Astrológia a horoskopy -
Dům přes tři znamení
dům přes tři znamení - nesplacená směnka za minulé životy.1. znamení - věci se musí dotvořit. 2. znamení - kvalita, kterou se musí naplnit.
Máte s tím někdo praktické zkušenosti (jakékoli)?
A pak konkrétně 1./7. dům, kde mám uzavřená znamení ryby (1. dům) a panna (7. dům). -SHAME-
Díky všem za podněty :)
"Podstata sevřeného znamení v domě:
1. dům znamená, co si člověk vědomě uvědomuje.
Kdežto sevřené znamení, které se nachází v určitém domě, působí také, ale člověk si to neuvědomuje.
Tím chci naznačit, že jestliže máme situaci (což se v mnoha horoskopech stává), že je hrot znamení a určité znamení je pak sevřené v tomto domě, tak znamení, ve kterém je hrot, se projevuje vědomě a znatelně, kdežto sevřené znamení tam působí také, ale působí podprahově, spíše na nějaké nevědomé úrovni. To je podstata sevřeného znamení."
-------------
Podle mých zkušeností to vcelku sedí. Především v domech 1(7) a 12(6) se sevřené znamení projevuje tak, že si jeho vliv dotyčný jedinec neumí adekvátně přiznat(byť to jeho okolí může bít do očí). Velká subjektivita na úkor objektivity. Výraznější to je, když je v sevřeném znamení přítomná nějaká planeta a tím spíš, pokud je protejší sevřené znamení takové, kterému jinak vládne.
Konkrétně ve tvém případě tam není sevřené žádné fyzické těleso. Proto by ses mohla zkusit zaměřit na výpověď vládců Ryb a Panny, tj. na osazenstvo 11.domu. Když k tomu přidáš to, co píše Rudi a zohledníš, které domy se smrskly na úkor 1 a 7, tak k té 11ce dojdeš taky.
Možná je to o tom, že máš dost specifická kritéria na přátele...
V pripade pohltenych Ryb prvom dome by som tipla ze cloveku sa mozu zotierat rozdiely medzi fantaziou a skutocnostou,mozno nevie posudit sam seba realne resp. clovek moze klamat sam seba a vidiet sa v inom svetle ako naozaj je, alebo moze tento dojem nadobudnut klamanim inymi ludmi. V dome s pohltenou Pannou, cize tu v 7.dome, by sa to snad malo najviac tykat vztahov- takyto clovek sa lahko strati v detailoch vo vztahu a straca taky ten celkovy pohlad, objektivny pohlad zvrchu aky vobec ten vztah celkovo je, alebo sa moze na svoj vztah pozerat prilis kriticky, odsudzovacne...
"Především v domech 1(7) a 12(6) se sevřené znamení projevuje tak, že si jeho vliv dotyčný jedinec neumí adekvátně přiznat (byť to jeho okolí může bít do očí). Velká subjektivita na úkor objektivity."
Ve smyslu JÁ - VZTAH snad dalšího komentáře netřeba...
...takyto clovek sa lahko strati v detailoch vo vztahu a straca taky ten celkovy pohlad, objektivny pohlad zvrchu aky vobec ten vztah celkovo je, alebo sa moze na svoj vztah pozerat prilis kriticky, odsudzovacne...
Na té subjektivitě asi něco bude a je zvláštní, že na to konto jsem vždycky tak nějak očekávala od partnera zpětnou vazbu. A ač to někdy bývá dost bolestivé :-D je pro mne důležité vyslechnout si kritiku okolí, protože to považuju za jakési světlo na cestě,... Dost mi vadí, když někdo o sobě tvrdí, že je tolerantní a nepotřebuje vznášet kritiku, nicméně patrnera podvědomě "trestá" odmítáním, protože mu stejně vadí spousta věcí, jen je nedokáže vyřknout nahlas. Ale asi jsem teď mimo téma a tak trochu obhajuju tu svou kritičnost, o které si myslím, že něčemu pomáhá,... A nebo je to zrovna zářný příklad výše citovaného :-D
S tou kritikou, to je ošemetné téma (páč kdo má kritiku rád, že-ROLL-)... ale na druhou stranu když je konstruktivní, tak co by ne :-)
No s tím případem co popisuješ mám své zkušenosti a z takovým člověkem osobně já vztah vést nemůžu, ani přátelský, ani jiný. Nějaké urážení se a tichá útrpnost a zášť, to podporovat nehodlám. Přeháňka na kteroukoliv stranu není zrovna optimální.
Já mám s tímhle případem oboustranné zkušenosti. Byla jsem taky taková a nebyla to žádná programová zákeřnost, jen jsem o věcech, které mne zlobí nedokázala mluvit. Dusila jsem to v sobě a nadělala si tak spoutu bloků a skončilo to ve stylu "když naplní se číše a kapku přidáš jen, tak přes okraj ti přetéká" a rozchod byl velice nepříjemný. Teď jsem zase naopak hnidopich a moje drahá polovička mlčí jak hrob, někdy abych z něj páčila heverem... Tak třeba příště už to bude vyrovnané :-D
Pro mě je konstruktivní kritika taková, že když už mi někdo řekne, že něco dělám podle jeho nebo jejího názoru blbě, tak mi musí taky sdělit, jak by to šlo udělat lépe.
Za kritiku nepovažuju, když mi někdo řekne normálně, že mu něco vadí a proč. Za kritiku považuju hlavně to, když se někomu furt něco nezdá a do všeho kafrá bez žádného valného účinku a jen aby prudil ostatní nebo je to člověk, kterému nikdy nic není dobré. Takové lidi znám a s něma si žádné pojmy ujasňovat nemůžeš.
Ale joooo, to ne žebych si neprožila taky víc poloh :D Ale naučila jsem se být otevřená (alespoň do té míry, do jaké to dokážu), protože mlčení mi přineslo křeč jak fyzickou tak psychickou...
Naštěstí tím, že vše tak ventiluju hned, tak se mi velmi málo stává, že bych vybuchla. Spíš jsou mé reakce občas trošku víc temperamentnější a říkám věci hodně zpříma :D což někteří lidé nezvládaj, ale co už.
O no jde vlastne i o to,jestli si nejaci lide nepletou kritiku s vymenou zkusenosti jak co kdo dela.
Myslim ze treba kritika by se mela vztahovat na to: ze nesplachuju,ze mam na nohavici nalepene hovno, ze prdim ve spolecnosti....napr
To ze nekdo nedela neco tak ,ze bych to delal jinak neni asi duvod ke kritice.