích je počítána od jarního bodu (počátku tropického zvěrokruhu) ať už v ekliptikální délce, nebo v rektascenzi.

A to neuvádím, že charakteristiky znamení Vodnáře nejsou totožné s charakteristikami souhvězdí Vodnáře a že Platon nic o věcích (věkách) neučil.